Noma po několika letech prvenství sesazena! Letošním vítězem se stala restaurace Osteria Francescana známého italského šéfkuchaře Massima Bottury.
Pokud vás zajímá, jak takový žebříček vzniká, doporučuju následující čtení:
World’s 50 Best Restaurants Defends Its List
Who’s to Judge?
The Restaurant List That Ate the Food World
Occupy 50 Best
Ano, výběr podniků a celé hlasování není moc transparentní a je prakticky nemožné jej nějak ověřit. Žebříček je ale zase dost úspěšný v propagaci současného světového fine dinignu a šíření trendů (osobností, myšlenek), které s ním souvisí.
Je navíc jasné, že jeho podoba a funkce současným kulinárním elitám vyhovuje. Zmínění šéfkuchaři legitimitu žebříčku sami podporují a aktivně se zapojují do související marketingové mašinérie. Bez jejich souhlasu by to nikdy nemělo šanci nabrat takové obrátky.
Když už nic jiného, tak tahle TOP 50 skvěle funguje jako každoroční shrnutí toho, o čem se nejvíce mluví a co připadá lidem okolo fine dinignu jako nejvíce zajímavé.
Letos je to sympatický a totálně bláznivý maník Massimo Bottura. Pokud se s ním chcete seznámit blíže, doporučuji skrze TV seriál Chef's Table!
15. červen 2016 13:06:09 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Titul nejlepšího degustátora kávy o víkendu v Olomouci obhájila Zuzka Černá z Original Coffe (viz moje poslední návštěva a ochutnávky kávy). Určitě pěkná záminka k ochutnávce jejich káv nebo k návštěvě cuppingu, který občas pořádají!
A jak se vlastně v degustaci kávy soutěží?
Základem je porovnávací senzorická zkouška tzv. triple test neboli trojúhelníková zkouška (používá se např. při zkouškách profesionálních degustátorů vína). Degustátor při ní před sebe dostane tři vzhledově stejné vzorky, ze kterých jsou dva shodné a jeden odlišný. Jeho úkol je s pomocí smyslů správně určit vzorek odlišný.
Při kávové soutěži mají takto soutěžící určit celkem osm trojic na čas. Rozhoduje počet správně určených vzorků a při shodě pak i rychlost určení. To všechno samozřejmě před publikem a proti ostatním soutěžícím.
Po soutěžících se nepožaduje nic navíc (např. určování odrůdy, metody zpracování, regionu) a je pouze na nich, jak se k odlišnému vzorku dopracují (vzorky se mohou lišit v chuti i ve vůni).
Zkouška paradoxně nevyžaduje žádnou profesionální znalost kávy jako takové. Pravidelným ochutnáváním kávy a trénováním smyslů se ale na ni dá lépe připravit. Při ochutnávaní vzorků mezi sebou se musíte spoléhat na senzorickou pamět. A musíte v nich velmi rychle najít typické znaky, které by se daly použít pro porovnání. Liší se vzorky specifickým aroma, mají jinak silnou aciditu, jsou jinak hořké, nebo mají odlišné tělo? Čím lépe kávu znáte, tím to jde samozřejmě snadněji.
30. březen 2015 11:03:08 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
No. Radši ani nechtějte vědět jak to vlastně ve skutečnosti chodí. Jinak byste si už žádné jídlo v restauraci tak dobře neužili. Skvělá série, ve které se profíci z oboru svěřují o svých frustracích, bolístkách i nočních můrách. Krev, pot, drama!
29. březen 2015 21:03:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Možná jste mysleli, že řeknu Saint Tropez, ale poslední dobou mě opravdu baví víc věci z Votre Plaisir.
Jejich Paris-Brest už jsem vychvaloval opakovaně. Podle mě lepší verzi v Praze nikdo nedělá.
Dnes musím přidat ještě mille-feuille s dvojím vanilkovým krémem a křupavé odpalované těsto se slaným karamelem. To druhé je opravdový technický majstrštyk a není moc často k vidění. Obojí je perfektně chuťově vyladěné, skvěle zpracované a ještě k tomu s bezchybnou prezentací.
Je vždycky skvělé vidět někoho, kdo umí. Cukrařina dnes láká kdekoho. Dotáhnout to ale od upatlaných cupcakes k profesionálním dezertům, to se tu teď daří jen sporadicky. V tomhle Votre Plaisir vyčuhují nad ostatními o hlavu.
28. březen 2015 18:03:58
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva.
28. březen 2015 11:03:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. Red Brick ze Square Mile.
28. březen 2015 10:03:40
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku