Iniciativa Zachraň jídlo spustila minulý týden novou kampaň s názvem Jsem připraven.
Akce by měla zmapovat zájem zákazníků o nákup nedokonalé zeleniny, kterou obchodníci odmítají prodáváat na základě jakostních kritérií. Ta v sobě zahrnují řadu významných kvalitativních parametrů (např. stupeň zralosti, poškození, zdravotní nezávadnost), vedle toho ale často i výhradně estetická kritéria, která až tak velký význam nemají.
Vede to pak k tomu, že se část zeleniny a ovoce z obchodního řetězce zbytečně vyřadí. Všechny zdroje, které se použily na jejich vypěstování pak přijdou z velké části vniveč.
Co s tím?
Zmírnění estetických kritérií a umožnění prodeje v běžné obchodní síti je jen jedno z možných řešení. Závisí na zájmu zákazníků a také na schopnosti obchodníka takovou zeleninu prodat.
Pokud je totiž cena takové zeleniny příliš nízká, může se stát, že nepodaří pokrýt všechny náklady na uvedení potraviny do obchodní sítě. A ty nejsou zrovna malé (sklizeň, třídění, balení, skladování, doprava).
Kampaň Jsem připravem chce osondovat přávě tento přístup a změřit jak je zájem zákazníků velký. K dnešnímu dni projevilo zájem asi 6000 lidí.
Druhý přístup k využití nedokonalé zeleniny nezávisí na koncovém článku obchodní sítě a je zaměřený na zpracovatelský průmysl.
Ošklivá zelenina a ovoce se totiž dá často snadno zpracovat na produkt, kde je tvar nebo estetika vedlejší. Jsou to třeba ovocné šťávy, různé zeleninové zavařeniny, pesta a omáčky.
Pokud existuje zpracovatel, který je schopný takové výpěstky od zemědělce koupit a zpracovat, tak je vyhráno. Ošklivé výpěstky do obchodní sítě ani nenastoupí a před zákazníka se dostanou až ve finální podobě potravinářského výrobku (nejsou tedy závislé na jeho ochotě kupovat ošklivější produkty).
Není to ale zas až tak jednoduché. Množství takové zeleniny je často nepředvídatelné a může přicházet v rychlých sezónních nárazech. Hodně záleží na schopnostech a flexibilitě zpracovatelů.
Kdy je zelenina nejen ošklivá ale už i závadná?
Netypický tvar, menší velikost, pár škrábanců a lehké zavadnutí často zelenině a ovoci ubírá na kvalitě jen minimálně. V tom nejhorším případě to poznáte jen na chuti, vůni a o něco málo výhodnějším obsahu živin.
Jsou ale i případy, kdy je vzhled spojený se zdravotním rizikem. A v takových případech je to už pro zeleninu a ovoce konečná a je potřeba ji vyhodit.
Týká se to například brambor, které jsou nazelenalé nebo naklíčené (s větším množstvím klíčků s délkou přes 3 mm). Takové brambory v sobě hromadí nebezpečné toxiny.
Na zváženou je i zavadlá nať s hnědými skvrnami u řapíkatého celeru, která vzniká při špatném skladování. Podobě jako u brambor souvisí s hromaděním nebezpečných látek, které mohou vyvolat silné alergické reakce.
Univerzální pohromou pro zeleninu, ovoce a houby jsou plísně a hniloba. Zejména u měkkých výpěstků s vysokým obsahem vody (rajčata, okurky, jahody, broskve aj.) je i drobná přítomnost plísně na povrchu konečná. Plíseň se v měkkých a vodnatých tkáních velmi snadno šíří a nese s sebou přítomnost nebezpečných toxinů. Zasažení plísní navíc nemusí být okem patrné a rozpoznatelné v chuti. I proto se zelenina a ovoce na přítomnost plísní velmi přísně testují.
Částečná záchrana je možná pouze u tvrdé zeleniny s nižším obsahem vody (např. kořenová zelenina), kde plísně tkání prorůstají pomaleji. Pokud je tam zasažena jen část, dá se s rezervou (alespoň 2 cm okolo) odkrojit.
Na cibuli se taky často objevuje černá plíseň (Aspergilus niger), kterou poznáte podle drobných černých skvrnek na slupce. Při menším zasažení a třeba jen na svrchní vrstvě takové plíseň nebezpečná není a dá se jí zbavit odstraněním svrchní vrstvy cibule.
Někde na hranici použitelnosti je naklíčená a scvrklá cibule nebo česnek. Taková zelenina zdravotně závadná být nemusí, kvalita a chuť je už ale úplně na dně.
Čtěte dále:
O plýtvání jídlem podrobně
Využití zeleniny od kořene po listy
Molds On Food: Are They Dangerous?
Doubleshot včera ohlásil, že ve svých kavárnách Místo a Můj šálek kávy ruší rezervace na víkend. Část hostů je (alespoň podle komentářů) nadšená a část se naopak tomuto kroku diví.
Má to samozřejmě svoje pro a proti. Bez rezervací je v obsazenosti kavárny méně hluchých míst, kdy na své hosty čekají prázdné stoly s rezervační cedulkou (plus případy opožděných/zrušených rezervací). Pro náhodné příchozí, kteří se chtějí zastavit jen "na jedno", taky vrůstá šance, že se na krátkou návštěvu vmáčknou.
U živých a rušných podniků, kde je vysoká obrátka hostů, mi tohle dává smysl a podle mě to i atmosféře podniků prospěje.
Problém je jen s návštěvami, kdy se na volné místo v podniku potřebujete spolehnout (ochodní schůzka, větší návštěva např. na snídani s rodinou). Tam už ten komfort bez rezervace bude chybět. A problémy můžou nastat i hosty, kteří se budou v podniku při čekání na místo nevhodně hromadit, nebo se budou o volné stoly hlásit nějak nevybíravě. Tohle ale vnímám jen jako drobné problémy, které dokáže obsluha snadno zkorigovat, a na které si hosté snadno zvyknou.
Jsem docela zvědavý, jak to bude v obou podnicích fungovat a jestli se to nějak na zážitku v podniku projeví.
Typický český host je totiž hodně konzervativní a moc se mu bojovat o místo nechce. Natož třeba čekat ve frontě, jak je to zvykem ve spoustě jiných zemí (český podnik s pravidelnou frontou si snad ani nevybavím).
Jak to máte vy? Raději si počkáte a zabojujete? Nebo chcete raději pokaždé jistotu a rezervaci?
3. březen 2016 12:03:21 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Možná už jste zaznamenali, že teď ve světových médiích koluje zmrzlinou plněný trdelník. A samozřejmě, že je to jako na potvoru – ze všech úžasných českých zákusků, jde nejvíc vidět tahle šílenost. Co už teď ale naděláme, že... :)
Já si přitom myslím, že udělat pořádný zmrzlinový sendvič, kde je jako pečená báze něco českého tradičního, by nemuselo být vůbec marné.
Vidím to úplně v živých barvách – laskonky s lískooříškovou, větrníčky se soleným karamelem, čokoládové špičky s čokoládovou, věněčky s vanilkovou, mini kremrole s jahodovou nebo rakvičky se smetanovou...
Tý jo. Dalo by se v tom fakt vyblbnout. Hlavně kremrole, laskonky, větrníky a věnečky jsou pro zmrzlinovou náplň skoro jako dělané.
Taková pěkná výzva na letní zmrzlinovou sezónu 2016, co říkáte? Já bych na ně byl první ve frontě.
Nebo je to už moc a zmrzlina do českých zákusků nepatří? Nejsem si jistý. Já bych určitě neodolal... :)
P.S.: Foto je těsně vedle, ale opravdu jenom těsně. Choux z Votre Plaisir se slaným karamelem. Tomu bych ve zmrzlinové variantě určitě neřekl ne! :)
Související snění:
Vlašák je předurčen k oživení
Od minulého týdne si můžete stáhnout podrobný technologický postup na 215 piv ze sortimentu pivovaru BrewDog.
Obří katalog s recepty obsahuje podrobný postup i detailní složení včetně použitého typu sladu a chmele.
Vše dali ven bez jakékoliv bariéry a úplně zdarma. Pro zkušené domovarníky a klidně i pro konkurenci. To je všeobecně u výrobců piva či potravin dost nevídaná otevřenost. Zákonem dané složení nebo PR střípky, které zaní při propagaci výrobků, to je většinou to jediné co běžně uvidíte.
Pro BrewDog je to samozřejme i perfektní příležitost ke zviditelnění, které teď určitě hodně potřebují. Loni totiž spustili projekt privátního financování svého růstu, kdy do firmy zvou drobné i úplně nejdrobnější podílníky. Tak jako tak – pozornost zaručena.
1. březen 2016 13:03:13 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Wow! Velká gratulace pro Lenku Sedláčkovou, která je první českou držitelkou titulu Master of Wine.
Prestižní titul uděluje londýnský The Institute of Masters of Wine, soukromá vzdělávací organizace v oblasti vína. Master of Wine má po světe jen několik stovek lidí, takže je to opravdu dost velká vzácnost.
U nás se s nimi většinou setkáte na různých vinařských akcích a festivalech, kde zahraniční Masters of Wine působí jako velevážení hosté, které si tu zveme aby vyslovovali moudra a věštby nad tuzemským vínem.
Lenka Sedláčková aktuálně žije v UK, tak jsem moc zvědavý, na kterou tuzemskou akci zavítá jako první. Ještě jednou velká gratulace! :)
29. únor 2016 20:02:07 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Volně navážeme na předchozí. Když tedy hlavní důvod pro preferenci bio mléka není zdravotní, tak co tedy?
Píšu welfare zvířat a dopady na životní prostředí. Co si pod tím ale konkrétně představit? Velký vysvětlovací článek na Domácím mlékaři to řeší dost podrobně a hlavně z blízka, tak čtěte! :)
28. únor 2016 10:02:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku