Na tomhle seznamu je vůbec nejlepší to, že to co už hostům v Americe přijde jako otravné a nebo vyloženě debilní, tak do Česka třeba ještě vůbec pořádně nedorazilo, nebo to tu bereme jako nejnovější super trend.
Ale samozřejmě přeháním a přehání i samotný seznam, který dává na frak nadužívaným a z prstu vycucaným frázím na jídelníčcích. Jde spíš o situace, kdy otevřete menu a buď nevěřícně koukáte nebo se musíte smát nahlas.
Tak schválně, najdeme v našem prostředí pro US toplist nějaký dobrý (a přiměřeně otravný) ekvivalent? :)
10) Zbytná francouzská slůvka
Libůstka, v ČR jsme ale většinou na levelu, kdy se podniky v menu zaseknou na správné gramatice. Navíc, když chceme být světoví, saháme spíš po angličtině.
9) Nesmyslné kategorie v menu
"Tiny Temptations, Mouthfuls, and #’DaSweetStuff" asi netrumfnem. V tomhle si to ale zase umíme vynahradit s humornými názvy jídel napříč celým lístkem.
8) Malé talíře, talíře ke sdílení, family-style servis
Tahle otravnost k nám přichází pouze pomalu, v několika podnicích už ale k vidění je (Sasazu je asi nej příklad). Pro hosta to prakticky znamená to, že se nedají odhadnout jídla podle velikosti (a ani podle ceny) a chody na stůl přicházejí bez pořadí a často chaoticky. Jako zlepšovák to funguje málokdy.
7) Pěny a další výplody molekulární gastronomie
U nás k vidění jen občas a spíš okrajově. V dobrých podnicích je tenhle trend už docela dobře (a právem) umrtven.
6) Přírodní hovězí od farmáře Polníčka z Vesničky u Lesa
Máme a známe. V té super explicitiní a trapné formě to ale naštěstí moc vidět není. Většina podniků, které s farmářskými produkty pracují, se umí pochlubit bez zbytečnýc trapáren.
5) Slůvka bez významu
Přírodní, babiččino, domácí – asi už víte. Tohle jede v Česku tak nějak kontinuálně a myslí na něj dokonce i české zákony. Užití spojení čerstvý, pravý, domácí, přírodní, živý, čistý, racionální se řídí vyhláškou (kterou ale nikdo moc nedodržuje).
4) V lese a na louce nasbíraný
Divoké a málo známé bylinky, ovoce a houby z divoké přírody. Na to si zatím u nás troufne jen málo podniků, takže k otravnosti je ještě hodně daleko. Potenciál nesnášenlivosti od hostů ale vidím veliký! :)
3) Dekonstruovaný
Dekonstrukce klasických (a často geniálních) jídel na změť nesouvisejících miniautur rozházených po talíři. Mrkev na sedm způsobů nebo štrůdl rozložený na prvočinitele. V jednom z deseti případů z toho vyjde geniální jídlo, zbytek už ale tak oslnivý není. Myslím, že i v Česku známe moc dobře, a jen tak hned se toho ještě nezbavíme.
2) Názvy jídel složené z jednoslovných popisků
No jo, tohle fičí hlavně ve fine diningu a vypadá to děsně cool. Pečené kuře na tymiánu s bramborovou kaší zní prostě moc obyčejně, proto se do menu napíše jen stroze – kuře / tymián / brambor. Tady jsme ale možná i o krok před světem, když vepřové pečeni se zelím a knedlíkem říkáme vepřo / knedlo / zelo.
1) Změny v jídlech vyloučeny
Ha, tohle jsem ani neznal, ale spousta podniků v US si tohle skutečně píše drobným písmem dolů na menu. Dávají tak hostům dopředu najevo, že neuspějí s žádostmi o úpravy jídel a náhrady surovin (samozřejmě mimo alergie). Tohle u nás k vidění není, zároveň je ale český host v tomhle hodně konzervativní a o změny jídel si asi tak často neříká.
Spokojená návštěva. Čekal jsem, že tu bude v sobotu večer úplně narváno. Andělu ale, zdá se, ještě nedošlo, že se tu otevřelo jedno z nejlepších míst na sklenku v širokém dalekém okolí.
Nový vinograf je o něco menší než Vinograf na Senovážném náměstí (a čistě subjektivně se mi i víc líbí). Jinak je to ale vinografí klasika – nadprůměrný výběr vín po sklence, chytré menu na tabletu a spousta dobrot k vínu (malá barová jídla a studené lahůdky).
Probíhal tu zrovna týden veltlínů (se šesti různými po skleničce), ale měli jsme prostor jen "na jedno", takže u mě vyhrálo Chablis Fyé 2013 (206 Kč 1 dcl) od Patricka Piuzeho (více třeba na Jižním Svahu). Jestli na stejného vinaře narazím někdy příště, musím ochutnat víc. Děsně mě to nadchlo.
A nový Vinograf taky. Pro Anděl je jeho otevření opravdu dobrá zpráva!
25. duben 2015 22:04:37
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Skvělý nový podnik, který budou lidé vyhledávat díky příznivému poměru cena/výkon.
Mají trochu prokletou lokalitu na překřížení Lidické a Hořejšího nábřeží (takže žádná idylka, ale hluk a špína v okolí), kde už to pár podniků předčasně zabalilo. Uvnitř je ovšem Lavande moc příjemné a pěkně vzdušné. Ošklivou stránku Smíchova tu dokázali slušně odfiltorvat.
Ochutnat jsem stihl jenom povedený kachní konfit s bramborem a silnou šťávou (249 Kč), který mě přesvědčil, že se do Lavande budu muset brzy vypravit znovu. Pokud jste ještě nebyli a pohybujete se okolo Anděla, určitě je taky zkuste.
Za zmínku stojí i zvýšená ohleduplnost podniku směrem k celiakům a vegetariánům. Drtivá většina jídel se obejde zcela bez lepku a velká část je i bez masa.
25. duben 2015 21:04:32 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. Stavili jsme se tu poprvé od otevření na sklenku před večeří a musím říct, že mi Cash Only padl do oka.
Neberou rezervace a nemají ani žádné stálé koktejl menu (jen desítku drinků na tabuli). Na sklence je vždy alespoň jedna láhev bublin a časem chtějí přidat i barové snacky v podobě hot-dogů.
Hodně neformální, živé a s milým energickým personálem. Nechci předbíhat, ale tipuji, že Cash Only bude miláček.
Na obrázích sklenka Champagne (205 Kč) a Pink Gin koktejl (185 Kč).
25. duben 2015 21:04:18
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Původní majitelé restaurace Oliva to bez jídla dlouho nevdrželi a zkoušejí to na farmářském trhu na Kubáni s nenápadným stánkem věnovaným pastrami.
Z vlastního pastrami připravují plněné tortily a variaci na Reuben sendvič (za příjemných 69 Kč). Na chléb (pšenično-žitný a moc povedený) vám nejprve nandají majolkový dresink, pak smaženou křupavou cibulku, poctivou vrstvu pastrami, kvašené zelí a navrch zase chléb s dresinkem. K tomu okurku bokem.
Sendvič není grilovaný a pastrami je nakrájené na tenké plátky za studena. Proporce jednotlivých ingrediencí a ochucení je ale moc pěkně vyvážené. Nepůsobí to vůbec suše a po každém soustu budete chtít další.
Klidně bych si to někdy znovu opakoval a třeba i v teplé variantě (a s roztékajícím se sýrem). Držím palce, snad se to bude vyvíjet dál!
Za tip vděčím blogu Zkvašeno a Kačce Žvýkačce. Díky oběma! :)
25. duben 2015 14:04:52
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Vajíčka se při něm nechají opatrně zatáhnout, skoro jako na volské oko. Bílky se po chvilce opatrně rozmíchají bez toho, aby se rozrušily žloutky. Ty se vmíchají až na poslední chvíli, když už vejce stáhneme z plamene.
Krásně krémová míchaná vajíčka tahle finta nikdy nenahradí. Je to ale docela rychlá metoda, kdy se vysrážený bílek pěkně "promaže" tekutým žloutkem. Musím to hned zkusit!
25. duben 2015 13:04:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku