Zápisník

10 nejotravnějších frází v jídelníčku restaurace

Na tomhle seznamu je vůbec nejlepší to, že to co už hostům v Americe přijde jako otravné a nebo vyloženě debilní, tak do Česka třeba ještě vůbec pořádně nedorazilo, nebo to tu bereme jako nejnovější super trend.

Ale samozřejmě přeháním a přehání i samotný seznam, který dává na frak nadužívaným a z prstu vycucaným frázím na jídelníčcích. Jde spíš o situace, kdy otevřete menu a buď nevěřícně koukáte nebo se musíte smát nahlas.

Tak schválně, najdeme v našem prostředí pro US toplist nějaký dobrý (a přiměřeně otravný) ekvivalent? :)

10) Zbytná francouzská slůvka
Libůstka, v ČR jsme ale většinou na levelu, kdy se podniky v menu zaseknou na správné gramatice. Navíc, když chceme být světoví, saháme spíš po angličtině.

9) Nesmyslné kategorie v menu
"Tiny Temptations, Mouthfuls, and #’DaSweetStuff" asi netrumfnem. V tomhle si to ale zase umíme vynahradit s humornými názvy jídel napříč celým lístkem.

8) Malé talíře, talíře ke sdílení, family-style servis
Tahle otravnost k nám přichází pouze pomalu, v několika podnicích už ale k vidění je (Sasazu je asi nej příklad). Pro hosta to prakticky znamená to, že se nedají odhadnout jídla podle velikosti (a ani podle ceny) a chody na stůl přicházejí bez pořadí a často chaoticky. Jako zlepšovák to funguje málokdy.

7) Pěny a další výplody molekulární gastronomie
U nás k vidění jen občas a spíš okrajově. V dobrých podnicích je tenhle trend už docela dobře (a právem) umrtven.

6) Přírodní hovězí od farmáře Polníčka z Vesničky u Lesa
Máme a známe. V té super explicitiní a trapné formě to ale naštěstí moc vidět není. Většina podniků, které s farmářskými produkty pracují, se umí pochlubit bez zbytečnýc trapáren.

5) Slůvka bez významu
Přírodní, babiččino, domácí – asi už víte. Tohle jede v Česku tak nějak kontinuálně a myslí na něj dokonce i české zákony. Užití spojení čerstvý, pravý, domácí, přírodní, živý, čistý, racionální se řídí vyhláškou (kterou ale nikdo moc nedodržuje).

4) V lese a na louce nasbíraný
Divoké a málo známé bylinky, ovoce a houby z divoké přírody. Na to si zatím u nás troufne jen málo podniků, takže k otravnosti je ještě hodně daleko. Potenciál nesnášenlivosti od hostů ale vidím veliký! :)

3) Dekonstruovaný
Dekonstrukce klasických (a často geniálních) jídel na změť nesouvisejících miniautur rozházených po talíři. Mrkev na sedm způsobů nebo štrůdl rozložený na prvočinitele. V jednom z deseti případů z toho vyjde geniální jídlo, zbytek už ale tak oslnivý není. Myslím, že i v Česku známe moc dobře, a jen tak hned se toho ještě nezbavíme.

2) Názvy jídel složené z jednoslovných popisků
No jo, tohle fičí hlavně ve fine diningu a vypadá to děsně cool. Pečené kuře na tymiánu s bramborovou kaší zní prostě moc obyčejně, proto se do menu napíše jen stroze – kuře / tymián / brambor. Tady jsme ale možná i o krok před světem, když vepřové pečeni se zelím a knedlíkem říkáme vepřo / knedlo / zelo.

1) Změny v jídlech vyloučeny
Ha, tohle jsem ani neznal, ale spousta podniků v US si tohle skutečně píše drobným písmem dolů na menu. Dávají tak hostům dopředu najevo, že neuspějí s žádostmi o úpravy jídel a náhrady surovin (samozřejmě mimo alergie). Tohle u nás k vidění není, zároveň je ale český host v tomhle hodně konzervativní a o změny jídel si asi tak často neříká.

To je teda sebranka

Salát? Salát si dá raději řízek!

Trocha anti-salátové propagandy neuškodí, že jo? Pokud se vám to nechce číst, tak tady jsou hlavní argumenty.

1) Salát je až z 97 % voda a na to jak je náročný na zdroje a na produkci, tak nutričně nijak zvlášť oslnivý není (autorka ho dokonce přirovnává k PET láhvi s vodou).

2) Přidáním salátu do jídel vzniká zdravotní haló efekt. Úplně běžná jídla pak díky několika zeleným lístečkům vnímáme zdravěji, což nás může svést na zcestí. Viz skvělé ilustrační foto v článku.

3) Rychloobrátkový salát tvoří velkou proporci potravinového odpadu, který vzniká v obchodní síti.

a nakonec

4) Salát je snadným zdrojem bakteriální kontaminace a vyžaduje dost náročné zacházení, aby se tomu zabránilo (čistící lázně, ochranná atmosféra, chlazení).

Suma sumárum = pruda. A samozřejmě – Jeffrey Steingarten to salátu pořádně natřel ještě než to začlo být cool.

A tak je to se vším! :)

Vinařství Strekov 1075 v restauraci Noma

Skvělý úspěch pro vinařství Strekov a jejich nádherná vína. Navíc v tomhle případě můžu i zahulákat – vína od nich jsem pil!

A věřte, že podobná zmínka je asi tak stokrát cennější než jakékoliv přivezené medaile z mezinárodních degustačních soutěží. Na rozdíl od medailí to dostává střední vinnou Evropu skutečně na mapu. Well done!

Mimochodem – podobný výlet na sever si už loni odbyla vína Richarda Stávka. A tady najdete můj report z návštěvy restaurace Noma.