Zápisník

Omega-3 mastné kyseliny a bio mléko

Informace o nejnovějsí studii, která porovnává parametry bio mléka vs mléka z konvenčního chovu (týká se částečně i masa), už začíná pomalu kolovat i u nás. Tak přidávám trochu kontextu, protože tahle informace o vyšším obsahu omega-3 MK zaznívají docela často.

Zaznívají samozřejmě oprávněně, protože mléko z bio chovu skutečně má vyšší obsah omega-3 MK. Producenti z ekologického zemědělství ale tenhle fakt dost často nafukují.

O tom, jak bude složení mléka vypadat, totiž rozhoduje hlavně krmivo a ne nutně režim ekologického zemědělství. Stejných změn ve složení mléka se dosahuje i v konvenčním zemědělství, pokud převládá pastva.

Podstatné je i to, že s běžným příjmem mléčných výrobků mléko nepatří k významným zdrojům omega-3 MK. Takže i když byste kompletně přepli na mléko z pastevního chovu, bude změna v příjmu jen v řádu jednotek procent. Ořechy, semínka, rostlinné tuky a mořské ryby v tomhle hrají mnohem zásadnější roli a drtivou většinu omega-3 MK čerpáme z nich (ne z mléka).

Zmíněná studie navíc měří i nevýhody – bio mléko má znatelně nižší obsah jódu. A to ho z mléka čerpáme relativně víc než v případě omega-3 MK. Mléčnému tuku navíc pořád zůstává obsah nasycených a trans mastných kyselin, které pro nás nejsou dvakrát výhodné (a rozhodně jich máme ve stravě víc, než je zdrávo).

Celkově tedy příklad inzerování zdravotních benefitů, který není zrovna moc šťastný. A může klidně zakrýt jiné výhody ekologického zemědělství, které mají větší smysl (welfare zvířat, dopady na životní prostředí).

Čtěte dále:
Expert reaction to differences between organic and conventional milk and meat
A paper touting the benefits of organic milk for heart health may be overselling the drink (starší, ale perfektně k tématu)

Francouzští zemědělci zkoušejí automaty na prodej zeleniny

U nás jsme něco podobného zažili s mlékomaty, které si svůj boom prožily před pár lety a teď už jsou vidět jen zřídka.

Dělat cestu jen pro mléko, řešit čistotu nádoby a ještě kupovat neošetřené mléko – takové nadšení nemohlo vydržet dlouho. Zelenina se převařovat nemusí a s nádobou se tahat také nemusíte. Systém se také chová o něco chytřeji.

Ovoce, zeleninu a další zboží od farmáře si totiž naklikáte a zaplatíte předem v eshopu a v automatické výdejně si ho za 24 hodin vyzvednete. Je to v podstatě kombinace zeleninových bedýnek a uloženek (které v Česku používají hlavně elektronické obchody).

Docel aby mě zajímalo, jak systém vyjde ze srovnání s pravidelným bedýnkovým předplatným nebo se stánkem na zavedeném městském trhu.

Kolik kilo zeleniny projde výdejnou za den (která má 200 okýnek) ve srovnání se stánkem. Jaké jsou náklady a jaký pak zisk ro zemědělce?

Z pohledu zákazníka si vedle toho vybavím Holešovickou tržnici, Jiřák nebo Náplavku a mám v tom docela jasno. Co myslíte?

Sandorkraut: A Pickle Maker

Trocha kvašení na dobrou noc. Mini profil Sandora Katze, autora knihy Síla přírodní fermentace.

Pochybnosti okolo značky Ježkův statek

Docela koukám jak málo dnes stačí k rozpoutání vášní okolo farmářských potravin...

Odstartoval to tenhle status na Facebooku (od včera má 256 sdílení) via Pospěška na plotně, která k tomu asi bude připravovat podrobnější materiál.

V čem je údajný problém? Prý v tom, že se pod privátní značkou Ježkův statek (k dostání hlavně v síti Sklizeno) skrývají i mléčné produkty z jiné mlékárny a vejce z velkochovů.

Na jednu stanu je snaha o doplnění sortimentu malého producenta docela logická (velkou řadu výrobků si dělají sami a v malém, komplet sortiment ale nepokryjí).

Na druhou stranu je tu ale zákazník, který jde do farmářského obchůdku přesně s tím, že se chce těmto nejasnostem okolo původu zboží vyhnout. Dost dobře to zná se supermarketů, kde se to různými zastřešujícími značkami jenom hemží a je dost těžké se v tom vyznat. Je tedy pochopitelně na tyto věci háklivý.

Nepěkně tu taky vybublává problém s nejasnou definicí farmářských potravin a jejich producentů. Jak moc velká mlékárna je ještě "farmářská" a jak moc velký chov už je "velkochov". Jakou část sortimentu si může malý producent doplnit odjinud a jak to pak má značit a prodávat, aby to bylo ještě v pohodě.

Zatím to vypadá, že je tu velká mezera mezi tím, jak vnímají farmářské potraviny zákazníci, a jak to pak s nimi je v reálném provozu.

Osobně v tomhle sporu žádný podvod na zákazníky ani skandál nevidím. Když ale taková pochybnost (byť u jediného hlasitého zákazníka) vznikne, mělo by se přijít s vysvětlením bez zbytečného otálení.

Fantova kavárna otevírá

Prostory si pronajal indický kávový řetězec Cafe Coffee Day. Kávomilci a v šichni okolo profi kaváren asi zapláčou (jejich ostatní kavárny po republice jsou fakt hodně ošklivé), ale pro potřeby cestujích to třeba bude fajn vylepšení.

Tak aspoň, že se do toho prostoru vrátil život. Třeba je to jen začátek a další nějaký další nájemce v budoucnu to posune ještě dál.