Zápisník

Nula hvězd pro fast-food budoucnosti Locol

Pete Wells se s tím prostě nemazlí. Loni vykostil Per Se Thomase Kellera. Letošek ještě ani pořádně nezačala a Wells má na kontě další slušnou kontroverzi.

V rámci nového typu recenzí pro NY Times, kdy jako kritik vyjíždí i za hranice New Yorku, Wells napsal velmi kritickou recenzi pro nadějný fast-food Locol.

Novou síť restaurací založili dva známí šéfkuchaři Roy Choi a Daniel Patterson s cílem vytvoření alternativy k tradičním fast-foodovým řetězcům. Pobočky Locolu otevírají v problémových městských lokalitách, kde se snaží co nejvíce zapojovat místní. Menu má navíc vysokou ambici změnit fungování fast-foodu tak, aby produkoval chutné, zdravé a zároveň dostupné jídlo.

Když i bulky pro jejich burgery vyvíjel celebrity pekař Chad Robertson, tak se nejde ubránit dojmu absolutní food idylky pro 21. století. A i veškeré pokrytí v médiích tomu dosud odpovídalo.

Pete Wells do toho svou recenzí hodil vidle a napadl jeden z hlavních prvků celého konceptu – jídlo. Podle Wellse prostě není jídlo v Locol dost dobré na to, aby mohlo běžnému fast-foodu konkurovat a přirovnává ho dokonce k jídlu z nemocniční kantýny. Recenze je vážně docela drsná, ale zároveň i dobře vyargumentovaná a jídla vážně nezní nijak lákavě.

Wells za text samozřejmě ihned schytal kritiku. Je prý cizinec z New Yorku co tomu nerozumí. Žije v omezeném světě luxusních restaurací a hlavně je k nadějnému a mladému konceptu nepřiměřeně přísný.

To je jeden úhel pohledu. Stejně tak se dá ale jeho recenze brát jako ničím nepřikrášlený pohled zvenčí, který odkrývá závažnou trhlinu (chuť jídla) ve vyhajpovaném food startupu.

Pro doplnění - reakce Roy Choi na Instagramu.

A když už jsem u těch stíracích recenzí, tak ještě krátce připomenu tenhle kousek od Ryana Suttona, ve kterém popisuje realitu zklamání z hvězdného L’Arpège od Alaina Passarda. Užitečné čtení, pokud chcete ušetřit 800 € za večeři pro dva.

Foto: Locol.

Nová inspirace na Prkýnku

Pečené kuře "pod cihlou", na cibuli s tymiánem :) Podrobněji na zápisníku! #prkýnko

Kuře vykřupané pod cihlou (nebo čímkoliv jiným)

Jak jsem ho tuhle postoval, konečně jsem se k tomu dostal. Místo cihly jsem použil těžkou litinovou pánev, kterou jsem ještě navíc zatížil litinovou poklicí.

A zafungovalo to nádherně! Tak krásně vykřupaná kůžička se mi na kuřeti nepovedla už pěkně dlouho.

Kuře se peklo na směsi oleje, másla a kuřecího tuku (který se mi vypekl při přípravě kuřecího základu ze skeletu) zhruba 8 až 10 minut. Potom otočit, do ničeho nešťouchat, nepodlévat (!) a dopéct v troubě.

Určitě to vyzkoušejte a nezapomeňtě kuře těsně před opečením agresivně (to jakože hodně) osolit. Efekt křupavé kůžičky to ještě zvýrazní.

Proč to vlastně funguje?
Tím, jak jsou kuřecí díly normálně zaoblené, se na pánvi neopečou po celém povrchu. Zatížení povrch kuřete naopak krásně vyrovná a zvětší plochu kůže, která je v kontaktu s horkým tukem v pánvi.

Čtěte dál:
Recept na pečené kuře

Kostelecké uzeniny na vlně trendu

„Jsme parta nadšenců, která přinesla unikátní koncept stánků s hotdogama, ve kterých jsou ty nejlepší párky z Kostelce.“

Božínku. To je tak blbé, až to s dveřama tříská...

Via Pospěška u plotny.

Pastrami konečně v Praze! A hned dva nové podniky

Jen týden po tom, co jsem narazil na pastrami na Kubáni, jsme na Scuku zachytili hned dva nové podniky, které by to s pastrami také chtěly zkusit. Držím palce, ať je to alespoň trochu vydařené! :)

Aktualizace – nakonec budou vlastně tři. Pastrami bude mít i nové bistro, které bude do konce května otevírat naproti kavárny Můj šálek kávy na Křižíkově.

Tak snad jen dodám – není důležité, kdo bude první, ale kdo to udělá dobře!