Zápisník

Nula hvězd pro fast-food budoucnosti Locol

Pete Wells se s tím prostě nemazlí. Loni vykostil Per Se Thomase Kellera. Letošek ještě ani pořádně nezačala a Wells má na kontě další slušnou kontroverzi.

V rámci nového typu recenzí pro NY Times, kdy jako kritik vyjíždí i za hranice New Yorku, Wells napsal velmi kritickou recenzi pro nadějný fast-food Locol.

Novou síť restaurací založili dva známí šéfkuchaři Roy Choi a Daniel Patterson s cílem vytvoření alternativy k tradičním fast-foodovým řetězcům. Pobočky Locolu otevírají v problémových městských lokalitách, kde se snaží co nejvíce zapojovat místní. Menu má navíc vysokou ambici změnit fungování fast-foodu tak, aby produkoval chutné, zdravé a zároveň dostupné jídlo.

Když i bulky pro jejich burgery vyvíjel celebrity pekař Chad Robertson, tak se nejde ubránit dojmu absolutní food idylky pro 21. století. A i veškeré pokrytí v médiích tomu dosud odpovídalo.

Pete Wells do toho svou recenzí hodil vidle a napadl jeden z hlavních prvků celého konceptu – jídlo. Podle Wellse prostě není jídlo v Locol dost dobré na to, aby mohlo běžnému fast-foodu konkurovat a přirovnává ho dokonce k jídlu z nemocniční kantýny. Recenze je vážně docela drsná, ale zároveň i dobře vyargumentovaná a jídla vážně nezní nijak lákavě.

Wells za text samozřejmě ihned schytal kritiku. Je prý cizinec z New Yorku co tomu nerozumí. Žije v omezeném světě luxusních restaurací a hlavně je k nadějnému a mladému konceptu nepřiměřeně přísný.

To je jeden úhel pohledu. Stejně tak se dá ale jeho recenze brát jako ničím nepřikrášlený pohled zvenčí, který odkrývá závažnou trhlinu (chuť jídla) ve vyhajpovaném food startupu.

Pro doplnění - reakce Roy Choi na Instagramu.

A když už jsem u těch stíracích recenzí, tak ještě krátce připomenu tenhle kousek od Ryana Suttona, ve kterém popisuje realitu zklamání z hvězdného L’Arpège od Alaina Passarda. Užitečné čtení, pokud chcete ušetřit 800 € za večeři pro dva.

Foto: Locol.

Víno, co by pil Přemysl Oráč

Trochu přeháním, ale přesně taková kravina mě napadla při koukání na vinaře Sebastiena Riffaulta v akci s pluhem. Krása a neskutečná frajeřina.

Když si do sklenky naliju jeho Akmeniné 2011 (450 Kč ve Veltlinu), jsem pěkně naklepnutý už předem. Krásná zlatavá barva a melancholická směska vůní. Kousek ovoce, sem tam bylinka, ořechy. Hmmm. Takový Sauvignon jsem teda ještě neměl.

Úplně z toho mám chuť shánět koně a pluh.

Svetr Sáry Lund

Príma blog z Kodaně aneb jak @hanka_pyre přežívá nástrahy severského velkoměsta. Zrádné mrchy cyklistické a záplavy neodolatelného pečiva a kávy kam se podíváš. Kodaní naládovaný Instagram jako bonus.

Pozor, hlášení!

Včera jsem přehodil poslední výhybku a definitivně tak rozjel nový zápisník přímo na hlavní stránce Cuketky.

Určitě se nelekejte, starý blog nikam nezmizel a můžete si ho kdykoliv otevřít přes menu jako archiv. Stejně tak zůstalo funkční i staré dobré diskuzní fórum.

Pokud budete hledat něco konkrétního, otevřete si opět menu a použijte nové vyhledávání. Je hodně šikovné a nic mu neunikne (ani v archivu ani na zápisníku).

Pracuji teď ještě na nové stránce pro recepty, aby byly všechny pěkně pohromadě a taky na pár nových vylepšeních pro zápisník. To, aby nebyla nuda! :)