Zápisník

pana Cuketky

Proč je vlastně palmový olej tak rozšířený?

A proč z potravin jen tak rychle nezmizí? Negativní dopady na životní prostředí jsou už zdokumentovány dost dobře a určitě právem budí pobouření. Klíčové je ale taky ptát se proč je palmový olej tak všudypřípomný a nenahraditelný.

K jeho rozšíření v moderní výrobě potravin totiž vede velmi neúprosná logika a jeho náhrada nebo vyloučení není až tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Tady je několik důvodů, proč je pozice palmového oleje tak silná. Vůbec to neberte jako obhajobu, spíš jen jako doplnění informací pro pochopení problému.

Palma olejná má vysoké výnosy a zabírá méně zemědělské půdy

Jeden z nejsilnějších důvodů – pěstování palmy olejné je neuvěřitelně efektivní. Palma olejná zabírá ze všech olejnin jen 4 % obdělávané půdy, vyprodukovaný olej ale přitom představuje 30 % celkového trhu.

Co to znamená? Abyste vypěstovali stejné množství oleje skrze jiné olejniny, musíte zabrat, přeměnit nebo vytvořit násobně víc zemědělské půdy (samozřejmě na úkor volné přírody). Pro srovnání – výnos palmy olejné na hektar půdy je cca 3,6 tun. U sóji je to 0,8 tuny a řepky jen 0,3 tuny. Je to šílený paradox, ale v tomhle ohledu (náročnost na půdu) je produkce palmového oleje šetrnější než ostatní olejniny.

Nižší náklady na pěstování– méně pesticidů, méně fosilního paliva

V přepočtu na tunu je palmový olej šetrnější i vzhledem k použití pesticidů, dusíkatých hnojiv a energií na vstupu. Pro představu – na tunu palmového oleje vystačíte s 47 kg pesticidů. Na tunu oleje z řepky ale potřebujete 99 kg a na tunu oleje ze sóji dokonce 315 kg pesticidů.

Podobně je to s hnojivem i energiemi. Tady palmový olej vyjde opět lépe a paradoxně šetrněji k životnímu prostředí.

Perfektní náhrada za máslo i trans tuky ve sladkostech

Teď důvody technologické. Motivace výrobců používat palmový tuk při výrobě potravin nevznikla jen tak z ničeho, ale předcházel tomu delší vývoj. Při výrobě sladkostí a sladkého pečiva totiž není moc na výběr. Potřebujete totiž nasycené tuky, které jsou při pokojové teplotě tuhé. Pečení, krémy a polevy bez takových tuků prostě nefungují.

Tradičně se na tohle používaly tuky živočišné (máslo), později se v potravinářství uplatňovaly nešťastné trans tuky. Od trans tuků ale v poslední letech následoval velký odklon (negativní vliv na zdraví). V řadě zemí jsou při výrobě potravin zakázány a celkově se tlačí na jejich vyloučení z výroby. Výrobci tedy sáhli po jediné zbývající možnosti, kterou měli a tou jsou tropické tuky – kokosový a palmový.

Dokud se v technologii tuků neobjeví nějaké nové zásadní řešení, tak jsou to buď tuky živočišné nebo tuky tropické (zjednodušeno).

Palmový tuk se tolik nekazí a taky se nepřepaluje

Poslední důvod pro masivní rozšíření palmového oleje je jeho trvanlivost a odolnost při smažení. V trvanlivosti výrobků dává děsně na frak máslu, protože méně oxiduje a výrobky z něj mohou mít delší trvanlivost. Palmový olej je taky strašně výhodný pro smažení, protože se tolik nepřepaluje. V Asii to z něj dělá jeden z nejoblíbenějších tuků na vaření.

Když se to všechno sečte, tak je docela dobře vidět, proč je pozice palmového oleje tak silná a proč jen tak z výrobků nezmizí. Na některé dílčí účely se dá nahradit snadno (např. na smažení, nebo jako palivo), žádný dostupný tuk ale nemá těch vhodných vlastností tolik pohromadě.

Dostupné alternativy jsou navíc jen v začátcích a jejich masivní rozšíření je ještě hodně daleko (např. produkce olejů z řas nebo z kvasinek). I proto palmový tuk jen tak nevymizí.

Čtěte dál:
Intaraktivní palmový speciál na Guardianu – spousta informací přehledně

2. únor 2016 14:02:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nová inspirace na Prkýnku

Pečené kuře "pod cihlou", na cibuli s tymiánem :) Podrobněji na zápisníku! #prkýnko

5. květen 2015 11:05:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kuře vykřupané pod cihlou (nebo čímkoliv jiným)

Jak jsem ho tuhle postoval, konečně jsem se k tomu dostal. Místo cihly jsem použil těžkou litinovou pánev, kterou jsem ještě navíc zatížil litinovou poklicí.

A zafungovalo to nádherně! Tak krásně vykřupaná kůžička se mi na kuřeti nepovedla už pěkně dlouho.

Kuře se peklo na směsi oleje, másla a kuřecího tuku (který se mi vypekl při přípravě kuřecího základu ze skeletu) zhruba 8 až 10 minut. Potom otočit, do ničeho nešťouchat, nepodlévat (!) a dopéct v troubě.

Určitě to vyzkoušejte a nezapomeňtě kuře těsně před opečením agresivně (to jakože hodně) osolit. Efekt křupavé kůžičky to ještě zvýrazní.

Proč to vlastně funguje?
Tím, jak jsou kuřecí díly normálně zaoblené, se na pánvi neopečou po celém povrchu. Zatížení povrch kuřete naopak krásně vyrovná a zvětší plochu kůže, která je v kontaktu s horkým tukem v pánvi.

Čtěte dál:
Recept na pečené kuře

4. květen 2015 22:05:42 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kostelecké uzeniny na vlně trendu

„Jsme parta nadšenců, která přinesla unikátní koncept stánků s hotdogama, ve kterých jsou ty nejlepší párky z Kostelce.“

Božínku. To je tak blbé, až to s dveřama tříská...

Via Pospěška u plotny.

4. květen 2015 22:05:42 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Pastrami konečně v Praze! A hned dva nové podniky

Jen týden po tom, co jsem narazil na pastrami na Kubáni, jsme na Scuku zachytili hned dva nové podniky, které by to s pastrami také chtěly zkusit. Držím palce, ať je to alespoň trochu vydařené! :)

Aktualizace – nakonec budou vlastně tři. Pastrami bude mít i nové bistro, které bude do konce května otevírat naproti kavárny Můj šálek kávy na Křižíkově.

Tak snad jen dodám – není důležité, kdo bude první, ale kdo to udělá dobře!

4. květen 2015 17:05:19 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Cold brew a cascara z Coffee Roomu

Počítám, že letos se s nápaditými lahvičkami s ledovou kávou roztrhne pytel. A to je dobře! Krom čerstvě připravených kávových drinků v kavárně je totiž balená ledová káva skvělý doplněk nejen na léto.

Na západě ledovou kávu asi nejlépe rozjeli a zpopularizovali v Stumptown Coffee. A jejich pojetí i prezentace ledové kávy ukazuje, kam až se dá v téhle kategorii dojít.

Cold Brew od Stumptown Coffee ve skleněných lahvičkách je už téměř ikonické. Letos k tomu přidali ještě ledovou kávu sycenou dusíkem v plechovce (s lavinovým efektem při nalití) i na čepu. A kromě toho mají i ledovou kávu s mlékem v tetrapaku a to včetně verze s čokoládou.

U nás se s balenou kávou začíná pomalu experimentovat. Jako první jsem sehnal vzorky z vinohradské kavárny Coffee Room. Ledovou kávu (68 Kč 250 ml, Kenya Muranga) připravují na dripu za tepla a pak ji zchlazují (čistě technicky se tedy nejde o extrakci kávy za studena).

Káva má pěkný svěží projev, v chuti převažuje acidita a v dochuti jde do oříšků a čokolády. Zkoušel jsem z ní vydolovat nějaký ten náznak ovoce, ale nepovedlo se. Káva si ale drží pěkné tělo a nepůsobí naředěným dojmem (což je někdy u ledových káv problém).

Ledová cascara měla typický projev – chuť podobná nálevu černého čaje s citrusy (pomeranč, tamarind) a jemná vůně tabáku. Hodně osvěžující a bavilo mě to určitě víc než jejich cold brew.

Ledové kávy budu letos podrobně sledovat. Na příště čekejte ochutnávku Colt Brew a určitě vás neminou nějaké ty domácí pokusy.

Pokud máte tip na super ledovou kávu z kavárny nebo na nějaký super recept, dejte mi vědět!

Studená káva v archivu:
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Nitro cold brew doma

4. květen 2015 16:05:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další