Zdeněk Pohlreich minulý týden otevřel svůj nový podnik. Jaké jsou moje první dojmy?
Next Door má úžasné prostory
Až se do podniku vydáte, projdětě první dvě místnosti a nechte se usadit až v hlavní jídelně. Je to podle mě jeden z nejpovedenějších interiérů v pražských restauracích vůbec.
Budete mít výhled do obří a neustále rušné otevřené kuchyně. Do místnosti navíc proudí spousta přirozeného světla skrze prosklený strop. Interiér vychází z atmosféry Imperialu, je ale o dost světlejší a víc odlehčený.
Velké investice do interiérů v Praze samy o sobě vzácné nejsou. Málokdy se ale vynaložené prostředky plně projeví. Next Door je světlá výjimka! :)
Předvídatelnost není vůbec na škodu
Čekali jste od Pohlreicha nějaký nový nebo překvapivý koncept podniku (třeba něco levnějšího)? Tak to vás asi Next Door zklame, žádné výrazné překvápko se totiž nekoná.
Pohlreich je v tomhle trochu předvídatelný, je to tak ale dobře. Nabízí spíš evoluci než revoluci a pokračuje v pilování toho, co dělá dobře v Imperialu.
Next Door je jednoznačně oldschool a vyhýbá se všem prchlivým trendům, kterými je teď Praha zamořená. Obsluze v teniskách, fermentovaným buzzwordům a pařezům na stolech říká Pohlreich jednoznačné ne.
Pohlreich má v české kuchyni jasno
A svou vizi naplno realizuje na lístku v Next Door. Jídla působí jednoduše a zároveň sofistikovaně. Vychází z českého kontextu, chutí a surovin. Nesnaží se být okázalá ani za každou cenu revoluční.
Měl jsem toho zatím jen malinko, takže je na nějaké hodnocení ještě brzy. Z celého lístku jsem měl ale chuť skoro na všechno a vážně se těším na další návštěvu.
Na fotce selečí líčka na černém pivě s bazalkovým zelím (395,- Kč) a prsa z perličky s kukuřičnou kaší (375 Kč).
5. říjen 2016 20:10:15
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
GMO, špioni, kukuřice. To prostě chcete (ale jen číst).
23. srpen 2015 17:08:54 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jako host tenhle typ čtení zbožňuju. Aneb co se děje za oponou. Radši se ani nekoukejte. A nebo jo!
23. srpen 2015 17:08:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Zápisek přesměrován – viz 1. návštěva.
22. srpen 2015 11:08:41 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuNechci toho moc prozrazovat, ať vám nezkazím překvapení a radost z lovu. Dveře baru se ale na Vinohradech dají v pohodě najít a číslo pro rezervace dostává každý host po zaplacení, takže se určitě rychle rozšíří. A navíc to někdo určitě brzy vyžvaní na sociálních sítích (ale já ne).
Večer v Lounge Bohemia je napůl návštěva baru a napůl performance. Prostředí, prezentace a všechny drobné detaily do sebe přesně zapadají.
Každý drink je tu malá show a pokud budete alespoň trochu sugestibilní, tak vás to bude hodně bavit. Moment mírného napětí, očekávání a následného překvapení je součástí hry. Tak si to moc nepokazte gůglením drinků dopředu! :)
Drinky á la carte jsou po 330 Kč (cca 10 kousků) a na objednání den předem mají i 7drinkové menu (990 Kč).
Tady je ještě starší rozhovor s Pavlem Tvarohem o jeho baru v Londýně.
22. srpen 2015 00:08:00
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Věděli jste, že se aroma a chuť se u okurek tvoří podobně jako palčivost u česneku? Tedy až v momentě, kdy dojde k narušení jednotlivých buněk? Já ne!
Ale mistři v New York Times na tohle téma vytáhli skvělou techniku – naklepané okurky.
O co jde?
Okurky se nejprve podélně rozčtvrtí, pak se na délku přepůlí a nakonec se semínky dolů podrtí plochou stranou nože (klidně i paličkou).
Okurky se pak zbaví semínek a nasolí se v cedníku (alespoň 15 minut). Pak už je můžete použít obvyklým způsobem. NY Times přidává k dobru tři super recepty –jeden čínský, jeden s jogurtem a krutony a jeden s tahini dresinkem (ten jsem právě zkusil a je parádní!).
Okurky mají po naklepání výraznější aroma a větší povrch, který lépe přijme zálivku. Nasolení jejich chuť dále zlepší a ještě jim trochu zpevní dužinu.
Program na jeden z posledních letních víkendů je myslím jasný. Paličku do ruky a hlavně se nebát!
21. srpen 2015 17:08:29
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku