Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Docela hrůzostrašné téma o tom jak tradiční thajský rybí pokrm zabije 20 tisíc lidí ročně.
Pokud máte někdy tendenci mít romantické představy o jídle a kuchyni našich předků, tak tohle je dobré pro kontext. Někdy se totiž zdá, že lidé v minulosti jedli lépe – lokálně, sezónně a v harmonii s přírodou. Byli zdraví, neobézní, bez infarktů a rakoviny.
Z obrazu ale vypadávají tehdejší každodenní útrapy, podvýživa, nedostupnost nezávadných potravin, otravy i velmi krátká doba dožití (na civilizační choroby tak nezbyl čas nebo nebyly zdiagnostikovány).
Na frak dostává i oblíbená představa o tom, jak je potřeba jíst potraviny, které se v regionu tradičně jí, protože je na ně tělo zvyklé.
Přitom to může být klidně i úplně naopak – jídlo, které se v regionu tradičně jí, může být zdrojem zdravotního rizika.
Kromě thajského koi pla máme z poslední doby ještě jeden příklad z Indie, kde se vyskytovaly náhlé epidemie dětských úmrtí na akutní encefalitidu (více o případu).
Dlouhá léta se nevědělo proč a teprve systematická práce epidemiologů v regionu tomu přišla na kloub. Děti zabíjel toxin, který se přirozeně vyskytuje v plodech liči. A pokud děti dostaly plody liči na lačno, riziko otravy se ještě zvýšilo.
Tohle samozřejmě není nic proti uctívání autentických kuchní jako takových. Je třeba si ale vždy uvědomit, že tak činíte z bezpečného obláčku moderního food systému, který vám dnes a denně zajišťuje dostatek nezávadných a dostupných potravin.
29. červen 2017 10:06:52 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Včera mi přišly nové kameny na broušení. K základnímu kameni s hrubostí 400 a 1000 ještě jemnější kámen s 2000 a 5000 (Taidea, 1275 Kč). Jdu šmrdlat, brousit, leštit. Dokud mi ruka neupadne.
Pokud vidíte podobné kameny prvně, tak se mrkněte na video. Takhle se s nimi brousí nože:
21. duben 2015 18:04:54
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Už jste četli Marťana? A pamatujete si na bramborovou odysseu hlavního hrdiny? Úplně mimo mísu to nebylo!
Prototyp vesmírného skleníku, který si poradí s recyklací vody, tvorbou kyslíku i produkcí biomasy, která pokryje denní kalorickou potřebu člověka z 50 %, už je náhodou na světě.
Dají se v něm vypěstovat fazole, brambory, jahody, salát, rajčata a okurky. Na kosmonautskou dietu teda dost dobrý.
20. duben 2015 23:04:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Z malé neznámé pekárny v San Franciscu (s denní kapacitou 250 bochníků) k expanzi po celém USA (Los Angeles, New York) i do světa (Tokyo). Tomu říkám růst!
20. duben 2015 18:04:15 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Prosím víc takových, ať je konkurence ve zmrzlině co největší. Ještě jsem nebyl, ale vypadá to jako prima místo, které se hodí do blízkosti Náplavky.
20. duben 2015 15:04:17 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Určitě jste si toho už museli všimnout. Týká se to estragonu (Artemisia dracunculus, pelyněk estragon) vypěstovaného ze semínek i sazenic estragonu, které se běžně prodávají na trzích nebo v zahradnictvích.
Ten estragon sice vypadá úplně jako estragon, ale vůbec nevoní a nechutná jako ten kupovaný k přímé spotřebě (pěstovaný např. v Izraeli).
Čím to je?
Úplne zjednodušeně tím, že na světě existuje nespočet různých druhů estragonu, které se liší složením esenciálních olejů.
Klasický francouzský estragon vyhledáváme pro jeho typickou vůni a chuť po anýzu (fenyklu). Toto aroma je navázáno na specifické složení esenciálních olejů, ve kterých převládá estragol (až 80 %).
Jinými slovy – estragon kupujeme kvůli estragolu. Právě on této bylince propůjčuje tu úžasnou vůni i pikantnost, kterou cítíme po rozžvýkání čerstvé bylinky (ve skutečnosti cítíme, jak nám estragol znecitlivuje jazyk).
Jednotlivé estragony se pak podle původu a podmínek pěstování v obsahu estragolu dramaticky liší. A i když třeba nesou stejný botanický název, tak kulinárně je jejich hodnota naprosto odlišná.
Francouzský komerčně pěstovaný estragon bývá často sterilní a dá se množit pouze vegetativně (tj. ne ze semínek, ale odebíráním částí rostliny). Ostatní estragony se pěstují snadněji a dají se koupit i jako semena, jejich obsah estragolu je ale žalostně nízký (pod 10 %) a v kuchyni se jako estragon používat nedají.
Pokud se tedy chcete dostat k pravému francouzskému estragonu s vysokým obsahem estragolu, jediná cesta vede přes zkušeného zahradníka, který si tento estragon obstaral a umí jej vegetativně množit. Anebo donekonečna kupovat estragon importovaný.
V našich končinách jsem zatím na dobrý estragon jako sazenici nenarazil. Budeme asi muset počkat na osvícené zahradníky, kteří pravý estagon vyhledají a naučí se jej pěstovat.
Estragon podrobně:
Artemisia dracunculus L. (Tarragon): A Critical Review of Its Traditional Use, Chemical Composition, Pharmacology, and Safety
Propagating and Growing French Tarragon
20. duben 2015 09:04:16
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
