Iniciativa Zachraň jídlo spustila minulý týden novou kampaň s názvem Jsem připraven.
Akce by měla zmapovat zájem zákazníků o nákup nedokonalé zeleniny, kterou obchodníci odmítají prodáváat na základě jakostních kritérií. Ta v sobě zahrnují řadu významných kvalitativních parametrů (např. stupeň zralosti, poškození, zdravotní nezávadnost), vedle toho ale často i výhradně estetická kritéria, která až tak velký význam nemají.
Vede to pak k tomu, že se část zeleniny a ovoce z obchodního řetězce zbytečně vyřadí. Všechny zdroje, které se použily na jejich vypěstování pak přijdou z velké části vniveč.
Co s tím?
Zmírnění estetických kritérií a umožnění prodeje v běžné obchodní síti je jen jedno z možných řešení. Závisí na zájmu zákazníků a také na schopnosti obchodníka takovou zeleninu prodat.
Pokud je totiž cena takové zeleniny příliš nízká, může se stát, že nepodaří pokrýt všechny náklady na uvedení potraviny do obchodní sítě. A ty nejsou zrovna malé (sklizeň, třídění, balení, skladování, doprava).
Kampaň Jsem připravem chce osondovat přávě tento přístup a změřit jak je zájem zákazníků velký. K dnešnímu dni projevilo zájem asi 6000 lidí.
Druhý přístup k využití nedokonalé zeleniny nezávisí na koncovém článku obchodní sítě a je zaměřený na zpracovatelský průmysl.
Ošklivá zelenina a ovoce se totiž dá často snadno zpracovat na produkt, kde je tvar nebo estetika vedlejší. Jsou to třeba ovocné šťávy, různé zeleninové zavařeniny, pesta a omáčky.
Pokud existuje zpracovatel, který je schopný takové výpěstky od zemědělce koupit a zpracovat, tak je vyhráno. Ošklivé výpěstky do obchodní sítě ani nenastoupí a před zákazníka se dostanou až ve finální podobě potravinářského výrobku (nejsou tedy závislé na jeho ochotě kupovat ošklivější produkty).
Není to ale zas až tak jednoduché. Množství takové zeleniny je často nepředvídatelné a může přicházet v rychlých sezónních nárazech. Hodně záleží na schopnostech a flexibilitě zpracovatelů.
Kdy je zelenina nejen ošklivá ale už i závadná?
Netypický tvar, menší velikost, pár škrábanců a lehké zavadnutí často zelenině a ovoci ubírá na kvalitě jen minimálně. V tom nejhorším případě to poznáte jen na chuti, vůni a o něco málo výhodnějším obsahu živin.
Jsou ale i případy, kdy je vzhled spojený se zdravotním rizikem. A v takových případech je to už pro zeleninu a ovoce konečná a je potřeba ji vyhodit.
Týká se to například brambor, které jsou nazelenalé nebo naklíčené (s větším množstvím klíčků s délkou přes 3 mm). Takové brambory v sobě hromadí nebezpečné toxiny.
Na zváženou je i zavadlá nať s hnědými skvrnami u řapíkatého celeru, která vzniká při špatném skladování. Podobě jako u brambor souvisí s hromaděním nebezpečných látek, které mohou vyvolat silné alergické reakce.
Univerzální pohromou pro zeleninu, ovoce a houby jsou plísně a hniloba. Zejména u měkkých výpěstků s vysokým obsahem vody (rajčata, okurky, jahody, broskve aj.) je i drobná přítomnost plísně na povrchu konečná. Plíseň se v měkkých a vodnatých tkáních velmi snadno šíří a nese s sebou přítomnost nebezpečných toxinů. Zasažení plísní navíc nemusí být okem patrné a rozpoznatelné v chuti. I proto se zelenina a ovoce na přítomnost plísní velmi přísně testují.
Částečná záchrana je možná pouze u tvrdé zeleniny s nižším obsahem vody (např. kořenová zelenina), kde plísně tkání prorůstají pomaleji. Pokud je tam zasažena jen část, dá se s rezervou (alespoň 2 cm okolo) odkrojit.
Na cibuli se taky často objevuje černá plíseň (Aspergilus niger), kterou poznáte podle drobných černých skvrnek na slupce. Při menším zasažení a třeba jen na svrchní vrstvě takové plíseň nebezpečná není a dá se jí zbavit odstraněním svrchní vrstvy cibule.
Někde na hranici použitelnosti je naklíčená a scvrklá cibule nebo česnek. Taková zelenina zdravotně závadná být nemusí, kvalita a chuť je už ale úplně na dně.
Čtěte dále:
O plýtvání jídlem podrobně
Využití zeleniny od kořene po listy
Molds On Food: Are They Dangerous?
Ne, nespasí! Tohle vnímám jako svůj velký dluh směrem k iniciativě Pečempecen.cz, tak jsem strašně vděčný, že se do toho Maškrtnica pustila. Čtěte, studujte, koumejte.
Jídlo a zdraví. Studie, výživová doporučení, pověry, diety, šarlatánství a vše okolo. Nikdy bych neřekl, ale pomalu se to ke mně plíží jako téma číslo jedna. Dříve nebo později čekejte pár příspěvků i na toto téma.
8. červen 2015 21:06:36 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Česnekové výhonky teď budou v sezóně maximálně dva tři týdny, tak s nimi rozhodně neotálejte.
Tady máte hned tři různé polohy, ve kterých je můžete při vaření použít.
Vlevo jsou výhonky prudce osmahnuté na tuku. Voní asi nejvíc po česneku a mají i nejvýraznější chuť (i díky cukrům, které v prudkém žáru karamelizovaly). Stačila minuta, nejvýš dvě.
Uprostřed jsou výhonky krátce podušené v máslové emulzi (á la ředkvičky). Opět asi jen dvě tři minuty. Česnek je tady krásně nasládlý a jemný. Jasně jde vidět i jejich zafixovaná barva.
A nakonec vpravo jsou výhonky úplně syrové. Jsou nakrájené asi na milimetr silné penízky, které jsem jen posolil a zalil olivovým olejem. Tyhle patří zasyrova do salátu. A nebojte – česnekové jsou jen mírně. Rozhodně ne tak silné jako syrové stroužky plně vyvinutého česneku.
Užijte si je, dokud jsou! :)
8. červen 2015 18:06:24
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Další sezónní specialita z kategorie – já toho mám na zahradě tunu, dávám to prasatům a koupit si to může leda tak blbej Pražák.
Ale je to tak. Běžně se tyhle výhonky z česneku vylamují, aby se rostlina neoslabovala tvorbou květu. Celá část výhonku je ale perfektně jedlá.
Výhonky totiž nejsou vůbec vláknité, ale jen příjemně křehké. Mají sladkou a mírně česnekovou chuť. Nechce to nic víc než velmi krátkou tepelnou úpravu a můžete začít kouzlit.
Koupeno v sobotu v Holešovické tržnici (u pana pěstitele Pekaře, jen ale pozor v týdnu, na jeho místě je ve všední dny obyč přeprodej).
7. červen 2015 17:06:10
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
A bylo to bezva! Druhý ročník byl natolik nabitý, že se to podle mě ani nedalo obsáhnout za jeden den. Dohromady přeijelo asi 75 vinařů (z toho 25 CZ/SK) a každý z nich měl na stole minimálně tři až čtyři vzorky. Kvantita je ale samozřejmě vedlejší, protože v Tróji vládla hlavně pestrost. Nespočet regionů, odrůd a osobností. Byl to opravdu neskutečný zážitek!
Na fotkách Zsolt Sütő z vinařství Strekov 1075. Na stánku měli vína, ke kterým se člověk normálně nedostane (jsou beznadějně vyprodaná). Úplně mě dostala jejich Porta (zrálo pod florem) a Nigori (lahvováno s kalem, na fotce). Dekantace je prý dehonestace vína, ujišťoval mě přímo pan vinař. A podával to tak sugestivně, že jsem mu to vřele odkýval.
Skoro bych teď byl i rád, kdybych si dělal poznámky, ale bral jsem to celé hlavně jako oddechovku (a navíc už moc dobře vím, jak to s těmi poznámkami pak dopadá).
Pokud jste minuli a je vám to líto, určitě si počíhejte na příští rok. Skvělé jsou i větší festivaly RAW v zahraničí. Část naturálního šumivého sortimentu bude k zastihnutí už příští týden na Milujeme Prosecco. A nejvíc je toho samozřejmě je k dostání přímo ve Veltlinu (na baru i na pravidelných degustacích v průběhu roku).
7. červen 2015 17:06:16
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Hurá, hlásím první balkónovou sklizeň! Letos jsem si pořídil novou jahodovu sadbu do tří velkých truhlíků. Dohromady desítka stáleplodících jahodníků.
Jahody v nádobách jsou jedny z nejvděčnějších. Stačí jen zálivka a sem tam přihnojit (do zálivky). Problémy se škudci žádné a sezóna až někdy do září.
Odrůdu už si bohužel nepamatuji, ale má aroma lesních jahod a přitom plnou velikost. Ani se nemůžu soustředit jak jsou dobré!
4. červen 2015 18:06:51
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku