Jak na čirý led?

Následky poblbnutí nádherným sekaným ledem v Parlour. Dobře udělaný a ručně sekaný led je totiž naprosto fascinující podívaná!

Mám teď v mrazáku už druhou várku, kterou zkouším podle tohoto postupu, kdy se led mrazí v izolované nádobě. První várku vidíte na fotce, ale není to nic moc. Zkouším teď přidat filtrovanou a převařenou vodu, aby to bylo i bez těch nejmenších nečistot. Dám vědět, jestli z toho vzejde něco použitelného.

Aktualizace – díky úžasnému tipu z Facebooku, přidávám ještě další ledové pokusy na Alcademics.

A ještě jeden komerční produkt založený na stejném principu – Polar Ice Tray.

2. leden 2015 13:01:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

1. NÁVŠTĚVA

Dvůr Hoffmeister

Spokojená návštěva, ale jeden z těch případů, kdy jsem nad tím musel dlouho uvažovat. A na doporučení pro výlet vyloženě za jídlem bych taky dost váhal.

Dvůr jsme dnes zkusili ve čtyřech lidech na oběd a polovina jídel byla spíše s rozpaky. Samotné místo je fakt moc pěkné a posezení venku nemělo chybu. Obsluze v tomhle vedru opravdu nezávidím (a obdivuji), tady to ale vázlo, i když jsme byli zrovna jako jediní hosté.

Na začátek jsem měl třeba úplně skvělé a osvěžující gazpacho (65 Kč). Na hlavní potom ale bok z mladého selete (325 Kč), který jsem ani nedojedl. S bůčkem i tučnými jídly nemám problém (ehm, spíš naopak :) a třeba selečí ve Story je jedno z mých nejoblíbenějších jídel.

Tady bylo maso ze sous vide pěkně měkké, ale bez vykřupané kůžičky, takže děsně monotónní, bez kontrastu. K tomu ne moc vyvedená omáčka, povadlé bramborové krokety a hrudkovité cibulové pyré. No – nebyl jsem z toho moc nadšený.

Ostatní spolustolovníci na tom byli podobně – jeden chod fajn (třeba chobotnice s chorizo marmeládou – mňam!), druhý zas mimo (mrkvový krém). Celkově tedy 50:50 a to u výletních míst není moc dobrá motivace vyrazit.

Pár dobrých referencí jsem slyšel a třeba jsem je jen zastihl ve špatný den. Jestli jste tam udělali výrazně odlišný zážitek, dejte vědět.