A proč z potravin jen tak rychle nezmizí? Negativní dopady na životní prostředí jsou už zdokumentovány dost dobře a určitě právem budí pobouření. Klíčové je ale taky ptát se proč je palmový olej tak všudypřípomný a nenahraditelný.
K jeho rozšíření v moderní výrobě potravin totiž vede velmi neúprosná logika a jeho náhrada nebo vyloučení není až tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Tady je několik důvodů, proč je pozice palmového oleje tak silná. Vůbec to neberte jako obhajobu, spíš jen jako doplnění informací pro pochopení problému.
Palma olejná má vysoké výnosy a zabírá méně zemědělské půdy
Jeden z nejsilnějších důvodů – pěstování palmy olejné je neuvěřitelně efektivní. Palma olejná zabírá ze všech olejnin jen 4 % obdělávané půdy, vyprodukovaný olej ale přitom představuje 30 % celkového trhu.
Co to znamená? Abyste vypěstovali stejné množství oleje skrze jiné olejniny, musíte zabrat, přeměnit nebo vytvořit násobně víc zemědělské půdy (samozřejmě na úkor volné přírody). Pro srovnání – výnos palmy olejné na hektar půdy je cca 3,6 tun. U sóji je to 0,8 tuny a řepky jen 0,3 tuny. Je to šílený paradox, ale v tomhle ohledu (náročnost na půdu) je produkce palmového oleje šetrnější než ostatní olejniny.
Nižší náklady na pěstování– méně pesticidů, méně fosilního paliva
V přepočtu na tunu je palmový olej šetrnější i vzhledem k použití pesticidů, dusíkatých hnojiv a energií na vstupu. Pro představu – na tunu palmového oleje vystačíte s 47 kg pesticidů. Na tunu oleje z řepky ale potřebujete 99 kg a na tunu oleje ze sóji dokonce 315 kg pesticidů.
Podobně je to s hnojivem i energiemi. Tady palmový olej vyjde opět lépe a paradoxně šetrněji k životnímu prostředí.
Perfektní náhrada za máslo i trans tuky ve sladkostech
Teď důvody technologické. Motivace výrobců používat palmový tuk při výrobě potravin nevznikla jen tak z ničeho, ale předcházel tomu delší vývoj. Při výrobě sladkostí a sladkého pečiva totiž není moc na výběr. Potřebujete totiž nasycené tuky, které jsou při pokojové teplotě tuhé. Pečení, krémy a polevy bez takových tuků prostě nefungují.
Tradičně se na tohle používaly tuky živočišné (máslo), později se v potravinářství uplatňovaly nešťastné trans tuky. Od trans tuků ale v poslední letech následoval velký odklon (negativní vliv na zdraví). V řadě zemí jsou při výrobě potravin zakázány a celkově se tlačí na jejich vyloučení z výroby. Výrobci tedy sáhli po jediné zbývající možnosti, kterou měli a tou jsou tropické tuky – kokosový a palmový.
Dokud se v technologii tuků neobjeví nějaké nové zásadní řešení, tak jsou to buď tuky živočišné nebo tuky tropické (zjednodušeno).
Palmový tuk se tolik nekazí a taky se nepřepaluje
Poslední důvod pro masivní rozšíření palmového oleje je jeho trvanlivost a odolnost při smažení. V trvanlivosti výrobků dává děsně na frak máslu, protože méně oxiduje a výrobky z něj mohou mít delší trvanlivost. Palmový olej je taky strašně výhodný pro smažení, protože se tolik nepřepaluje. V Asii to z něj dělá jeden z nejoblíbenějších tuků na vaření.
Když se to všechno sečte, tak je docela dobře vidět, proč je pozice palmového oleje tak silná a proč jen tak z výrobků nezmizí. Na některé dílčí účely se dá nahradit snadno (např. na smažení, nebo jako palivo), žádný dostupný tuk ale nemá těch vhodných vlastností tolik pohromadě.
Dostupné alternativy jsou navíc jen v začátcích a jejich masivní rozšíření je ještě hodně daleko (např. produkce olejů z řas nebo z kvasinek). I proto palmový tuk jen tak nevymizí.
Čtěte dál:
Intaraktivní palmový speciál na Guardianu – spousta informací přehledně
Hráškovo-avokádová aféra aka #peagate v plné polní :) Takhle jste guacamole možná ještě neměli. Víc o receptu na zápisníku! #prkýnko
4. červenec 2015 20:07:45
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Přečtěte si původní story. Já jsem samozřejmě neodolal, a když je teď takové vedro a vrcholná sezóna hrášku, tak proč vlastně ne! :)
Recept na hráškové guacamole je tak na 15 minut, pokud jste rychlí. Je tam docela dost ingrediencí, ale myslím pořád ještě v mezích snesitelnosti.
Čerstvé jalapeno se shání docela blbě, ale aspoň přibližně přesnou zelenou pálivou papričku určitě někde najdete (já lovil ve viet. ovozelu u Hradčanské).
Ve výsledku to funguje úplně bezvadně a hrášek tam úplně v pohodě zapluje. Navíc si z toho můžete drobnou hospodskou fintu, kdy guacamole s hráškovým pyré zůstane natrvalo zelené.
Jestli mi ale něco není jasné, tak proč sakra ta slunečnicová semínka? Kdybych vyvolával vlnu veřejného odporu já, tak na zcela benigní hrášek mířit nehodlám!
Samozřejmě jen vtipkuju. Klidně to zkuste i se semínky. Na vedro dobrý.
4. červenec 2015 20:07:53
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Druhá návštěva a furt dobrý. Jsou děsně milí a mají pěkně vyladěné chutě. Supr pečivo, párky i všechno okolo a to v cenách pod stovku. Dnes konečně i s obrázkem. Jediný mínus – snad jen hranolky. Ty bych si dával jen v opravdové nouzi.
4. červenec 2015 17:07:14
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Kafematí espresso tonic (60 Kč). Aneb když je v Praze abnormální hic.
A kdyby vás to zajímalo, tak jo, espresso se na tonicu takhle pěkně vrství. Teda vrství to ještě pěkněji než na fotce. Tady jsem do toho už před focením trochu štrejchnul.
4. červenec 2015 17:07:39
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Otázka za milion. Asi nejběžnější je zchlazení ledem, který je při přeměně svého skupenství velmi výkonný chladič. Nevýhodou je ale naředění a extra dávka vody v kávě, kterou musíte zahrnout do receptu na přípravu.
Kromě ledu se dá taky počkat a nechat kávu vychladnout postupně.
Anebo ji můžete prohnat dvoumetrovou měděnou trubičkou ponořenou v ledové vodě.
Blbost? Chytrost? Zchlazovací kávový bazmek Coil tenhle nápad asi nejlépe ověří v praxi. Uvádějí zchlazení horké kávy asi na 8 °C za 4 minuty. Cena se ale dost podřizuje drahému materiálu, takže vás celé udělátko přijde na 199 dolarů. Připočtěte ještě dělání s výměnou ledu a zas tak chytře to ve výsledku nevypadá.
Takže – milí fyzici, chemici. Máte nápad na rychlé zchlazení kávy v domácích podmínkách bez ledu? Co navrhujete? :)
3. červenec 2015 12:07:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku