Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Protože chutnají po nepříliš chutné rostlinné bílkovině (např. ze sóji). Nové rostlinné "mléko" Ripple má ale špatnou pověst a chuť rostlinných mlék změnit.
Výrobce na to jde přes novou technologii, které je schopna rostlinný protein (z hrachu) očistit tak, že je po izolaci prostý typické vůně a (pa)chuti. A dá se pak použít v receptuře libovolného nápoje, aniž by zahýbal s chutí (podobně jako např. sója).
Výsledný nápj Ripple má tak ve výsledku stejný obsah bílkovin jako kravské mléko. Má ale poloviční obsah cukru a skoro žádný nasycený tuk. Plus obohacení vápníkem a vitamínem D.
Zní to jako sen šíleného výživáře, že? A kdo by to vlastně chtěl pít dobrovolně, co? Výsledku docela dost lidí. Všichni s alergiemi na kravské mléko a pak všichni, kteří hledají náhradu živočišných produktů.
Třeba bude i Ripple jen další nechutný blaf. Ale kdyby ne, tak by to tedy byl dost velký průlom. Nasazení očištěných rostlinných bílkovin totiž není jen záležitostí nápojů, ale dal by se použít i v ostatních potravinách.
27. duben 2016 16:04:59
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Krom jiných opatření je to podle nové studie jeden z nejspolehlivějších nástrojů, jak se v kuchyni vyhnout křížové kontaminaci.
Vědci zkoumali domácí kuchaře při vaření v přirozeném prostředí. Nejprve je nechali zpracovat syrové maso "označkované" neškodným mikroorganismem, který se dobře sleduje.
Potom lidi nechali připravit salát z čerstvé zeleniny a nakonec ze všeho odebrali vzorky, aby mohli sledovat, jak se mikroorganismy v kuchyni šíří.
Zjištění?
90 % salátů, které lidi připravili, bylo kontaminováno bakteriemi z masa. Když potom analyzovali záběry z videokamer a odběry z všech částí kuchyně, zjistili, že klíčový průser nastal při mytí rukou mezi zpracováním masa a salátu.
Lidi si jednoduše nejsou schopni umýt ruce a přenášejí pak bakterie z masa na všechny možné kuchyňské povrchy (utěrky a houbičky na mytí jsou nejhorší). Odtud se pak bakterie snadno přenesou na další potraviny a malér je na světě.
Takže jak nás to v té školce učili? Horká voda, mýdlo a pořádně vydrbat!
21. srpen 2015 13:08:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
"Treat families as you would an armed psychopath – keep them sweet and serve them quickly before everybody loses their shit.”
Hehe, dobrá rada nad zlato! :)
21. srpen 2015 12:08:16 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Zní to dost bláznivě, ale když se nad tím zamyslíte, není na tom vlastně nic moc zvláštního. A v případě krevet to dává určitě větší smysl, než dovoz mražených krevet z farem v rozvojových zemích (o důsledcích asi nemusíme mít žádné iluze).
Otázkou samozřejme je, jestli se tady dá produkce krevet nějak smysluplně rozjet od nuly. A jestli je to udržitelný model, který bude produkovat kvalitní krevety za dobrou cenu.
Právě na tyhle otázky se snaží odpovědě projekt Marka Chaveze, který by chtěl v Zavidově otestovat prototyp farmy s produkcí krevet.
Určitě se mrkněte na jeho kampaň na Kickstarteru nebo na stránky o projektu.
Dost mě to celé nadchlo a projektu fandím. Strašně moc by mě zajímalo, jeslti je to proveditelné a jestli by se takhle dala otevřít cesta k tuzemské produkci.
Co myslíte?
20. srpen 2015 11:08:07 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Moc se mi tenhle způsob marketingu líbí. I to jak úzkostlivě si podnik hlídá a buduje atmošku. Všem hostům se to asi líbit nebude, ale co už... :)
Tvaroh v Praze! A ne obyčejný tvaroh! :) http://t.co/lrBHDm5IG4
— Scuk.cz (@scukcz) August 19, 2015Přesně kvůli blbům a blbkám jako je tahle paní. Pokud vám minulý týden unikla aférka s trefným hashtagem #bloggerblackmail, tak alespoň stručné vysvětlění.
Blogerka se chtěla vecpat do nově otevřené cukrárny s tím, že za vzorky zadarmo napíše recenzi na svém blogu. Zaměstnanci cukrárny ale její žádost na místě nějak nezpracovali a nabídli ji zdarma jen šálek čaje.
Blogerka z toho ovšem chytla amok a obratem jim to osolila na svém Instagramu, kde dotyčnou cukrárnu v několika postech slušně pomluvila. Podnik si to samozřejmě nedal líbit, hlasitě se bránil a skandál byl na světě.
Z celé kauzy doporučuji sjet alespoň závěrečné vysvětlení nebohé blogerky, které úplně dokonale ilustruje, jak je mimo (WTF ve stylu "víte, kdo já jsem a kolik mě to blogování vlastně stojí úsilí?").
Dlouhou jsem si myslel, že je takové chování specifikum českého prostředí, ale evidentně není.
Recenze a pozitivně laděné články, které vznikají na základě pozvání na jídlo zdarma jsou mor, který rozkládá jakoukoliv základní důvěru v psaní o jídle.
Nevěřili byste, kolik mám podobných pozvánek neustále v inboxu a jak to podniky neustále zkoušejí. Z druhé strany to zase znají sami poctiví provozovatelé podniků, kteří dostávají podobné poptávky od blogerů a novinářů (ano – v ČR se to týká i klasických médií). A čtenářům z toho pak jde hlava kolem... :/
Přitom stačí úplně elementární a jednoduchá pravidla.
Recenze psát výhradně bez pozvání a na vlastní náklady. A pokud už nedejbože obsah na základě pozvánek a vzorků zdarma vzniká, tak jej důsledně značit a čtenářům vše poctivě a transparentně sdělit.
Pro novináře a blogery obecně – zadarmo se nikam necpat. A pro podniky to samé v bledě modrém– lacinou publicitu si prostě nekupovat. Nikam to nevede!
19. srpen 2015 17:08:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
HLEDAT
