Zdeněk Pohlreich minulý týden otevřel svůj nový podnik. Jaké jsou moje první dojmy?
Next Door má úžasné prostory
Až se do podniku vydáte, projdětě první dvě místnosti a nechte se usadit až v hlavní jídelně. Je to podle mě jeden z nejpovedenějších interiérů v pražských restauracích vůbec.
Budete mít výhled do obří a neustále rušné otevřené kuchyně. Do místnosti navíc proudí spousta přirozeného světla skrze prosklený strop. Interiér vychází z atmosféry Imperialu, je ale o dost světlejší a víc odlehčený.
Velké investice do interiérů v Praze samy o sobě vzácné nejsou. Málokdy se ale vynaložené prostředky plně projeví. Next Door je světlá výjimka! :)
Předvídatelnost není vůbec na škodu
Čekali jste od Pohlreicha nějaký nový nebo překvapivý koncept podniku (třeba něco levnějšího)? Tak to vás asi Next Door zklame, žádné výrazné překvápko se totiž nekoná.
Pohlreich je v tomhle trochu předvídatelný, je to tak ale dobře. Nabízí spíš evoluci než revoluci a pokračuje v pilování toho, co dělá dobře v Imperialu.
Next Door je jednoznačně oldschool a vyhýbá se všem prchlivým trendům, kterými je teď Praha zamořená. Obsluze v teniskách, fermentovaným buzzwordům a pařezům na stolech říká Pohlreich jednoznačné ne.
Pohlreich má v české kuchyni jasno
A svou vizi naplno realizuje na lístku v Next Door. Jídla působí jednoduše a zároveň sofistikovaně. Vychází z českého kontextu, chutí a surovin. Nesnaží se být okázalá ani za každou cenu revoluční.
Měl jsem toho zatím jen malinko, takže je na nějaké hodnocení ještě brzy. Z celého lístku jsem měl ale chuť skoro na všechno a vážně se těším na další návštěvu.
Na fotce selečí líčka na černém pivě s bazalkovým zelím (395,- Kč) a prsa z perličky s kukuřičnou kaší (375 Kč).
5. říjen 2016 20:10:15
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Informace o nejnovějsí studii, která porovnává parametry bio mléka vs mléka z konvenčního chovu (týká se částečně i masa), už začíná pomalu kolovat i u nás. Tak přidávám trochu kontextu, protože tahle informace o vyšším obsahu omega-3 MK zaznívají docela často.
Zaznívají samozřejmě oprávněně, protože mléko z bio chovu skutečně má vyšší obsah omega-3 MK. Producenti z ekologického zemědělství ale tenhle fakt dost často nafukují.
O tom, jak bude složení mléka vypadat, totiž rozhoduje hlavně krmivo a ne nutně režim ekologického zemědělství. Stejných změn ve složení mléka se dosahuje i v konvenčním zemědělství, pokud převládá pastva.
Podstatné je i to, že s běžným příjmem mléčných výrobků mléko nepatří k významným zdrojům omega-3 MK. Takže i když byste kompletně přepli na mléko z pastevního chovu, bude změna v příjmu jen v řádu jednotek procent. Ořechy, semínka, rostlinné tuky a mořské ryby v tomhle hrají mnohem zásadnější roli a drtivou většinu omega-3 MK čerpáme z nich (ne z mléka).
Zmíněná studie navíc měří i nevýhody – bio mléko má znatelně nižší obsah jódu. A to ho z mléka čerpáme relativně víc než v případě omega-3 MK. Mléčnému tuku navíc pořád zůstává obsah nasycených a trans mastných kyselin, které pro nás nejsou dvakrát výhodné (a rozhodně jich máme ve stravě víc, než je zdrávo).
Celkově tedy příklad inzerování zdravotních benefitů, který není zrovna moc šťastný. A může klidně zakrýt jiné výhody ekologického zemědělství, které mají větší smysl (welfare zvířat, dopady na životní prostředí).
Čtěte dále:
Expert reaction to differences between organic and conventional milk and meat
A paper touting the benefits of organic milk for heart health may be overselling the drink (starší, ale perfektně k tématu)
Zatím jsem našel jen obrázky a zmínky na sociálních sítích. Podle popisků by se mělo jednat o indukci s precizní kontrolou teploty a docela šílenou cenou okolo 1800 $. Další info snad brzy, uvedení na trh v březnu.
11. únor 2016 22:02:17 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
James Hoffmann na to šel tuhle docela oklikou. Problémy (nebo spíš zlozvyky?) ve výběrové kávě se ale dají pojmenovat i víc na přímo. A je pravda, že čím déle se člověk na některé věci v oboru kouká, tím víc jsou otravné.
Body v článku samozřejmě sledují pravidla každého správného listiclu a jsou značně zjednodušující a přibarvená. Na každém bodu ale určitě něco je.
11. únor 2016 09:02:10 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Tohle je totálně boží! :) Měl by se člověk cítit provinile, když si v zimě koupí rajčata v supermarketu? Ježišmárjá, jen to ne!
Skvělá esej s recepty od šéfkuchařky Amandy Cohen z restaurace Dirt Candy.
Zimní rajčata určitě nevoní tolik jako rajčata na vrcholu sezóny, ale zase z nich není potřeba dělat polysterén. To je fakt blbost.
Určitě můžete utéct k sterilovaným rajčatům San Marzano v plechovce, ta mimo sezónu fungují skvěle. Z těch čerstvých se zase v zimě výborně drží rajčata třešňová.
A rozhoduje taky úprava. Pečená rajčata, omáčky z rajčat, dlouhé dušení a výrazné ochucení. To všechno vám v zimě dokáže ulehčit život. Nebojte se toho!
10. únor 2016 10:02:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku