Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Proč mám rád pražské trhy? V sezóně snad není jediný týden, kdy bych tam neobjevil něco nového.
Dnes rovnou dva úžasné úlovky! Jedlá kytice s měsíčkem, brutnákem a lichořeřišnicí. Ještě jsem se nerozhodl, jestli se budu jen ukochat, nebo ji nakonec i sním.
Na druhém obrázku jsou dvě kila českých bobů. U nás moc známé nejsou, ale v zahraničních receptech je např. jako fava beans najdete často. Chystám se je jako surovinu zpracovat pro Prkýnko, ať víte jak na ně.
A stále chladíme – espresso na ledu.
Chladíme – espresso tonic s ledem.
Vlevo nahoře a vodorovně hadovka. Vlevo dole a na stojáka je svačinka, úplně vpravo a největší je okurka polní (salátová). Uprostřed hladké i pichlavé nakladačky a mezi nimi buclaté okurky na kvašáky.
To je bohatství, co? :)
10. srpen 2015 20:08:04
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Poprvé jsem zkusil jejich ledovou irskou (100 Kč). V neděli odpoledne a místo dezertu po obědě myslím tak akorát.
Oproti klasické irské se sice ztratí kontrast mezi teplou kávou a smetanou, což drinku malinko ubere. Sametovost a propojení s whisky ale zůstane, takže to má pořád docela smysl. V zimě si ještě řekneme... :)
Spokojená návštěva, ale jeden z těch případů, kdy jsem nad tím musel dlouho uvažovat. A na doporučení pro výlet vyloženě za jídlem bych taky dost váhal.
Dvůr jsme dnes zkusili ve čtyřech lidech na oběd a polovina jídel byla spíše s rozpaky. Samotné místo je fakt moc pěkné a posezení venku nemělo chybu. Obsluze v tomhle vedru opravdu nezávidím (a obdivuji), tady to ale vázlo, i když jsme byli zrovna jako jediní hosté.
Na začátek jsem měl třeba úplně skvělé a osvěžující gazpacho (65 Kč). Na hlavní potom ale bok z mladého selete (325 Kč), který jsem ani nedojedl. S bůčkem i tučnými jídly nemám problém (ehm, spíš naopak :) a třeba selečí ve Story je jedno z mých nejoblíbenějších jídel.
Tady bylo maso ze sous vide pěkně měkké, ale bez vykřupané kůžičky, takže děsně monotónní, bez kontrastu. K tomu ne moc vyvedená omáčka, povadlé bramborové krokety a hrudkovité cibulové pyré. No – nebyl jsem z toho moc nadšený.
Ostatní spolustolovníci na tom byli podobně – jeden chod fajn (třeba chobotnice s chorizo marmeládou – mňam!), druhý zas mimo (mrkvový krém). Celkově tedy 50:50 a to u výletních míst není moc dobrá motivace vyrazit.
Pár dobrých referencí jsem slyšel a třeba jsem je jen zastihl ve špatný den. Jestli jste tam udělali výrazně odlišný zážitek, dejte vědět.
HLEDAT
