Zápisník

Kávové předplatné Superlatives

Tenhle 60g pytlíček mě stál 450 Kč. Dá se z něj připravit celkem 5 šálků (po 12 g), takže cena za jeden je pak v domácích podmínkách asi 90 Kč.

Pro srovnání – je to asi 7,50 Kč za gram kávy. Cena běžné výběrové kávy se pak pohybuje v rozmezí 1-1,50 Kč za gram. Kolik by asi takový šálek kávy stál v kavárně? 200 nebo 300 Kč? Víc? :)

Kávu jsem objednával v rámci předplatného Superlatives, které provozuje Matt Perger (možná znáte jeho parádní kávový newsletter.

Na balíček s kávou jsem čekal asi dva měsíce, nakonec ale fakt přišel. Jako první vzorek se posílala Juliette – káva odrůdy gesha z Panamy.

Přímo na balíčku byl odkaz na microsite, kde jsem našel uvítací video, komplet informace o původu a zpracování a samozřejmě i podrobný návod na domácí přípravu (včetně přípravy vody).

To všechno navíc v rámci živé komunity, kterou Matt Perger spracuje v rámci projektu Barista Hustle. Takže jste mohli živě diskutovat o pražících profilech nebo sdílet finty na přípravu s ostatními.

Na mé úrovni domácí kávové bydlenky to bylo spíše too much info a jde na tom dobře vidět, jak je taková káva záležitostí hlavně pro kávové geeky. Juliette je přitom sama o sobě úplně blbuvzdorná a nadchla by vás, myslím, i bez grafů a číslíček. Mně nadchla určitě! :)

Solený tvaroh!

Asi si při čtení řeknete – počkat, já tvaroh naslano znám a dělám, tak v čem je to jiné? Rozdíl činí použití výhradně tučného tvarohu (>9 %) a hlavně vysoký obsah soli (2 až 3,5 %) podobně jako např. v sýru feta. Je prostě nutné to zkusit!

Vypečené kuře s cuketou a olivami

Kuře minimalista! Troufám si říct – jednoduchý a přitom moc fajn recept bez kompromisů.

Jahodová bublanina

Co je na české kuchyni to nejlepší? Ty nejoblíbenější recepty jsou zároveň i ty nejjednodušší. Užívejte léto! :)

Jak to opravdu bylo se salmonelou na Apetit pikniku

Pěkná rekapitulace loňské aféry na Apetit pikniku. Na článku je asi nejzajímavější sdělení ředitele Hygienické stanice hl. m. Praha, ve kterém říká, že akce s amatérskými kuchaři na veřejnosti pod dozor hygieniků nespadají a proto je kontrolovat nebudou.

Což je hodně zvláštní. Riziko pro spotřebitele je u jídla od amatérského kuchaře rozhodně vyšší než u profíků s řádným vybavením a hlavně správnou výrobní praxí.

Být profíkem v gastru (se vší tou kontrolní zátěží, kterou na mě stát dává), rozhodně bych si tohle nenechal líbit. No a jako spotřebitel asi také ne. Právní vakuum pro amatérské vaření na veřejnosti každopádně trvá dál.