Zápisník

Až vás bude někdo strašit GMO potravinami, ukažte mu tuto zprávu

Je to zatím ta nejnovější a nejobsáhlejší analýza veškerého vědeckého poznání, které k bezpečnosti GMO potravin existuje. Nezávisle, objektivně i s prostorem pro vyslyšení všech aktivních odpůrců.

Zkoumal se vliv GMO potravin na lidské zdraví, jejich vliv na životní prostředí i všechny doprovodné vlivy, které souvisejí s jejich využitím (tj. i včetně nepřímých ekonomických nebo enviromentálních dopadů).

Výsledky nejsou nijak zásadně překvapivé a jedná se spíš o shrnutí aktuálního poznání. V tom je otázka samotné bezpečnosti GMO potravin pro lidské zdraví prakticky uzavřená a opravdu neexistují žádné důkazy proto, že by jejich konzumace byla nebezpečná (nebo jakkoliv jiná od běžných potravin).

Nebezpečná není ani samotná technologie a v tomhle ohledu se GMO plodiny nijak neliší od běžných plodin (vyvíjených konvenčními metodami).

Zpráva ale zároveň z GMO potravin nedělá žádného svatouška a pečlivě analyzuje jejich limity i negativní dopady. Jsou ale vždy konkrétní a liší se případ od případu.

Užití GMO plodin může pro zemědělce přinést vyšší výnosy (a tím i vyššší zisk a zároveň nižší dopad na životní prostředí). Strašně moc ale záleží na typu plodiny, podmínkách pro pěstování a typu zemědělství. Neplatí to vždy v tomhle můžou GMO plodiny kdykoliv prohrát s konvenčními plodinami (a často také prohrávají).

GMO plodiny zároveň mohou být šetrnější k živočišnému prostředí tam, kde jejich nasazení vede k nižšímu využití pesticidů (např. při pěstování bavlny). Záleží ale i opět na konkrétním případu a správné zemědělské praxi.

Pokud se GMO plodiny pěstují v monokulturách a bez rotace plodin, může být jejich pozitivní vliv na životní prostředí naopak sporný a může mít i negativní dopady (např. vznik rezistentních plevelů).

Jinými slovy – na konkrétní technologii, která vede ke vzniku nových plodin, prakticky nezáleží. Záleží ale na reálném využití plodin a související zemědělské praxi. A platí to úplně stejně pro GMO i konvenční plodiny.

Čtěte dále:
Genetically Engineered Crops: Experiences and Prospects (plná verze ke stažení zdarma)
5 big takeaways from the most thorough review of GMOs yet (super shrnutí)
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO
FDA schválila GMO lososa ke komerčnímu chovu
Nejrozšířenější potravina postavená na GMO technologii? Sýr!
GMO brambory Innate™ schváleny na US trhu
Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR
CRISPR plodiny budou na trhu rychleji, než se čekalo

Velké kavárny bez rezervace?

Doubleshot včera ohlásil, že ve svých kavárnách Místo a Můj šálek kávy ruší rezervace na víkend. Část hostů je (alespoň podle komentářů) nadšená a část se naopak tomuto kroku diví.

Má to samozřejmě svoje pro a proti. Bez rezervací je v obsazenosti kavárny méně hluchých míst, kdy na své hosty čekají prázdné stoly s rezervační cedulkou (plus případy opožděných/zrušených rezervací). Pro náhodné příchozí, kteří se chtějí zastavit jen "na jedno", taky vrůstá šance, že se na krátkou návštěvu vmáčknou.

U živých a rušných podniků, kde je vysoká obrátka hostů, mi tohle dává smysl a podle mě to i atmosféře podniků prospěje.

Problém je jen s návštěvami, kdy se na volné místo v podniku potřebujete spolehnout (ochodní schůzka, větší návštěva např. na snídani s rodinou). Tam už ten komfort bez rezervace bude chybět. A problémy můžou nastat i hosty, kteří se budou v podniku při čekání na místo nevhodně hromadit, nebo se budou o volné stoly hlásit nějak nevybíravě. Tohle ale vnímám jen jako drobné problémy, které dokáže obsluha snadno zkorigovat, a na které si hosté snadno zvyknou.

Jsem docela zvědavý, jak to bude v obou podnicích fungovat a jestli se to nějak na zážitku v podniku projeví.

Typický český host je totiž hodně konzervativní a moc se mu bojovat o místo nechce. Natož třeba čekat ve frontě, jak je to zvykem ve spoustě jiných zemí (český podnik s pravidelnou frontou si snad ani nevybavím).

Jak to máte vy? Raději si počkáte a zabojujete? Nebo chcete raději pokaždé jistotu a rezervaci?

Výzva pro sezónu 2016? Pořádný český zmrzlinový sendvič!

Možná už jste zaznamenali, že teď ve světových médiích koluje zmrzlinou plněný trdelník. A samozřejmě, že je to jako na potvoru – ze všech úžasných českých zákusků, jde nejvíc vidět tahle šílenost. Co už teď ale naděláme, že... :)

Já si přitom myslím, že udělat pořádný zmrzlinový sendvič, kde je jako pečená báze něco českého tradičního, by nemuselo být vůbec marné.

Vidím to úplně v živých barvách – laskonky s lískooříškovou, větrníčky se soleným karamelem, čokoládové špičky s čokoládovou, věněčky s vanilkovou, mini kremrole s jahodovou nebo rakvičky se smetanovou...

Tý jo. Dalo by se v tom fakt vyblbnout. Hlavně kremrole, laskonky, větrníky a věnečky jsou pro zmrzlinovou náplň skoro jako dělané.

Taková pěkná výzva na letní zmrzlinovou sezónu 2016, co říkáte? Já bych na ně byl první ve frontě.

Nebo je to už moc a zmrzlina do českých zákusků nepatří? Nejsem si jistý. Já bych určitě neodolal... :)

P.S.: Foto je těsně vedle, ale opravdu jenom těsně. Choux z Votre Plaisir se slaným karamelem. Tomu bych ve zmrzlinové variantě určitě neřekl ne! :)

Související snění:
Vlašák je předurčen k oživení

Skotský pivovar BrewDog zveřejnil svoje receptury

Od minulého týdne si můžete stáhnout podrobný technologický postup na 215 piv ze sortimentu pivovaru BrewDog.

Obří katalog s recepty obsahuje podrobný postup i detailní složení včetně použitého typu sladu a chmele.

Vše dali ven bez jakékoliv bariéry a úplně zdarma. Pro zkušené domovarníky a klidně i pro konkurenci. To je všeobecně u výrobců piva či potravin dost nevídaná otevřenost. Zákonem dané složení nebo PR střípky, které zaní při propagaci výrobků, to je většinou to jediné co běžně uvidíte.

Pro BrewDog je to samozřejme i perfektní příležitost ke zviditelnění, které teď určitě hodně potřebují. Loni totiž spustili projekt privátního financování svého růstu, kdy do firmy zvou drobné i úplně nejdrobnější podílníky. Tak jako tak – pozornost zaručena.

První český Master of Wine!

Wow! Velká gratulace pro Lenku Sedláčkovou, která je první českou držitelkou titulu Master of Wine.

Prestižní titul uděluje londýnský The Institute of Masters of Wine, soukromá vzdělávací organizace v oblasti vína. Master of Wine má po světe jen několik stovek lidí, takže je to opravdu dost velká vzácnost.

U nás se s nimi většinou setkáte na různých vinařských akcích a festivalech, kde zahraniční Masters of Wine působí jako velevážení hosté, které si tu zveme aby vyslovovali moudra a věštby nad tuzemským vínem.

Lenka Sedláčková aktuálně žije v UK, tak jsem moc zvědavý, na kterou tuzemskou akci zavítá jako první. Ještě jednou velká gratulace! :)