Zápisník

pana Cuketky

Spicymama

Je to tak, vyrazil jsem za jídlem až do OC Černý Most! Jaké jsou moje první dojmy?

Zájem o Spicymama je obrovský

Docela jsem koukal! Na nedělní oběd jsme proklouzli na poslední volná místa bez fronty jen tak tak. Za námi už se ale fronta vytvořila a v bistru bylo narváno. Spicymama je perfektní příklad toho, když se zájem ze sociálních sítí podaří přenést i do reálného provozu.

Pro podnik je to přínos i výzva zároveň. Pod palbou fanoušků a zvědavců byli prakticky okamžitě a nemohli si tak dopřát luxus pomalejšího zkušebního provozu. Na podniku je to trochu znát, drží se ale statečně (a všechno docela švihá). Prozatímní menu je krátké, jednoduché a z příspěvků na sociálních sítích je vidět, že se vyvíjí k větší propracovanosti.

Bistro jde stejnou cestou jako další vietnamské podniky

Blogerka a šékuchařka Kamu jde v propagaci asijské kuchyně (potažmo street foodu) podobným směrem jako řada nových vietnamských míst v Praze. Jídla jsou víc učesaná, mírně zjednodušená a atraktivně nastylovaná (Instagram faktor vysoký ;). Určitě je tu chuť dělat věci pořádně a neotřele. I ve Spicymama najdete všehochuť světových kuchyní – převažuje Vietnam, zahlédnete ale i prvky odjinud (ceviche, karaage).

Konkurence je ovšem silná a minimálně v Praze už je z čeho vybírat. Bude tedy zajímavé sledovat, jestli se Spicymama podaří vybudovat unikátní pozici.

Ze Spicymama by byla moc pěkná frenčíza

Spicymama v každém větším OC po celé ČR? Tý jo, úplně klidně, pokud by se to povedlo dobře naškálovat. Taková místa totiž mimo Prahu ještě pořád chybí a přitom platí, že na ně Češi reagují velmi dobře.

Cestu zatím zvažte

Pokud jste extrémně zvědaví nebo pokud patříte k fanouškům, tak to asi máte povinné! :) Vyberte nějaký čas mimo špičku a připravte se na riziko front nebo vyprodání části menu.

Pokud byste ale chtěli vyrazit čistě jen za jídlem, tak zatím počkejte. Jídla vypadají slušně, ale budou určitě ještě lepší, až si provoz sedne. Když připočtete lokalitu a nával, není třeba spěchat.

Fotky (mám jen z IG strories, pardon): Bo la lot bowl (179,- Kč) - grilované hovězí v betelovém listu s rýžovými nudlemi, krémová kukuřičná polévka (79,- Kč). Plus body: většinu jídel z menu vám na přání upraví na vegetariánskou verzi.

9. říjen 2016 00:10:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Coffee Room

A stále chladíme – espresso na ledu.

10. srpen 2015 20:08:25 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Dům kávy

Chladíme – espresso tonic s ledem.

10. srpen 2015 20:08:10 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Poznáte všechny druhy?

Vlevo nahoře a vodorovně hadovka. Vlevo dole a na stojáka je svačinka, úplně vpravo a největší je okurka polní (salátová). Uprostřed hladké i pichlavé nakladačky a mezi nimi buclaté okurky na kvašáky.

To je bohatství, co? :)

10. srpen 2015 20:08:04 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kavárna Místo

Poprvé jsem zkusil jejich ledovou irskou (100 Kč). V neděli odpoledne a místo dezertu po obědě myslím tak akorát.

Oproti klasické irské se sice ztratí kontrast mezi teplou kávou a smetanou, což drinku malinko ubere. Sametovost a propojení s whisky ale zůstane, takže to má pořád docela smysl. V zimě si ještě řekneme... :)

9. srpen 2015 20:08:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Dvůr Hoffmeister

Spokojená návštěva, ale jeden z těch případů, kdy jsem nad tím musel dlouho uvažovat. A na doporučení pro výlet vyloženě za jídlem bych taky dost váhal.

Dvůr jsme dnes zkusili ve čtyřech lidech na oběd a polovina jídel byla spíše s rozpaky. Samotné místo je fakt moc pěkné a posezení venku nemělo chybu. Obsluze v tomhle vedru opravdu nezávidím (a obdivuji), tady to ale vázlo, i když jsme byli zrovna jako jediní hosté.

Na začátek jsem měl třeba úplně skvělé a osvěžující gazpacho (65 Kč). Na hlavní potom ale bok z mladého selete (325 Kč), který jsem ani nedojedl. S bůčkem i tučnými jídly nemám problém (ehm, spíš naopak :) a třeba selečí ve Story je jedno z mých nejoblíbenějších jídel.

Tady bylo maso ze sous vide pěkně měkké, ale bez vykřupané kůžičky, takže děsně monotónní, bez kontrastu. K tomu ne moc vyvedená omáčka, povadlé bramborové krokety a hrudkovité cibulové pyré. No – nebyl jsem z toho moc nadšený.

Ostatní spolustolovníci na tom byli podobně – jeden chod fajn (třeba chobotnice s chorizo marmeládou – mňam!), druhý zas mimo (mrkvový krém). Celkově tedy 50:50 a to u výletních míst není moc dobrá motivace vyrazit.

Pár dobrých referencí jsem slyšel a třeba jsem je jen zastihl ve špatný den. Jestli jste tam udělali výrazně odlišný zážitek, dejte vědět.

9. srpen 2015 20:08:10 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další