Zápisník

10 nejotravnějších frází v jídelníčku restaurace

Na tomhle seznamu je vůbec nejlepší to, že to co už hostům v Americe přijde jako otravné a nebo vyloženě debilní, tak do Česka třeba ještě vůbec pořádně nedorazilo, nebo to tu bereme jako nejnovější super trend.

Ale samozřejmě přeháním a přehání i samotný seznam, který dává na frak nadužívaným a z prstu vycucaným frázím na jídelníčcích. Jde spíš o situace, kdy otevřete menu a buď nevěřícně koukáte nebo se musíte smát nahlas.

Tak schválně, najdeme v našem prostředí pro US toplist nějaký dobrý (a přiměřeně otravný) ekvivalent? :)

10) Zbytná francouzská slůvka
Libůstka, v ČR jsme ale většinou na levelu, kdy se podniky v menu zaseknou na správné gramatice. Navíc, když chceme být světoví, saháme spíš po angličtině.

9) Nesmyslné kategorie v menu
"Tiny Temptations, Mouthfuls, and #’DaSweetStuff" asi netrumfnem. V tomhle si to ale zase umíme vynahradit s humornými názvy jídel napříč celým lístkem.

8) Malé talíře, talíře ke sdílení, family-style servis
Tahle otravnost k nám přichází pouze pomalu, v několika podnicích už ale k vidění je (Sasazu je asi nej příklad). Pro hosta to prakticky znamená to, že se nedají odhadnout jídla podle velikosti (a ani podle ceny) a chody na stůl přicházejí bez pořadí a často chaoticky. Jako zlepšovák to funguje málokdy.

7) Pěny a další výplody molekulární gastronomie
U nás k vidění jen občas a spíš okrajově. V dobrých podnicích je tenhle trend už docela dobře (a právem) umrtven.

6) Přírodní hovězí od farmáře Polníčka z Vesničky u Lesa
Máme a známe. V té super explicitiní a trapné formě to ale naštěstí moc vidět není. Většina podniků, které s farmářskými produkty pracují, se umí pochlubit bez zbytečnýc trapáren.

5) Slůvka bez významu
Přírodní, babiččino, domácí – asi už víte. Tohle jede v Česku tak nějak kontinuálně a myslí na něj dokonce i české zákony. Užití spojení čerstvý, pravý, domácí, přírodní, živý, čistý, racionální se řídí vyhláškou (kterou ale nikdo moc nedodržuje).

4) V lese a na louce nasbíraný
Divoké a málo známé bylinky, ovoce a houby z divoké přírody. Na to si zatím u nás troufne jen málo podniků, takže k otravnosti je ještě hodně daleko. Potenciál nesnášenlivosti od hostů ale vidím veliký! :)

3) Dekonstruovaný
Dekonstrukce klasických (a často geniálních) jídel na změť nesouvisejících miniautur rozházených po talíři. Mrkev na sedm způsobů nebo štrůdl rozložený na prvočinitele. V jednom z deseti případů z toho vyjde geniální jídlo, zbytek už ale tak oslnivý není. Myslím, že i v Česku známe moc dobře, a jen tak hned se toho ještě nezbavíme.

2) Názvy jídel složené z jednoslovných popisků
No jo, tohle fičí hlavně ve fine diningu a vypadá to děsně cool. Pečené kuře na tymiánu s bramborovou kaší zní prostě moc obyčejně, proto se do menu napíše jen stroze – kuře / tymián / brambor. Tady jsme ale možná i o krok před světem, když vepřové pečeni se zelím a knedlíkem říkáme vepřo / knedlo / zelo.

1) Změny v jídlech vyloučeny
Ha, tohle jsem ani neznal, ale spousta podniků v US si tohle skutečně píše drobným písmem dolů na menu. Dávají tak hostům dopředu najevo, že neuspějí s žádostmi o úpravy jídel a náhrady surovin (samozřejmě mimo alergie). Tohle u nás k vidění není, zároveň je ale český host v tomhle hodně konzervativní a o změny jídel si asi tak často neříká.

Hugh's War on Waste

Další příklad skvělé kampaně proti plýtvání jídlem od Hugha Fearnley-Whittingstalla. Televizní pořad, popularizační web, petice, sociální sítě. Prostě komplet balík! :)

Velký dýňový update

Co, proč, jak, s čím. Aneb jedna velká nalejvárna, po které si poradíte s jakýmkoliv dýňovým objektem.

Vybral jsem pro vás úplné základy i vychytávky pro pokročilé. Dýně je nesmírně univerzální surovina, takže při práci s ní prakticky nejsou žádné limity.

Projeďte si i všechny dýňové inspirace. Za poslední dva týdny se tam nasbírala neuvěřitelně zajímavá směsice nápadů (ty nejzajímavější najdete u Mydlinky). Opravdu mi děláte velkou radost, jak Prkýnko zaplňujete! :)

Kde pokračuje Mark Bittman? U veganského rozvozu jídla Purple Carrot

Mark Bittman v září oznámil, že končí s psaním a jde do start-upu. Nikdo přesně nevěděl kam, až do teď.

Jeho novým zaměstnavatelem je firma Purple Carrot, která se zabývá rozvozem předpřipravených veganských jídel. Nejedná se o klasický rozvoz hotového jídla, ale o službu po vzoru Blue Apron, kdy dostanete připravené a přesně odměřené suroviny, které si musíte sami uvařit.

U nás už pár neúspěšných pokusů o něco podobného také proběhlo (ovšem ne veganských), ale zatím se to na trhu vůbec nechytilo.

V USA ale podobné typy služeb rychle rostou a získávají si na oblibě. A Purple Carrot chce využít právě Marka Bittmana, aby jim pomohl prosadit se s čistě veganskými jídly (tady jsou jídla z aktuálního menu).

Na další detaily se mrkněte do rozhovoru.

Jak těžké je starat se o podnik, který vyudí 15 tun masa za měsíc?

Je to samozřejmě šílená dřina a zároveň děsný kumšt, ale doma v teple se to děsně dobře čte. A varuju vás – dostanete pak chuť na texas brisket, což je v našich končinách pořád ještě dost problém (jediný možný fix má Jeff na Vinohradech).