Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Zdeněk Pohlreich minulý týden otevřel svůj nový podnik. Jaké jsou moje první dojmy?
Next Door má úžasné prostory
Až se do podniku vydáte, projdětě první dvě místnosti a nechte se usadit až v hlavní jídelně. Je to podle mě jeden z nejpovedenějších interiérů v pražských restauracích vůbec.
Budete mít výhled do obří a neustále rušné otevřené kuchyně. Do místnosti navíc proudí spousta přirozeného světla skrze prosklený strop. Interiér vychází z atmosféry Imperialu, je ale o dost světlejší a víc odlehčený.
Velké investice do interiérů v Praze samy o sobě vzácné nejsou. Málokdy se ale vynaložené prostředky plně projeví. Next Door je světlá výjimka! :)
Předvídatelnost není vůbec na škodu
Čekali jste od Pohlreicha nějaký nový nebo překvapivý koncept podniku (třeba něco levnějšího)? Tak to vás asi Next Door zklame, žádné výrazné překvápko se totiž nekoná.
Pohlreich je v tomhle trochu předvídatelný, je to tak ale dobře. Nabízí spíš evoluci než revoluci a pokračuje v pilování toho, co dělá dobře v Imperialu.
Next Door je jednoznačně oldschool a vyhýbá se všem prchlivým trendům, kterými je teď Praha zamořená. Obsluze v teniskách, fermentovaným buzzwordům a pařezům na stolech říká Pohlreich jednoznačné ne.
Pohlreich má v české kuchyni jasno
A svou vizi naplno realizuje na lístku v Next Door. Jídla působí jednoduše a zároveň sofistikovaně. Vychází z českého kontextu, chutí a surovin. Nesnaží se být okázalá ani za každou cenu revoluční.
Měl jsem toho zatím jen malinko, takže je na nějaké hodnocení ještě brzy. Z celého lístku jsem měl ale chuť skoro na všechno a vážně se těším na další návštěvu.
Na fotce selečí líčka na černém pivě s bazalkovým zelím (395,- Kč) a prsa z perličky s kukuřičnou kaší (375 Kč).
Portugalských vín tu mají na výběr víc, ale dali jsme si jen po sklence základního vinho verde. Jestli se vám někdy zasteskne po Portugalsku, tak tady se to dá napravit.
A jo – koláčky pastéis de nata mají! :)
Když se občas pustím do experimentů s papiňákem, tak téměř vždy skončím na stránkách Hip Pressure Cooking.
Ať už jde o časy pro vaření nebo o osvědčené techniky při práci s tlakovým hrncem, tak tohle je snad ten nejlibovější zdroj co znám.
Půlku věcí jsem o vaření pod tlakem nevěděl. A druhou půlku jsem zas veděl úplně blbě.
Jestli máte tlakáč někde doma v kredenci a bojíte se ho, tak šup. Našprtejte to a dejte mu šanci. Na vývary a braisingy to snad ani nemá konkurenci.
30. srpen 2015 19:08:08 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
A v jaké bublině žijete vy? A kde jste si to vygůglili?
30. srpen 2015 15:08:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSkoro bych si tipnul, že mě takový typ podniku nebude bavit (na příkladu Oyster Baru ze stejné dílny), ale byla by to dnes mýlka!
Mají otevřeno asi měsíc. Určitě doporučuji vyzkoušet ještě před koncem léta, ať zastihnete jejich nádhernou terasu s výhledem.
Fajn výběr vín po sklence a ceny jsou plus mínus mezi 100 až 200 Kč. K tomu tapas – malinké, 100 až 200 Kč, ale dobré. Hodně peněz tady jde zkrátka za lokalitu.
Voňavý křupavý bůček (145 Kč), krevety s chorizo (195 Kč), grilované kalamáry (125 Kč), marinované hovězí v sezamu (145 Kč), lilek s mozzarellou (125 Kč) – všechno povedená sousta tak akorát k vínu.
Účet za 6 sklenek vína a 7 tapas cca 1800 Kč. Pálka, ale všechno to dávalo dohromady smysl a byla to zábava.
Když vynecháte tapas, dá se tu v pohodě zajít i na dvě tři sklenky jen tak a vyváznete s třetinovou útratou. Jestli vás napadá něco podobného na střeše a v centru, dejte vědět!
HLEDAT
