Zdeněk Pohlreich minulý týden otevřel svůj nový podnik. Jaké jsou moje první dojmy?
Next Door má úžasné prostory
Až se do podniku vydáte, projdětě první dvě místnosti a nechte se usadit až v hlavní jídelně. Je to podle mě jeden z nejpovedenějších interiérů v pražských restauracích vůbec.
Budete mít výhled do obří a neustále rušné otevřené kuchyně. Do místnosti navíc proudí spousta přirozeného světla skrze prosklený strop. Interiér vychází z atmosféry Imperialu, je ale o dost světlejší a víc odlehčený.
Velké investice do interiérů v Praze samy o sobě vzácné nejsou. Málokdy se ale vynaložené prostředky plně projeví. Next Door je světlá výjimka! :)
Předvídatelnost není vůbec na škodu
Čekali jste od Pohlreicha nějaký nový nebo překvapivý koncept podniku (třeba něco levnějšího)? Tak to vás asi Next Door zklame, žádné výrazné překvápko se totiž nekoná.
Pohlreich je v tomhle trochu předvídatelný, je to tak ale dobře. Nabízí spíš evoluci než revoluci a pokračuje v pilování toho, co dělá dobře v Imperialu.
Next Door je jednoznačně oldschool a vyhýbá se všem prchlivým trendům, kterými je teď Praha zamořená. Obsluze v teniskách, fermentovaným buzzwordům a pařezům na stolech říká Pohlreich jednoznačné ne.
Pohlreich má v české kuchyni jasno
A svou vizi naplno realizuje na lístku v Next Door. Jídla působí jednoduše a zároveň sofistikovaně. Vychází z českého kontextu, chutí a surovin. Nesnaží se být okázalá ani za každou cenu revoluční.
Měl jsem toho zatím jen malinko, takže je na nějaké hodnocení ještě brzy. Z celého lístku jsem měl ale chuť skoro na všechno a vážně se těším na další návštěvu.
Na fotce selečí líčka na černém pivě s bazalkovým zelím (395,- Kč) a prsa z perličky s kukuřičnou kaší (375 Kč).
5. říjen 2016 20:10:15
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
To jsem zvědavý, jestlipak se vám podaří sehnat hlavní surovinu na tenhle extrémní nose to tail recept. Třeba v Real Meat Society nebo v Naše Maso?
O pozadí celé srandy si přečtěte v tomhle článku o akci Trash or Treasure v Kodani. Téma plýtvání jídlem je teď (zcela zaslouženě) úplně všude.
O podobně zaměřené restauraci wastED, která vařila z odpadu jsem psal minule.
13. květen 2015 21:05:58 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jaro na talíři. Snad v tom není anilin!
13. květen 2015 15:05:24
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Good news everyone! Jak jsem tu minule brblal, že se mi nedaří koupit aromatický estragon. Tak prokletí je konečně zlomeno!
Dnes jsem na Jiřáku koupil úplně ukázkový a plně aromatický estragon (stánek Zelenina Kostkovi na konci, blíž ke kostelu). Není to prostě žádná věda a i v našich podmínkách to jde.
Doufám, že ty nearomatické estragony z trhů postupně vymizí a nahradí je jejich plnotučné verze. Pokud máte estragon rádi – všímejte si toho a dávejte zelinářům vědět, když na ten nevoňavý narazíte. Je úplně zbytečné za něj vyhazovat peníze.
Jinak sezónní hlídka – sazenice a bylinky všeho druhu, hrášek, rebarbora, špenát. Už se to začíná festovně rozjíždět.
13. květen 2015 13:05:14
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Právě kvete a když ji necháte chvíli ve vodě, tak i naprosto omamně voní. U nás je její kulinární využití méně známé. Kami má ale v Celoroční kuchařce pár tipů na mařinkové želé i bowli.
Vůni mařinky totiž lze docela snadno zachytit do vodných roztoků s trochou alkoholu. A například takoví Francouzi se toho pak vůbec nebojí zneužít.
Nějaké tipy na fajn podkladové víno na maibowli? :)
Důležitá informace
Mařinka mimo jiné obsahuje i toxické kumariny (podobně jako třeba skořice), takže je potřeba to s ní v průběhu roku nepřehánět. Doporučená dávka pro extrakci ve víně je cca 3 g čerstvé mařinky na 1 l vína.
12. květen 2015 11:05:50
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Poučný příběh jedné zkrachovalé restaurace. Velký tech investor vs. chef dříč. Rozdílné vize, spory v podnikání a nakonec i obří social media shitstorm.
Vůbec ale nečekejte černobílou zápletku. Spíš možnost nahlédnout do zákulisí byznysu, který není vůbec žádná legrace.
11. květen 2015 22:05:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku