Zápisník

Zelenina, kterou bych rád jedl častěji

Druhová pestrost v zelenině je jedním ze základních předpokladů pro dobré vaření. Pestrost v průběhu roku povzbuzuje chuť zeleninu nakupovat i vařit. A obzvlášť v našem regionu nám mohou méně známé druhy zeleniny pomoct překlenout zimu, kdy se v kuchyni hodí každý zelený impulz.

Co by zvýšilo pestrost v aktuálních českých podmínkách? Tady je jen pár příkladů, o kterých jsem teď dumal v poslední době:

Výhonková brokolice
Na rozdíl od klasické brokolice netvoří jednu obří hlávku, ale spoustu menších růžiček, které průběžně dorůstají. Zatím jsem ji v Česku nikdy pořádně neviděl, ale třeba SEMO ji má v nabídce. Tím, že se velká růžice nemusí rozebírat, je podle mě o dost přístupnější a snazší na zpracování. Semínka jsem si letos sice koupil, ale jak se znám, tak to moc nedopadne. Fakt doufám, že se různých variant brokolice (a že jich je) někdo chytne a uvede je pořádně na trh.

Kadeřavé kapustičky
Neboli Kalettes – kříženec kadeřávku a růžičkové kapusty, který tvoří menší otevřené růžičky s kadeřavými lístky. Nikdy jsem to naživo neviděl, ale NUTNĚ potřebuju ochutnat!

Kadeřavá kapusta
Kadeřávek se už u nás s trochou úsilí sehnat dá. Problém je spíš s dostupností a pestrostí. Nikde jsem zatím pořádně neviděl jeho hladké varianty, které mě osobně přijdou o dost zajímavější (třeba úžasná italská variace Cavolo Nero). Je taky škoda, že se nedá koupit běžně v supermarketu. Je to skvělá zimní zelenina na teplou i studenou úpravu. Kadeřavé i méně kadeřavé listy by mohly v Česku zažít úplně stejný boom jaký před několika lety zažily dýně.

Potočnice
Potočnice se u nás kdysi dávno pěstovala, v současnosti ji už ale uvidíte jen jako divokou v přírodě (pozor, Potočnice lékařská je chráněná). V zahraničí se pěstuje řada různých vyšlechtěných variant. Všechny potočnice mají typickou ostrou a peprnatou příchuť podobně jako ředkvičky (aby taky ne, když patří do stejné čeledi brukvovitých). Podobně jako rukola je potočnice skvělá na ochucení sendvičů a do salátů. Škoda, že nám tu úplně chybí!

Kerblík
S kerblíkem se pravidělně setkávám jako s oblíbenou bylinkou fine dining restaurací. Pokaždé si říkám, že bych ji chtěl v kuchyni taky používat, pak ale narazím a vůbec nikde kerblík nemůžu sehnat. Má lehkou a velmi příjemnou vůni po anýzu – podobně jako estragon, ale napůl i směrem k listové petrželi. Semínka jsou i u nás docela běžně k dostání, tak vůbec netuším, proč je tak málo vidět.

Mladé hořké listy a microgreens
Loni jsem si směs na mladé hořké listy koupil jako semínka, která jsem zasel v několika vlnách. Celou sezónu jsem pak sklízel křehké a výrazně aromatické lístečky, které jsem trousil všude možně po kuchyni. V mixu bývá nejčastěji rukola a asijské listové bylinky (mizuna, mibuna, listová hořčice). Kdybych nebyl limitovaný svým nešikovným pěstěním, spotřeboval bych jich fakt hodně. Na trhu v New Yorku jsem je viděl prodávat na stánku (s více než 20 druhy) už čisté a oprané listy hotové k použití v kuchyni.

Microgreens jsou mladým listům podobné. Jsou to celé drobné rostlinky, které se sklízejí krátce po vyklíčení, kdy mají jenom několik prvních zárodečných lístků. Už podle názvu jsou pěkně titěrné, zato ale velmi výrazné aromaticky a chuťově (někdy i barevně). Sám bych se s jejich pipláním doma dělat nechtěl, na trhu bych si je ale k ostatní zelenině a bylinkám přihodil okamžitě. U nás je zatím dělají jenom dodavatelé pro restaurace.

11. leden 2015 19:01:34 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Street Food Jam – první pravidelný street food v ČR

Tak, že by se to už v létě povedlo? Už to tak vypadá! Ohlášený Street Food Jam chce přinášet street food každou druhou neděli na plácek před Cross Clubem. Celkem se akcí stihne pět. První bude už 19. července a poslední pak 13. září.

Super nápad a doplněk velkého Street Food Festivalu, který bude jen chvíli předtím 5. července na Nákladovém nádraží Žižkov. Držím pěsti!

18. červen 2015 21:06:21 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Obhajoba obilovin ve výživě musí být fundovaná a objektivní

Omluva za suchý titulek i zalinkovaný text, ale tohle mě prostě nadchlo. Pokud by měli čeští potravináři nějak rozumně reagovat na turbuletní změny v chování a preferencích spotřebitelů, tak prosím nějak takto.

Ing. Skřivan z Žitného centra formuluje problémy okolo obilnin a pečiva jasně, konkrétně a jeho výzva obsahuje i vizi do budoucna.

Moc rád bych podobnou diskuzi viděl i v jiných oborových sdruženích. Zemědělci, zpracovatelé masa, sýraři, cukráři, kuchaři. Tam všude to na takový jasný hlas teprve čeká.

17. červen 2015 18:06:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Pizza z Albrecht street food circus

Dostal jsem po ochutnávce u Frankieho ještě několik tipů na pizzu od Albrecht street food circus. Měli dnes zrovna pec na náplavce, tak jsem stihl i ochutnat. Pěkně marinaru (129 Kč) i margheritu (169 Kč, dražší verze s buvolí mozzarellou) stejně jako v sobotu.

Na rozdíl od Frankieho nepoužívají elektrické mini pece, ale mají regulérní pojízdnou pec na dřevo v autě (mazec!). Velikostí, stylem i náplněmi se zřejmě snaží trefit do stejného terče jako Frankie (tj. neapolská pizza) a i cenově to mají dost podobné.

Pizza je pečená hodně rychle a s černými puchýři po okrajích. Oba kusy jsme ale chytili s nedopečenými okraji s proužkem syrového těsta uvnitř. Zkušený profík na pizzu by jim asi dovedl přesně poradit, kde je v kynutí nebo pečení chyba.

Náplně ale jinak fajn, voňavá rajčata i parádní mozzarella. Při přímém porovnání si je ale řadím až za Frankieho a v téhle podobě mě to zatím moc nenavnadilo. Fandím ale ohromně! :)

Pokud jsem to dobře pochopil, měli by být 5. července na Street Food Festivalu. Takže to bude další bezva příležitost ochutnat jak se jim daří zlepšovat.

16. červen 2015 17:06:13 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku