Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Je to tak, vyrazil jsem za jídlem až do OC Černý Most! Jaké jsou moje první dojmy?
Zájem o Spicymama je obrovský
Docela jsem koukal! Na nedělní oběd jsme proklouzli na poslední volná místa bez fronty jen tak tak. Za námi už se ale fronta vytvořila a v bistru bylo narváno. Spicymama je perfektní příklad toho, když se zájem ze sociálních sítí podaří přenést i do reálného provozu.
Pro podnik je to přínos i výzva zároveň. Pod palbou fanoušků a zvědavců byli prakticky okamžitě a nemohli si tak dopřát luxus pomalejšího zkušebního provozu. Na podniku je to trochu znát, drží se ale statečně (a všechno docela švihá). Prozatímní menu je krátké, jednoduché a z příspěvků na sociálních sítích je vidět, že se vyvíjí k větší propracovanosti.
Bistro jde stejnou cestou jako další vietnamské podniky
Blogerka a šékuchařka Kamu jde v propagaci asijské kuchyně (potažmo street foodu) podobným směrem jako řada nových vietnamských míst v Praze. Jídla jsou víc učesaná, mírně zjednodušená a atraktivně nastylovaná (Instagram faktor vysoký ;). Určitě je tu chuť dělat věci pořádně a neotřele. I ve Spicymama najdete všehochuť světových kuchyní – převažuje Vietnam, zahlédnete ale i prvky odjinud (ceviche, karaage).
Konkurence je ovšem silná a minimálně v Praze už je z čeho vybírat. Bude tedy zajímavé sledovat, jestli se Spicymama podaří vybudovat unikátní pozici.
Ze Spicymama by byla moc pěkná frenčíza
Spicymama v každém větším OC po celé ČR? Tý jo, úplně klidně, pokud by se to povedlo dobře naškálovat. Taková místa totiž mimo Prahu ještě pořád chybí a přitom platí, že na ně Češi reagují velmi dobře.
Cestu zatím zvažte
Pokud jste extrémně zvědaví nebo pokud patříte k fanouškům, tak to asi máte povinné! :) Vyberte nějaký čas mimo špičku a připravte se na riziko front nebo vyprodání části menu.
Pokud byste ale chtěli vyrazit čistě jen za jídlem, tak zatím počkejte. Jídla vypadají slušně, ale budou určitě ještě lepší, až si provoz sedne. Když připočtete lokalitu a nával, není třeba spěchat.
Fotky (mám jen z IG strories, pardon): Bo la lot bowl (179,- Kč) - grilované hovězí v betelovém listu s rýžovými nudlemi, krémová kukuřičná polévka (79,- Kč). Plus body: většinu jídel z menu vám na přání upraví na vegetariánskou verzi.
Bod pro Original Coffee a jejich kávu Panama SHB Boquete Geisha (250 g za 270 Kč), kterou na slepém cuppingu vybraly osobnosti jako je Petra Veselá (Mistryně kávy), Gwilym Davies (WBC Champion), Jaroslav Tuček (Doubleshot), Zdeněk Smrčka (Kafe Karlín) nebo Adam Neubauer (EMA).
Vedle Original Coffee prošly výběrem i kávy z Gill's Coffee, Coffee Source a Kafe Karlín. Všechny budou dostupné na ofiko degustaci v rámci letošní baristické soutěže Barista roku už příští víkend a budete k tomu mít i srovnání s kávámi ze světa.
Geisha z Original Coffee má pro odrůdu typická macatá zrnka a aromatický profil, který ji prozradí klidně i na dva metry. Když jsem si ji včera dělal poprvé, pořád jsem měl dojem, že mi za zády stojí nějaká navoněná slečna, za kterou se musím otočit.
Ve vůni jsou lehké květinové tóny, jasmín i mandle. V chuti je pak perfektně vyvážená, nasládlá skoro jako med a zároveň pěkně šťavnatá. Kává není tak efemérní a lehká jako třeba Esmeralda z TCC, ale za tuhle fajn cenu si to fakt nechám líbit. Pro vás, co jste kafe od OC ještě nezkusili, navíc fajn příležitost k ochutnání (i v kavárně se mi dost líbilo).
23. leden 2015 12:01:20
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Tady je zrovna perfektní příklad – procházka aktuálním degustačním menu Noma Japan.
Za prvé
Jsem strašně zvědavý. I kdybyste pod takový odkaz schovali atomovou bombu, kliknu na to. Ekvivalent štěnete, kterému musí hlavu ze zábradlí soustružit hasiči. Nemůžu si pomoct!
Za druhé
Každé takové menu bývá natřískané surovinami, které ale lautr neznám. Následuje dlouhé hledání v knihovně, gůglení a tak podobně. Jinými slovy – rád si u toho připadám úplně hloupě a pak to ještě raději napravuju. A v noci ve snu mě pak z těch surovin zkouší Jan Rosák v imaginárním kvízovém pořadu (kecám, ale jednou to přijde).
Za třetí
U surovin, které naopak znám, jsou zase použity techniky, které bych u nich nečekal, nebo by mě v životě nenapadly realizovat. To samozřejmě okamžitě svádí k domácím pokusům.
A fakt už poslední důvod
Chuťové kombinace! Nad některými fakt kroutím hlavou (tady třeba syrové krevety a lesní mravenci), jiné mě ale zaujmou natolik, že si je pak chci zkusit i v domácích podmínkách (kedlubna vařená s kvasnicemi).
Shrnuto podtrženo – závislák jak jelen!
22. leden 2015 16:01:38 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. A moje první! Za což si tedy jdu veřejně nalískat, protože je to fakt moc milé místo. Macchiato na cestu (fajn espresso a mikropěna jako lusk) a hlavně nákup vítězné kávy pro Baristu roku. Hned jak ji stihnu uklohnit, napíšu víc.
Příjemně mě překvapili i prodejem Kality 155 a hlavně plonkovních filtrů (159 Kč). Sháním je už asi půl roku a nikde jsem je pořádně neviděl. Takže behold!
Dokument z produkce amerického serveru Munchies o zákazu produkce a prodeje foie gras, který v Kalifornii platil až do začátku ledna. Do diskuze o etice foie gras a nuceném překrmování asi nic nového pod sluncem. Pokud se ale chcete podívat na konkrétní zkušenosti se zaváděním restriktivní legislativy v jídle, tak zrovna tohle je pěkný příklad. Dokumentem provádí Dave Arnold (mrk mrk) a je součástí širší série videí Politics of Food.
21. leden 2015 22:01:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Vůbec se mi nechce věřit, že se vlašáku ještě nikdo pořádně nechytil. Diskuze okolo receptury a složení mají až mytologický charakter a skoro každý v Česku chová k vlašskému salátu silné emoční pouto (ať už jakékoliv).
Přitom by stačilo málo. Udělat recepturu, která naplno využije vlašákový sentiment a zároveň kompletně oživí surovinový základ. Pražská šunka nebo Kšánův gothaj? Jo! Znojemské okurky, skvělé salátové brambory a pořádná majonéza nacvakaná žloutkem.
Podáváno do papírového kornoutu (do ruky) nebo do krabičky (na doma) s pěkným potiskem. K tomu neméně dobrý rohlík. Osmdesátkový, rolovaný. Z jemného kynutého těsta se slušným podílem mléka a úplně obyčejného másla.
Jen to píšu a mám na něj strašnou chuť. Tý jo. Tak jednoduché a tak dobré by to mohlo být. Není už na čase přestat se trestat vlašákem z průmyslové výroby?
Inspirováno dnešním testem vlašáků v MF Dnes. Doplněno vlašským salátem od Viléma Vrabce ze 4. vydání jeho veleúspěšné Studené kuchyně. Čistě na chuť!
20. leden 2015 15:01:29
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
