Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Připravovali je 2 roky a snažili se při nich vzít v potaz co nejvíc současných poznatků, které se nashromáždily za posledních deset let (naposledy to v UK dělali v roce 1995).
Nová doporučení jsou přísnější ve všech kategoriích. Zahrnují i nové poznatky o protektivním účinku alkoholu, který není zas až tak silný jak se doteď tradovalo (platí pouze u populace starší 55 let a to ještě spíše už žen). A rozhodně neospravedlňuje doporučení pro zahájení pravidelného mírného pití alkoholu.
Nová doporučení stanovují pití alkoholu s nízkým rizikem (tedy nikoliv bezpečné) na 14 dávek alkoholu na týden a ideálně s rozložením do 3 a více dní (1 jednotka = 8 g alkoholu). Stejný limit platí nově pro muže i pro ženy (dříve bylo doporučení pro muže na 3 až 4 jednotkách na den)
Přeloženo na běžné nápoje to vychází přibližně na 6 velkých piv (á 0,5 l), 6 sklenek vína (á 175 ml) nebo 7 panáků tvrdého alkoholu (á 50 ml) za týden.
A to je docela přísnost, že? Nová doporučení jsou taky jedna z nejpřísnějších na světě. Jsou ale také nejaktuálnější, tak uvidíme, které země se budou postupně přidávat.
Nová doporučení podrobně:
Alcohol Guidelines Review –
Report from the Guidelines
development group to the
UK Chief Medical Officers
UK Chief Medical Officers’
Alcohol Guidelines Review –
Summary of the proposed
new guidelines
Krom jiných opatření je to podle nové studie jeden z nejspolehlivějších nástrojů, jak se v kuchyni vyhnout křížové kontaminaci.
Vědci zkoumali domácí kuchaře při vaření v přirozeném prostředí. Nejprve je nechali zpracovat syrové maso "označkované" neškodným mikroorganismem, který se dobře sleduje.
Potom lidi nechali připravit salát z čerstvé zeleniny a nakonec ze všeho odebrali vzorky, aby mohli sledovat, jak se mikroorganismy v kuchyni šíří.
Zjištění?
90 % salátů, které lidi připravili, bylo kontaminováno bakteriemi z masa. Když potom analyzovali záběry z videokamer a odběry z všech částí kuchyně, zjistili, že klíčový průser nastal při mytí rukou mezi zpracováním masa a salátu.
Lidi si jednoduše nejsou schopni umýt ruce a přenášejí pak bakterie z masa na všechny možné kuchyňské povrchy (utěrky a houbičky na mytí jsou nejhorší). Odtud se pak bakterie snadno přenesou na další potraviny a malér je na světě.
Takže jak nás to v té školce učili? Horká voda, mýdlo a pořádně vydrbat!
21. srpen 2015 13:08:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
"Treat families as you would an armed psychopath – keep them sweet and serve them quickly before everybody loses their shit.”
Hehe, dobrá rada nad zlato! :)
21. srpen 2015 12:08:16 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Zní to dost bláznivě, ale když se nad tím zamyslíte, není na tom vlastně nic moc zvláštního. A v případě krevet to dává určitě větší smysl, než dovoz mražených krevet z farem v rozvojových zemích (o důsledcích asi nemusíme mít žádné iluze).
Otázkou samozřejme je, jestli se tady dá produkce krevet nějak smysluplně rozjet od nuly. A jestli je to udržitelný model, který bude produkovat kvalitní krevety za dobrou cenu.
Právě na tyhle otázky se snaží odpovědě projekt Marka Chaveze, který by chtěl v Zavidově otestovat prototyp farmy s produkcí krevet.
Určitě se mrkněte na jeho kampaň na Kickstarteru nebo na stránky o projektu.
Dost mě to celé nadchlo a projektu fandím. Strašně moc by mě zajímalo, jeslti je to proveditelné a jestli by se takhle dala otevřít cesta k tuzemské produkci.
Co myslíte?
20. srpen 2015 11:08:07 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Moc se mi tenhle způsob marketingu líbí. I to jak úzkostlivě si podnik hlídá a buduje atmošku. Všem hostům se to asi líbit nebude, ale co už... :)
Tvaroh v Praze! A ne obyčejný tvaroh! :) http://t.co/lrBHDm5IG4
— Scuk.cz (@scukcz) August 19, 2015Přesně kvůli blbům a blbkám jako je tahle paní. Pokud vám minulý týden unikla aférka s trefným hashtagem #bloggerblackmail, tak alespoň stručné vysvětlění.
Blogerka se chtěla vecpat do nově otevřené cukrárny s tím, že za vzorky zadarmo napíše recenzi na svém blogu. Zaměstnanci cukrárny ale její žádost na místě nějak nezpracovali a nabídli ji zdarma jen šálek čaje.
Blogerka z toho ovšem chytla amok a obratem jim to osolila na svém Instagramu, kde dotyčnou cukrárnu v několika postech slušně pomluvila. Podnik si to samozřejmě nedal líbit, hlasitě se bránil a skandál byl na světě.
Z celé kauzy doporučuji sjet alespoň závěrečné vysvětlení nebohé blogerky, které úplně dokonale ilustruje, jak je mimo (WTF ve stylu "víte, kdo já jsem a kolik mě to blogování vlastně stojí úsilí?").
Dlouhou jsem si myslel, že je takové chování specifikum českého prostředí, ale evidentně není.
Recenze a pozitivně laděné články, které vznikají na základě pozvání na jídlo zdarma jsou mor, který rozkládá jakoukoliv základní důvěru v psaní o jídle.
Nevěřili byste, kolik mám podobných pozvánek neustále v inboxu a jak to podniky neustále zkoušejí. Z druhé strany to zase znají sami poctiví provozovatelé podniků, kteří dostávají podobné poptávky od blogerů a novinářů (ano – v ČR se to týká i klasických médií). A čtenářům z toho pak jde hlava kolem... :/
Přitom stačí úplně elementární a jednoduchá pravidla.
Recenze psát výhradně bez pozvání a na vlastní náklady. A pokud už nedejbože obsah na základě pozvánek a vzorků zdarma vzniká, tak jej důsledně značit a čtenářům vše poctivě a transparentně sdělit.
Pro novináře a blogery obecně – zadarmo se nikam necpat. A pro podniky to samé v bledě modrém– lacinou publicitu si prostě nekupovat. Nikam to nevede!
19. srpen 2015 17:08:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
HLEDAT
