Zápisník

Které brněnské podniky chci navštívit v roce 2015?
Když jsem si teď dělal Best of 2014, skoro mě kleplo z toho jak málo brněnských novinek jsem stihl obejít. A že se teda pěkně urodilo!

Tohle je seznam míst, které v Brně nutně potřebuju co nejdřív vyzkoušet:

SKØG Urban Hub
Krásný nový prostor s vlastní pražírnou. Zatím se mi tenhle styl nepřejedl.

Castellana Trattoria
Sesterský podnik původního Castellana Bistro, které se teď zavírá a stěhuje na Kobližnou. Tak alespoň jedno z toho.

Morgal
Nové působiště šéfkuchaře Radima Procházky. Musím máknout, než zase někam zmizí.

J. Gruber Delikatessen
Furt sem neměl TU sekanou!

Bistro Ocean 48
Nakupovat ryby v Brně asi ne (cestu do Prahy by nepřežily), ale bistro od Oceánu vyzkoušet určitě.

Mikrofarma
Chci jen omrknout. Prý také chystají lokalitu víc v centru.

Izakaya Asahi
Vypadá to super-zábavně. Plus samé fajn reference.

Gill's Coffee
Prodejna se proměnila na plnohodnotný espresso bar. Must go!

Forhaus
Mateřská restaurace pro Výčepy na stojáka. Opět – dostávám samé super zprávy.

Super Panda Circus a Spirit Bar
Bez debat a pokud možno na jeden zátah! :)

To asi za víkend nestihnu, co?

Proč jí děti z bohatších rodin zdravěji?

Souvislost mezi příjmy, kvalitou stravy a zdravím je sice již dlouho známá. Pořád se ale vedou spory o příčinách a o možnostech nápravy.

Lidé s nižšími příjmy konzumují méně vlákniny, více cukru a více nasycených tuků. Ale proč tomu tak je? Článek probírá dvě nedávné studie, které na tenhle problém přinášejí nový úhel pohledu.

Nejde jen o cenu potravin (fastfood a polotovary vs. kvalitní základní potraviny – zelenina, maso, ryby). Silnou roli má i to, jaké potraviny se naučíme preferovat v dětství a dokonce i to, která jídla nám lépe chutnají.

Naše chutě a preference se formují v dětství. A podle všeho to vypadá, že právě tady se vytváří velké rozdíly mezi tím, jaké preference so do života odneseme.

Rodiče s vyššími příjmy mají víc prostředků na to, aby skrze opakovanou expozici naučili své děti pestřejšímu jídelníčku. Jinými slovy – mohou si dovolit vyhodit jídlo, které jejich děti odmítnou (a v jejich rozpočtu to žádnou paseku neudělá).

Naopak rodiče s nižšími příjmy tenhle luxus nemají. Jsou v tomhle opatrnější, více se bojí, že se jídlo vyhodí, a tak děti vystavují méně pestřejší a osvědčené stravě (u které je vyšší pravděpodobnost, že ji dítě sní).

Kolik potravin se dá vypěstovat ve městě?

Žalostně málo. Nová studie, která analyzovala možnosti města Seattle v potravinové soběstačnosti, vypočítala, že by město pokrylo spotřebu potravin z pouhých 1 až 4 %.

Aby město (600 tis. obyvatel) pokrylo svoje potřeby v jídle, musel by se okruh zemědělské půdy zvětšit o 58 km kolem celého města.

Související:
Urban farming is booming, but what does it really yield?

The surprising truth about the ‘food movement’

Hnutí za lepší jídlo. Co to vlastně je a kdo je jeho součástí? Jak je silné? A zajímá to vůbec veřejnost?

Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR

Technologie editace genů CRISPR bude mít už brzy v zemědělství zásdaní roli. První plodiny se mohou na trhu objevit už okolo roku 2020.

Co vlastně technologie CRISPR pro zemědělství znamená? Jaké jsou rozdíly oproti GMO plodinám? Jaká jsou rizika? A jaké by měly být regulace?

Delší čtení na víkend! :)

Související:
Co to je CRISPR?