Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Pete Wells se s tím prostě nemazlí. Loni vykostil Per Se Thomase Kellera. Letošek ještě ani pořádně nezačala a Wells má na kontě další slušnou kontroverzi.
V rámci nového typu recenzí pro NY Times, kdy jako kritik vyjíždí i za hranice New Yorku, Wells napsal velmi kritickou recenzi pro nadějný fast-food Locol.
Novou síť restaurací založili dva známí šéfkuchaři Roy Choi a Daniel Patterson s cílem vytvoření alternativy k tradičním fast-foodovým řetězcům. Pobočky Locolu otevírají v problémových městských lokalitách, kde se snaží co nejvíce zapojovat místní. Menu má navíc vysokou ambici změnit fungování fast-foodu tak, aby produkoval chutné, zdravé a zároveň dostupné jídlo.
Když i bulky pro jejich burgery vyvíjel celebrity pekař Chad Robertson, tak se nejde ubránit dojmu absolutní food idylky pro 21. století. A i veškeré pokrytí v médiích tomu dosud odpovídalo.
Pete Wells do toho svou recenzí hodil vidle a napadl jeden z hlavních prvků celého konceptu – jídlo. Podle Wellse prostě není jídlo v Locol dost dobré na to, aby mohlo běžnému fast-foodu konkurovat a přirovnává ho dokonce k jídlu z nemocniční kantýny. Recenze je vážně docela drsná, ale zároveň i dobře vyargumentovaná a jídla vážně nezní nijak lákavě.
Wells za text samozřejmě ihned schytal kritiku. Je prý cizinec z New Yorku co tomu nerozumí. Žije v omezeném světě luxusních restaurací a hlavně je k nadějnému a mladému konceptu nepřiměřeně přísný.
To je jeden úhel pohledu. Stejně tak se dá ale jeho recenze brát jako ničím nepřikrášlený pohled zvenčí, který odkrývá závažnou trhlinu (chuť jídla) ve vyhajpovaném food startupu.
Pro doplnění - reakce Roy Choi na Instagramu.
A když už jsem u těch stíracích recenzí, tak ještě krátce připomenu tenhle kousek od Ryana Suttona, ve kterém popisuje realitu zklamání z hvězdného L’Arpège od Alaina Passarda. Užitečné čtení, pokud chcete ušetřit 800 € za večeři pro dva.
Foto: Locol.
4. leden 2017 18:01:55 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. Čekal jsem, že tu bude v sobotu večer úplně narváno. Andělu ale, zdá se, ještě nedošlo, že se tu otevřelo jedno z nejlepších míst na sklenku v širokém dalekém okolí.
Nový vinograf je o něco menší než Vinograf na Senovážném náměstí (a čistě subjektivně se mi i víc líbí). Jinak je to ale vinografí klasika – nadprůměrný výběr vín po sklence, chytré menu na tabletu a spousta dobrot k vínu (malá barová jídla a studené lahůdky).
Probíhal tu zrovna týden veltlínů (se šesti různými po skleničce), ale měli jsme prostor jen "na jedno", takže u mě vyhrálo Chablis Fyé 2013 (206 Kč 1 dcl) od Patricka Piuzeho (více třeba na Jižním Svahu). Jestli na stejného vinaře narazím někdy příště, musím ochutnat víc. Děsně mě to nadchlo.
A nový Vinograf taky. Pro Anděl je jeho otevření opravdu dobrá zpráva!
Spokojená návštěva. Skvělý nový podnik, který budou lidé vyhledávat díky příznivému poměru cena/výkon.
Mají trochu prokletou lokalitu na překřížení Lidické a Hořejšího nábřeží (takže žádná idylka, ale hluk a špína v okolí), kde už to pár podniků předčasně zabalilo. Uvnitř je ovšem Lavande moc příjemné a pěkně vzdušné. Ošklivou stránku Smíchova tu dokázali slušně odfiltorvat.
Ochutnat jsem stihl jenom povedený kachní konfit s bramborem a silnou šťávou (249 Kč), který mě přesvědčil, že se do Lavande budu muset brzy vypravit znovu. Pokud jste ještě nebyli a pohybujete se okolo Anděla, určitě je taky zkuste.
Za zmínku stojí i zvýšená ohleduplnost podniku směrem k celiakům a vegetariánům. Drtivá většina jídel se obejde zcela bez lepku a velká část je i bez masa.
Spokojená návštěva. Stavili jsme se tu poprvé od otevření na sklenku před večeří a musím říct, že mi Cash Only padl do oka.
Neberou rezervace a nemají ani žádné stálé koktejl menu (jen desítku drinků na tabuli). Na sklence je vždy alespoň jedna láhev bublin a časem chtějí přidat i barové snacky v podobě hot-dogů.
Hodně neformální, živé a s milým energickým personálem. Nechci předbíhat, ale tipuji, že Cash Only bude miláček.
Na obrázích sklenka Champagne (205 Kč) a Pink Gin koktejl (185 Kč).
Původní majitelé restaurace Oliva to bez jídla dlouho nevdrželi a zkoušejí to na farmářském trhu na Kubáni s nenápadným stánkem věnovaným pastrami.
Z vlastního pastrami připravují plněné tortily a variaci na Reuben sendvič (za příjemných 69 Kč). Na chléb (pšenično-žitný a moc povedený) vám nejprve nandají majolkový dresink, pak smaženou křupavou cibulku, poctivou vrstvu pastrami, kvašené zelí a navrch zase chléb s dresinkem. K tomu okurku bokem.
Sendvič není grilovaný a pastrami je nakrájené na tenké plátky za studena. Proporce jednotlivých ingrediencí a ochucení je ale moc pěkně vyvážené. Nepůsobí to vůbec suše a po každém soustu budete chtít další.
Klidně bych si to někdy znovu opakoval a třeba i v teplé variantě (a s roztékajícím se sýrem). Držím palce, snad se to bude vyvíjet dál!
Za tip vděčím blogu Zkvašeno a Kačce Žvýkačce. Díky oběma! :)
25. duben 2015 14:04:52
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Vajíčka se při něm nechají opatrně zatáhnout, skoro jako na volské oko. Bílky se po chvilce opatrně rozmíchají bez toho, aby se rozrušily žloutky. Ty se vmíchají až na poslední chvíli, když už vejce stáhneme z plamene.
Krásně krémová míchaná vajíčka tahle finta nikdy nenahradí. Je to ale docela rychlá metoda, kdy se vysrážený bílek pěkně "promaže" tekutým žloutkem. Musím to hned zkusit!
25. duben 2015 13:04:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
HLEDAT
