Informace o nejnovějsí studii, která porovnává parametry bio mléka vs mléka z konvenčního chovu (týká se částečně i masa), už začíná pomalu kolovat i u nás. Tak přidávám trochu kontextu, protože tahle informace o vyšším obsahu omega-3 MK zaznívají docela často.
Zaznívají samozřejmě oprávněně, protože mléko z bio chovu skutečně má vyšší obsah omega-3 MK. Producenti z ekologického zemědělství ale tenhle fakt dost často nafukují.
O tom, jak bude složení mléka vypadat, totiž rozhoduje hlavně krmivo a ne nutně režim ekologického zemědělství. Stejných změn ve složení mléka se dosahuje i v konvenčním zemědělství, pokud převládá pastva.
Podstatné je i to, že s běžným příjmem mléčných výrobků mléko nepatří k významným zdrojům omega-3 MK. Takže i když byste kompletně přepli na mléko z pastevního chovu, bude změna v příjmu jen v řádu jednotek procent. Ořechy, semínka, rostlinné tuky a mořské ryby v tomhle hrají mnohem zásadnější roli a drtivou většinu omega-3 MK čerpáme z nich (ne z mléka).
Zmíněná studie navíc měří i nevýhody – bio mléko má znatelně nižší obsah jódu. A to ho z mléka čerpáme relativně víc než v případě omega-3 MK. Mléčnému tuku navíc pořád zůstává obsah nasycených a trans mastných kyselin, které pro nás nejsou dvakrát výhodné (a rozhodně jich máme ve stravě víc, než je zdrávo).
Celkově tedy příklad inzerování zdravotních benefitů, který není zrovna moc šťastný. A může klidně zakrýt jiné výhody ekologického zemědělství, které mají větší smysl (welfare zvířat, dopady na životní prostředí).
Čtěte dále:
Expert reaction to differences between organic and conventional milk and meat
A paper touting the benefits of organic milk for heart health may be overselling the drink (starší, ale perfektně k tématu)
Nové uspořádání stánků i náměstí. A prý i přísnější výběr prodejců s cílem omezit přeprodávání zeleniny z velkoobchodů. To jsem tedy zvědav.
V Praze nic takového jako zelňák není. Typem sortimentu je blízko Holešovická tržnice. Ta ale není v centru a na tak pěkné lokalitě. Obyčejný centrální trh ze zeleninou a ovocem je v Praze zatím jen sen.
15. květen 2015 10:05:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Měl zeleninové degustační menu už v roce 1978.
14. květen 2015 22:05:26 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Na rozdíl od toho baleného, co znáte ze supermarketu, je tenhle špenát plně vyvinutý. Má už sice vyvinutá žebra, ale zase má super čerstvou svěží chuť. Schválně si to porovnejte. Je to úplně jiná úroveň. Opět Jiřák.
14. květen 2015 21:05:30
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Po haluzi a ještě se to trochu cukalo, ale je to tam!
Nitro cold brew je studená filtrovaná káva sycená dusíkem (respektive směsí oxidu dusného a oxidu uhličitého).
Dusík kávu pěkně nakypří a mikroskopické bublinky zjemní její texturu. Krom toho těsně po načepování vytvoří i sexy lavinový efekt.
Normálně se na to používá výčep, ale já to chtěl zkusit doma, tak jsem povolal do akce šlehačkovač na bombičky (každá obsahuje 8 g oxidu dusného).
U šlehačkovače se bohužel dost blbě (tj. vůbec) reguluje výpustní ventil a vlastně ani moc nejde odhadnout míru nasycení. Po jedné krabce bombiček jsem to ale pošteloval.
Na cca 250 ml kávy stačí jedna bombička. Pak opatrné upuštění části plynu, jedno lehké protřepnutí a už to jede. Cokoliv mezitím produkuje buď příliš řídkou kávu nebo naopak tuhou kávovou pěnu.
Doma to asi moc nezkoušejte. Anebo jo, ale pak mě neproklínejte... :)
Studená káva v archivu:
Ochutnávka Coffee Room
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
V Česku se teď začínají rojit nejrůznější pokusy o pastrami sendviče v newyorském stylu á la Katz's Delicatessen. Ne vždy se to ale úplně daří a jednotlivé pokusy se od sebe dost výrazně liší. Připravit vydařené neworské pastrami totiž není žádná legrace a na zdárný výsledek má vliv řada faktorů.
Které to jsou?
1) Maso – v případě pastrami je to hovězí hrudí. Musí mít optimální tukový kryt (to je ten tučný proužek na svrchní straně hrudí), množství mezisvalového tuku a musí být i dobře vyzrálé. Pokud je cokoliv z toho špatně, tak to i se správným postupem ve finále končí suchým a vláknitým hovězím. Tuk je spolu s rozpuštěným pojivem zásadní faktor, který ovlivňuje vnímanou šťavnatost.
2) Stupeň nasolení a koření – solný lák, délka nasolení a složení kořenící krusty, která má v základu koriandr a pepř. Nasolení pomáhá správné struktuře a šťavnatosti masa. A koření zase odpovídá za nezaměnitelnou chuť pastrami.
3) Vyuzení – kolik kouře, jak dlouho, při jaké teplotě, na jakém dřevě? Je to velká věda. Pokud je kouře málo, je pak pastrami nevýrazné a připomíná nasolené hovězí nebo hovězí šunku.
4) Tepelná úprava – newyorské pastrami se před podáváním dlouze vaří na páře. Vaří se tak dlouho, dokud nedojde k rozpuštění tuhé vazivové tkáně na tekutou želatinu. Správně uvařené hrudí je měkké jako polštářek. Je šťavnaté a zároveň krásně měkké (a přitom se nesype na vlákna).
5) Porcování – uvařené hrudí je potřeba dobře naporcovat. Vystihnout směr vláken, zvolit správnou tloušťku a v případě potřeby nakombinovat tučné a méně tučné partie.
6) Pečivo a ochucení sendviče – i když se povedlo maso jako z pohádky, pořád ještě není vyhráno. Moc záleží do jak dobrého pečiva se maso v sendviči dá. A strašně moc dělají i doplňky jako je majonéza, hořčice a pickles (kvašené zelí nebo okurky). Kolik jich je a v jakém jsou poměru mezi sebou.
Je toho prostě hodně, co všechno ovlivňuje výsledek. Držme si palce, ať se první české pokusy zdárně vypořádají se všemi nástrahami. Nic jiného asi nezbývá.
14. květen 2015 10:05:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku