Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Ok, tohle je trošku haluz! Po několika letech propagace a prodeje cascary ve světě výběrové kávy se ukazuje, že její prodej nemusí být až tak úplně legální.
Problémy s prodejem zatím nastaly v Dánsku a v UK, kde úřady cascaru v prodeji již několikrát zabavily. Mrkněte na video Jamese Hoffmanna, kde vše vysvětluje.
Podle všeho to vypadá, že cascara jako produkt nespadá pod kávu a pokud ji chcete uvést na trh, budete si ji muset zaregistrovat jako nový typ potraviny.
Jaká je situace v Česku jsem zatím nezjišťoval, proces registrace ale v některých zemích už prý probíhá. Problém bude pravděpodobně v chybějících ukazatelích kvality a zdravotní nezávadnosti.
Tradičně se při zpracování a dovozu sleduje kvalita a nezávadnost samotné kávy a slupky na tom ovšem můžou být dost jinak. Jedná se hlavně o rezidua pesticidů, mykotoxiny, salmonelu a nečistoty, které se logicky u slupek mohou projevovat jinak (při běžném zpracování se kávové pecky slupek zbavují).
Počítám, že dovozci zatím ke cascaře přistupovali stejně jako ke kávě a sledovali klíčové parametry tak jako tak. Úřady v tom ale zřejmě postupují opatrněji a chtějí pro spotřebitele vytvořit jistotu a standard. Pokud jste narazili na nějaké info o situaci v ČR, určitě mi dejte vědět.
Aktualizace (11. dubna 2017):
Podrobnější vysvětlení situace na blogu United Baristas
Takovou odrůdu v supermarketu nekoupíte. Bílá a podlouhlá ředkvička připomínající rampouchy. Chová se jinak úplně stejně jako ředkvičky červené – je křehká, křupe a pěkně pálí.
Malý příspěvek k jarní druhové pestrosti uloven v Holešovické tržnici u stánku se zeleninou z Mělníka (příště si poznačím i číslo stánku, ať víte přesně).
10. květen 2015 18:05:44
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Nespokojená návštěva. Místo i obsluha moc příjemná. Ale to kafe je prostě občas úplně mimo a já si to vybral zrovna zrovínka dnes. Přešlehané mléko s velkými bublinami, vysoká teplota a fádní chuť kávy.
Centrum Prahy bez Emy (která je v neděli zavřená) je stran výběrové kávy ještě pořád dost děravé.
Jeden příběh z kategorie impulzivních nákupů v cizině. Příborové nože Laguiole s typickou vysedávající muškou na střence. Vysoce nepraktické, nepotřebné a příliš kýčovité. Nějak jsem ve slabé chvilce neodolal.
Jo a prý stále ještě Made in France. Ale moc tomu už nevěřím.
9. květen 2015 18:05:19
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Poslední zastávka u poníka - mladšího bráchy Kadeau. Živý neformální podnik a nová nordická v jednom. Na fotce je nejpovedenější chod – tatarák s okurkou a majonézou z potočnice. To nahoře je salát se sušeným nastrouhaným hovězím srdcem.
Pony je ve stejné lokalitě jako první kodaňské Kadeau, koncept i jídlo je teď ale úplně odlišné. A bohužel – ve srovnání s předchozím zážitkem nebo při porovnání s Relae (kde mají stejně rozsáhlé čtyřchodové menu také za 450 DKK) je to trochu slabota. Potrápili nás i uspěchaným a neosobním servisem.
Ňo, jediné štěstí, že jsme měli fajn společnost a dobrou náladu!
9. květen 2015 10:05:37
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
