Zápisník

Až vás bude někdo strašit GMO potravinami, ukažte mu tuto zprávu

Je to zatím ta nejnovější a nejobsáhlejší analýza veškerého vědeckého poznání, které k bezpečnosti GMO potravin existuje. Nezávisle, objektivně i s prostorem pro vyslyšení všech aktivních odpůrců.

Zkoumal se vliv GMO potravin na lidské zdraví, jejich vliv na životní prostředí i všechny doprovodné vlivy, které souvisejí s jejich využitím (tj. i včetně nepřímých ekonomických nebo enviromentálních dopadů).

Výsledky nejsou nijak zásadně překvapivé a jedná se spíš o shrnutí aktuálního poznání. V tom je otázka samotné bezpečnosti GMO potravin pro lidské zdraví prakticky uzavřená a opravdu neexistují žádné důkazy proto, že by jejich konzumace byla nebezpečná (nebo jakkoliv jiná od běžných potravin).

Nebezpečná není ani samotná technologie a v tomhle ohledu se GMO plodiny nijak neliší od běžných plodin (vyvíjených konvenčními metodami).

Zpráva ale zároveň z GMO potravin nedělá žádného svatouška a pečlivě analyzuje jejich limity i negativní dopady. Jsou ale vždy konkrétní a liší se případ od případu.

Užití GMO plodin může pro zemědělce přinést vyšší výnosy (a tím i vyššší zisk a zároveň nižší dopad na životní prostředí). Strašně moc ale záleží na typu plodiny, podmínkách pro pěstování a typu zemědělství. Neplatí to vždy v tomhle můžou GMO plodiny kdykoliv prohrát s konvenčními plodinami (a často také prohrávají).

GMO plodiny zároveň mohou být šetrnější k živočišnému prostředí tam, kde jejich nasazení vede k nižšímu využití pesticidů (např. při pěstování bavlny). Záleží ale i opět na konkrétním případu a správné zemědělské praxi.

Pokud se GMO plodiny pěstují v monokulturách a bez rotace plodin, může být jejich pozitivní vliv na životní prostředí naopak sporný a může mít i negativní dopady (např. vznik rezistentních plevelů).

Jinými slovy – na konkrétní technologii, která vede ke vzniku nových plodin, prakticky nezáleží. Záleží ale na reálném využití plodin a související zemědělské praxi. A platí to úplně stejně pro GMO i konvenční plodiny.

Čtěte dále:
Genetically Engineered Crops: Experiences and Prospects (plná verze ke stažení zdarma)
5 big takeaways from the most thorough review of GMOs yet (super shrnutí)
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO
FDA schválila GMO lososa ke komerčnímu chovu
Nejrozšířenější potravina postavená na GMO technologii? Sýr!
GMO brambory Innate™ schváleny na US trhu
Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR
CRISPR plodiny budou na trhu rychleji, než se čekalo

Otrava vejci na Apetit pikniku

Pokud jste byli o víkendu na Apetit pikniku, tak zbystřete. Redakce časopisu Apetit, právě zvěřejnila upozornění na možný zdroj nákazy.

Řada lidí totiž od soboty hlásí zdravotní potíže, které pravděpodobně souvisí s konzumací sous vide vajec v sendviči na stánku Two Eggs (na fotce).

Několik lidí je s otravou dokonce v nemocnici a situaci prověřují hygienici (výsledky budou ve čtvrtek). Je totiž možné, že šlo o salmonelovou nákazu. Pokud jste tedy v sobotu na Apetit pikniku byli a máte potíže, tak raději vyhledejte lékaře.

Je to celé dost neštastné. Dříve nebo později ale podobný průser bohužel přijít musel. Velké množství amatérských kuchařů nadšenců, obtížné podmínky stánkového prodeje pod širým nebem a provoz akcí v legislativním vakuu – to není ideální kombinace.

Případ budu ještě sledovat. Zatím jen doufám, že vše dobře dopadne!

Foto: Facebook stránka Two Eggs

Jak je těžké nahradit kuchaře?

V Silicon Valley už na tom pracují. Startup s názvem Zume se tam pokouší nahradit lidskou pracovní sílu při výrobě pizzy.

Jsou hodně ambicióní a našlápnutí. Cílem je mít zcela automatizovanou jednotku, která u mí upéct pizzu za jízdy v autě na cestě k zákazníkovi.

Zatím jsou ale hodně na začátku a automatizace v celém procesu hraje okrajovou roli. Aktuálně robot zvládne pouze tři úkoly – nandat omáčku, rozetřít omáčku a přendat pizzu do trouby. Všechny ostatní a klíčové úkoly mezitím zatím dělá lidská pracovní síla (míchání surovin a těsta, práce s těstem, tvarování, nandávání náplně atd.).

Když to porovnáte s plně automatizovanou výrobou mražené pizzy, tak to vypadá skoro až komicky. Snaha tam ale je a to se asi mezi investory počítá.

V obrovské průmyslu, kde je čím dál těžší vybalancovat kvalitní pracovní sílu a náklady, je totiž tlak na vyřazení lidského faktoru obrovský a poroste čím dál víc.

Už jen pokud Zume uspěje, bude si brousit zuby na trh (rozvážkové pizzy) s velikostí 9,7 miliardy dolarů! :)

Pečené brambory s hráškem a estragonem

Rané brambory a čerstvý zelený hrášek? Spolu s trochou másla a estragonu je to parádní letní kombinace! Mrkněte na video a níže i celý postup.

 
Suroviny (pro 2 porce)
500 g raných brambor
2 hrsti vyloupaného hrášku
1 hrstka nasekaného estragonu
1 lžíce másla
1 lžíce oleje
sůl

Postup
Rané brambory pořádně umyjte a vykartáčujte (není potřeba je loupat). Osušte je v utěrce a dejte do misky. Přidejte olej, trochu soli a dobře promíchejte. Dejte péct do trouby rozehřáté na 200 °C na 45 minut.

Pár minut před finišem brambor začněte s přípravou hrášku. Na středně rozehřátou pánev dejte trochu vody a máslo. Přidejte hrášek, osolte a poduste asi 5 minut.

Pokud se voda vypaří dříve, přidejte ji po lžících. Ke konci přidejte estragon, promíchejte a nehcte už jen chvilku dojí.

Upečené brambory nandejte na talíř a rozmačkejte. Přidejte hrášek a máte hotovo! :)