Tenhle 60g pytlíček mě stál 450 Kč. Dá se z něj připravit celkem 5 šálků (po 12 g), takže cena za jeden je pak v domácích podmínkách asi 90 Kč.
Pro srovnání – je to asi 7,50 Kč za gram kávy. Cena běžné výběrové kávy se pak pohybuje v rozmezí 1-1,50 Kč za gram. Kolik by asi takový šálek kávy stál v kavárně? 200 nebo 300 Kč? Víc? :)
Kávu jsem objednával v rámci předplatného Superlatives, které provozuje Matt Perger (možná znáte jeho parádní kávový newsletter.
Na balíček s kávou jsem čekal asi dva měsíce, nakonec ale fakt přišel. Jako první vzorek se posílala Juliette – káva odrůdy gesha z Panamy.
Přímo na balíčku byl odkaz na microsite, kde jsem našel uvítací video, komplet informace o původu a zpracování a samozřejmě i podrobný návod na domácí přípravu (včetně přípravy vody).
To všechno navíc v rámci živé komunity, kterou Matt Perger spracuje v rámci projektu Barista Hustle. Takže jste mohli živě diskutovat o pražících profilech nebo sdílet finty na přípravu s ostatními.
Na mé úrovni domácí kávové bydlenky to bylo spíše too much info a jde na tom dobře vidět, jak je taková káva záležitostí hlavně pro kávové geeky. Juliette je přitom sama o sobě úplně blbuvzdorná a nadchla by vás, myslím, i bez grafů a číslíček. Mně nadchla určitě! :)
8. září 2016 12:09:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Takovou odrůdu v supermarketu nekoupíte. Bílá a podlouhlá ředkvička připomínající rampouchy. Chová se jinak úplně stejně jako ředkvičky červené – je křehká, křupe a pěkně pálí.
Malý příspěvek k jarní druhové pestrosti uloven v Holešovické tržnici u stánku se zeleninou z Mělníka (příště si poznačím i číslo stánku, ať víte přesně).
10. květen 2015 18:05:44
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Nespokojená návštěva. Místo i obsluha moc příjemná. Ale to kafe je prostě občas úplně mimo a já si to vybral zrovna zrovínka dnes. Přešlehané mléko s velkými bublinami, vysoká teplota a fádní chuť kávy.
Centrum Prahy bez Emy (která je v neděli zavřená) je stran výběrové kávy ještě pořád dost děravé.
10. květen 2015 15:05:51 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jeden příběh z kategorie impulzivních nákupů v cizině. Příborové nože Laguiole s typickou vysedávající muškou na střence. Vysoce nepraktické, nepotřebné a příliš kýčovité. Nějak jsem ve slabé chvilce neodolal.
Jo a prý stále ještě Made in France. Ale moc tomu už nevěřím.
9. květen 2015 18:05:19
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Poslední zastávka u poníka - mladšího bráchy Kadeau. Živý neformální podnik a nová nordická v jednom. Na fotce je nejpovedenější chod – tatarák s okurkou a majonézou z potočnice. To nahoře je salát se sušeným nastrouhaným hovězím srdcem.
Pony je ve stejné lokalitě jako první kodaňské Kadeau, koncept i jídlo je teď ale úplně odlišné. A bohužel – ve srovnání s předchozím zážitkem nebo při porovnání s Relae (kde mají stejně rozsáhlé čtyřchodové menu také za 450 DKK) je to trochu slabota. Potrápili nás i uspěchaným a neosobním servisem.
Ňo, jediné štěstí, že jsme měli fajn společnost a dobrou náladu!
9. květen 2015 10:05:37
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku