Zápisník

Až vás bude někdo strašit GMO potravinami, ukažte mu tuto zprávu

Je to zatím ta nejnovější a nejobsáhlejší analýza veškerého vědeckého poznání, které k bezpečnosti GMO potravin existuje. Nezávisle, objektivně i s prostorem pro vyslyšení všech aktivních odpůrců.

Zkoumal se vliv GMO potravin na lidské zdraví, jejich vliv na životní prostředí i všechny doprovodné vlivy, které souvisejí s jejich využitím (tj. i včetně nepřímých ekonomických nebo enviromentálních dopadů).

Výsledky nejsou nijak zásadně překvapivé a jedná se spíš o shrnutí aktuálního poznání. V tom je otázka samotné bezpečnosti GMO potravin pro lidské zdraví prakticky uzavřená a opravdu neexistují žádné důkazy proto, že by jejich konzumace byla nebezpečná (nebo jakkoliv jiná od běžných potravin).

Nebezpečná není ani samotná technologie a v tomhle ohledu se GMO plodiny nijak neliší od běžných plodin (vyvíjených konvenčními metodami).

Zpráva ale zároveň z GMO potravin nedělá žádného svatouška a pečlivě analyzuje jejich limity i negativní dopady. Jsou ale vždy konkrétní a liší se případ od případu.

Užití GMO plodin může pro zemědělce přinést vyšší výnosy (a tím i vyššší zisk a zároveň nižší dopad na životní prostředí). Strašně moc ale záleží na typu plodiny, podmínkách pro pěstování a typu zemědělství. Neplatí to vždy v tomhle můžou GMO plodiny kdykoliv prohrát s konvenčními plodinami (a často také prohrávají).

GMO plodiny zároveň mohou být šetrnější k živočišnému prostředí tam, kde jejich nasazení vede k nižšímu využití pesticidů (např. při pěstování bavlny). Záleží ale i opět na konkrétním případu a správné zemědělské praxi.

Pokud se GMO plodiny pěstují v monokulturách a bez rotace plodin, může být jejich pozitivní vliv na životní prostředí naopak sporný a může mít i negativní dopady (např. vznik rezistentních plevelů).

Jinými slovy – na konkrétní technologii, která vede ke vzniku nových plodin, prakticky nezáleží. Záleží ale na reálném využití plodin a související zemědělské praxi. A platí to úplně stejně pro GMO i konvenční plodiny.

Čtěte dále:
Genetically Engineered Crops: Experiences and Prospects (plná verze ke stažení zdarma)
5 big takeaways from the most thorough review of GMOs yet (super shrnutí)
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO
FDA schválila GMO lososa ke komerčnímu chovu
Nejrozšířenější potravina postavená na GMO technologii? Sýr!
GMO brambory Innate™ schváleny na US trhu
Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR
CRISPR plodiny budou na trhu rychleji, než se čekalo

1. červen 2016 19:06:35 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Per Se přišlo o čtyři hvězdy od NY Times

Aneb nic netrvá věčně a pro Thomase Kellera určitě zatraceně pošmourné ráno. Určitě stojí za přečtení, protože tak těžké průsery byste v tak proslaveném podniku vážně nečekali.

Slušná nakládačka!

12. leden 2016 18:01:15 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Paběrkování jako byznys? V zahraničí to funguje!

Iniciativa Zachraň jídlo publikovala Manuál pro paběrkování, který radí dobrovolníkům jak na sběr ovoce a zeleniny co jinak zůstanou ladem.

Je to nouzové a dočasné řešení, kterým se dá zmírnit plýtvání potravinami v bodě mezi zemědělcem a obchodníkem. Vedle toho je to i skvělá cesta jak problém s nevyužitými potravinami medializovat a upozornit na něj klíčové hráče.

Dobrovolnický model je ale pro nějaké systémové řešení neudržitelný, což je problém, který řeší americký startup Hungry Harvest. Shodou okolností jsem na ně dnes také narazil a jejich model je vážně zajímavý.

Hungry Harvest svým zákazníkům prodává potraviny získané právě paběrkováním. Distribuuje je v systému pravidelných odběrů, kdy zákazníci dostávají bedýnky s ovocem a zeleninou v ceně od 15 do 35 dolarů. Za každou prodanou bedýnku pak ještě navíc předávají jídlo zdarma lokálním potravinovým bankám.

Peníze zákazníků, tak pohánějí sběr nevyužité zeleniny a ovoce. Zajišťují práci lidem bez domova (ty Hungry Harvest zaměstnává) a ještě pohání distribuci potravin do potravinových bank.

Firma Hungry Harvest začala s podnikám v roce 2014 v okolí Washingtonu a Baltimoru. Nyní získala investici a chystá expanzi do Philadelphie, New Yorku a dalších amerických měst.

Bedýnkový systém Hungry Harvest není jediný, který chce nevyužité potraviny využít pro životaschopný byznys.

Výrobce ovocných šťáv Misfit Juicery využívá nízkojakostní ovoce, které nevyhovuje normám řetězců pro odšťavňování. Firma Fruitcycle zase z ošklivého ovoce vyrábí sirupy, chipsy a marmelády.

Všechny firmy mají ale společné to, že ve složitém problému plýtvání potravin hledají neobjevená místa, na kterých by se dal rozjet životaschopný byznys. Určitě něco podobného časem vznikne i v Česku. Vážně tomu věřím! :)

Související čtení:
Využití zeleniny od kořene po listy
O plýtvání jídlem podrobně
Američané jdou potravinovému odpadu po krku
Manuál pro paběrkování

12. leden 2016 17:01:29 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

David Chang otvírá další podnik – Momofuku Nishi

Chang tentokrát destiluje esenci italské a korejské kuchyně zároveň. Hledá společné prvky i univerzální zákonistosti, které fungují bez ohledu na kulturní kontext.

Otvíračka dnes, menu zatím žádné. Povídání ale dost zajímavé!

8. leden 2016 17:01:15 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Keramický brousek na nože MinoSharp Plus3

Hlásím nový přírůstek k brusným kamenům na nože z loňska – japonský brousek s otočnými vodními kameny MinoSarp (cena okolo 40 USD).

Po pár dnech používání jsem nadšený. Broušení je strašně jednoduché a ještě k tomu rychlé. Brousek má v sobě tři otočné kameny s vodící drážkou. Na dno stačí dát trochu vody a pak brousky postupně projet od nejhrubší hrubosti po nejjemnější.

Je to celé Very simple. Okay? :)

Pokazit nemůžete skoro nic. Drážka zajišťuje správný úhel a na běžné přebroušení stačí okolo 10 přejetí na každé hrubosti. Pět kuchyňských nožů jsem na tom měl hotových za pár minut.

Nevýhody? Zatím je jedna. U některých nožů, kde je střenka moc blízko u čepele, se nedá čepel projet až do konce, protože se zarazí o vodící krytku brousku. Žádná velká tragédie, ale může to být u některých nožů otrava.

Jinak to ale vidím jako perfektní řešení pro domácího kuchaře, který se nechce drbat s brusnými kameny. Mít doma tohle a k tomu obyčejnou ocílku, tak máte myslím komplet vystaráno.

Budu teď MinoSharp používat častěji, tak dám ještě vědět, kdyby se vyskytl nějaký problém (výdrž kamenů, materiál). Zatím ale opatrné nadšení. Doporučuju!

Související náčiní do kuchyně:
22 absolutních nezbytností do kuchyně podle pana C

A teď mi ještě někdo přidal tip, že něco podobného dělá i Ikea (brousek Skärande). Až se tam zase někdy dostanu, tak to omrknu, v principu to bude podobné.

8. leden 2016 14:01:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku