Zápisník

Britové mají nová doporučení ke konzumaci alkoholu

Připravovali je 2 roky a snažili se při nich vzít v potaz co nejvíc současných poznatků, které se nashromáždily za posledních deset let (naposledy to v UK dělali v roce 1995).

Nová doporučení jsou přísnější ve všech kategoriích. Zahrnují i nové poznatky o protektivním účinku alkoholu, který není zas až tak silný jak se doteď tradovalo (platí pouze u populace starší 55 let a to ještě spíše už žen). A rozhodně neospravedlňuje doporučení pro zahájení pravidelného mírného pití alkoholu.

Nová doporučení stanovují pití alkoholu s nízkým rizikem (tedy nikoliv bezpečné) na 14 dávek alkoholu na týden a ideálně s rozložením do 3 a více dní (1 jednotka = 8 g alkoholu). Stejný limit platí nově pro muže i pro ženy (dříve bylo doporučení pro muže na 3 až 4 jednotkách na den)

Přeloženo na běžné nápoje to vychází přibližně na 6 velkých piv (á 0,5 l), 6 sklenek vína (á 175 ml) nebo 7 panáků tvrdého alkoholu (á 50 ml) za týden.

A to je docela přísnost, že? Nová doporučení jsou taky jedna z nejpřísnějších na světě. Jsou ale také nejaktuálnější, tak uvidíme, které země se budou postupně přidávat.

Nová doporučení podrobně:
Alcohol Guidelines Review – Report from the Guidelines development group to the UK Chief Medical Officers
UK Chief Medical Officers’ Alcohol Guidelines Review – Summary of the proposed new guidelines

Nejrozšířenější potravina postavená na GMO technologii? Sýr!

Hledal jsem si teď něco o syřidlech kvůli nově otevřené vege sýrárně Vegsýr. Ano, opravdu takový žánr existuje a celé je to postavené na použití alternativního syřidla, které se získává extrakcí z kultivované plísně.

Tradičně se živočišné syřidlo (chymosin) získává extrakcí z telecích žaludků. V poměru ke spostřebě sýra jsou ale malá telátka poměrně nedostatkové zboží, a tak si sýraři museli pořídit alternativní zdroj.

Současná produkce chymosinu je postavená na geneticky modifikovaných mikroorganismech (bakterie, kvasinky nebo plísně), do kterých byl přenesen telecí gen (ehm) pro tvorbu chymosinu.

Ty se pak v průmyslovém měřítku namnoží, chymosin se vyextrahuje a pročistí. Ve výsledku je pak naprosto shodný s chymosinem z telecích žaludků.

Čistě technicky je to dost dobrá ukázka GMO technologie v potravinářství, jejíž využití se schválilo různě po světě už cca v devadesátých letech. A v dnešní době je na takovémto syřidle postavena naprostá většina vyráběných sýrů (v US a UK okolo 90 % produkce).

Na obalech sýrů se GMO původ syřidla značit nemusí. Samotné syřidlo neobsahuje ani ň z mikroorganismů a stejně tak hotový sýr neobsahuje ani syřidlo.

Pokud si ale doma pěstujete strach z GMO, tak teda bacha i na sýry. Bu bu bu! GMO! Baf! :)

Související:
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO

Boji proti plýtvání s jídlem fandím, ale...

Aneb uvažování spotřebitele pokrytce v kostce:

1) Když vidím v obchodě sekci se zlevněnými potravinami s prošlou trvanlivostí, považuji všechny zákazníky, kteří to kupují, za totální socky.

2) Pokud existuje technologie, která snižuje plýtvání živočišným proteinem a dokáže zvednout výtěžnost masové výroby (strojně oddělené maso), je to samozřejmě chemie a průmyslové zlo hodné odsouzení.

3) To samé s prodejnami, které efektivně distribuují potraviny s prošlou trvanlivostí. Vždyť je to přece hrozná věc. Mělo by se to zakázat!

Ok, trošku trollím, ale přišlo mi to jako zábava, dát to takhle vedle sebe.

Na jedné straně – aktuálně sexy boj proti plýtvání jídlem a na druhé – tradiční opovrhování potravinami nižší jakosti.

Inspirováno zkušenostmi z boje proti plýtvání jídlem z Dánska, kde se za 5 let povedlo snížit množství potravinového odpadu v domácnostech o 25 %.

Dánové na to šli primárně přes osvětové kampaně zaměřené na veřejnost a domácnosti, které jsou největším zdrojem plýtvání. Zemědělci, výrobci potravin a obchodní síť se připojili až postupně.

V New Yorku se hlasuje o varování před solí

Zvažovaná vyhláška by po restauracích vyžadovala označení jídel, které v porci obsahují více než 2,3 g soli (což je denní doporučená dávka podle amerického úřadu FDA).

Hmmm. Kontroverzní, asi to neprojde, ale tipuji, že bude podobných tlaků přibývat.

Dovedu si představit skupinu zákazníků, kteří by tuhle informaci uvítali. Restauratéry na druhé straně by z toho ale klepla pepka.

A mít uprostřed degustačního menu přesnou informaci o tom, kolikrát jsem překročil denní doporučenou dávku soli a nasycených tuků? To tedy nevím, jestli je zrovna budoucnost, na kterou se těším... :)

Aktualizace – Vyhláška nakonec prošla. Pokud to někdo nesestřelí shora, tak bude v New Yorku platit od 10. prosince.