Zdeněk Pohlreich minulý týden otevřel svůj nový podnik. Jaké jsou moje první dojmy?
Next Door má úžasné prostory
Až se do podniku vydáte, projdětě první dvě místnosti a nechte se usadit až v hlavní jídelně. Je to podle mě jeden z nejpovedenějších interiérů v pražských restauracích vůbec.
Budete mít výhled do obří a neustále rušné otevřené kuchyně. Do místnosti navíc proudí spousta přirozeného světla skrze prosklený strop. Interiér vychází z atmosféry Imperialu, je ale o dost světlejší a víc odlehčený.
Velké investice do interiérů v Praze samy o sobě vzácné nejsou. Málokdy se ale vynaložené prostředky plně projeví. Next Door je světlá výjimka! :)
Předvídatelnost není vůbec na škodu
Čekali jste od Pohlreicha nějaký nový nebo překvapivý koncept podniku (třeba něco levnějšího)? Tak to vás asi Next Door zklame, žádné výrazné překvápko se totiž nekoná.
Pohlreich je v tomhle trochu předvídatelný, je to tak ale dobře. Nabízí spíš evoluci než revoluci a pokračuje v pilování toho, co dělá dobře v Imperialu.
Next Door je jednoznačně oldschool a vyhýbá se všem prchlivým trendům, kterými je teď Praha zamořená. Obsluze v teniskách, fermentovaným buzzwordům a pařezům na stolech říká Pohlreich jednoznačné ne.
Pohlreich má v české kuchyni jasno
A svou vizi naplno realizuje na lístku v Next Door. Jídla působí jednoduše a zároveň sofistikovaně. Vychází z českého kontextu, chutí a surovin. Nesnaží se být okázalá ani za každou cenu revoluční.
Měl jsem toho zatím jen malinko, takže je na nějaké hodnocení ještě brzy. Z celého lístku jsem měl ale chuť skoro na všechno a vážně se těším na další návštěvu.
Na fotce selečí líčka na černém pivě s bazalkovým zelím (395,- Kč) a prsa z perličky s kukuřičnou kaší (375 Kč).
5. říjen 2016 20:10:15
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Fakt masakr, co se děje. Ale už to tak asi je – výživa je zpolitizovaná až na půdu.
O podkladech pro výživová doporučení v USA, už jsem tu psal. Mrkněte.
Pokud nesledujete, tak předminulý týden se do toho ještě kompletně namočil BMJ.
7. říjen 2015 15:10:55 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jak vidíte, toskánská kapusta je totální nezmar. Nejen, že přežilo můj pěstební freestyle, ale ještě si to dost v pohodě bendí i v nádobě.
Je kosa, říjen, tma a vůbec to nevypadá, že by se jí chtělo přestat pučet. A pozor, ten stav na fotce je už po jednom velkém otrhání listů. Fakt nezmar!
A hergot – začněte to tu už někdo pořádně pěstovat! Čest výjimkám (např. pan Pekař z Holešovické tržnice a jeho sobotní stánek, kde ji má k dostání).
7. říjen 2015 14:10:42
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Jestli žerete vědecká témat v jídle a zemědělství stějna jako já, tak vás teď čeká malý svátek. Life Sciences Film Festival! Letos navíc obohacený o street–foodový víkend.
Co všechno se bude dít?
1) Už dnes je malá ochutnávka v Paralelní polis. Projekce filmů, přednáška, ochutnávky.
2) Samotný festival probíhá celý týden od 12. do 18. října v prostorách ČZU na Suchdole a program je fakt nabušený!
3) Závěr festivalu se přesune dolů do Dejvic k NTK a ČVUT, kde se spojí se Street Food Festivalem. Což by mohlo zaujmout i ty méně zapálené z vás, kterým se nechce cestovat ve všední dny ČZU.
Za mě vážně dobrý a moc se těším. Uvidíme se tam? :)
7. říjen 2015 13:10:50
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Lepší program na podzimní víkend v Praze nevymyslíte! A můj tip? Přednáška Jamese Hoffmana o kávových trendech. Tu bych si určitě nenechal ujít.
7. říjen 2015 10:10:33
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Rychlá panzanella se zlatou řepou! Starý chleba, rajčata, cibule, estragon a oliváč s octem. Sváča co projasní den... ;) #prkýnko
6. říjen 2015 15:10:07
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku