Zápisník

pana Cuketky

Zelenina, kterou bych rád jedl častěji

Druhová pestrost v zelenině je jedním ze základních předpokladů pro dobré vaření. Pestrost v průběhu roku povzbuzuje chuť zeleninu nakupovat i vařit. A obzvlášť v našem regionu nám mohou méně známé druhy zeleniny pomoct překlenout zimu, kdy se v kuchyni hodí každý zelený impulz.

Co by zvýšilo pestrost v aktuálních českých podmínkách? Tady je jen pár příkladů, o kterých jsem teď dumal v poslední době:

Výhonková brokolice
Na rozdíl od klasické brokolice netvoří jednu obří hlávku, ale spoustu menších růžiček, které průběžně dorůstají. Zatím jsem ji v Česku nikdy pořádně neviděl, ale třeba SEMO ji má v nabídce. Tím, že se velká růžice nemusí rozebírat, je podle mě o dost přístupnější a snazší na zpracování. Semínka jsem si letos sice koupil, ale jak se znám, tak to moc nedopadne. Fakt doufám, že se různých variant brokolice (a že jich je) někdo chytne a uvede je pořádně na trh.

Kadeřavé kapustičky
Neboli Kalettes – kříženec kadeřávku a růžičkové kapusty, který tvoří menší otevřené růžičky s kadeřavými lístky. Nikdy jsem to naživo neviděl, ale NUTNĚ potřebuju ochutnat!

Kadeřavá kapusta
Kadeřávek se už u nás s trochou úsilí sehnat dá. Problém je spíš s dostupností a pestrostí. Nikde jsem zatím pořádně neviděl jeho hladké varianty, které mě osobně přijdou o dost zajímavější (třeba úžasná italská variace Cavolo Nero). Je taky škoda, že se nedá koupit běžně v supermarketu. Je to skvělá zimní zelenina na teplou i studenou úpravu. Kadeřavé i méně kadeřavé listy by mohly v Česku zažít úplně stejný boom jaký před několika lety zažily dýně.

Potočnice
Potočnice se u nás kdysi dávno pěstovala, v současnosti ji už ale uvidíte jen jako divokou v přírodě (pozor, Potočnice lékařská je chráněná). V zahraničí se pěstuje řada různých vyšlechtěných variant. Všechny potočnice mají typickou ostrou a peprnatou příchuť podobně jako ředkvičky (aby taky ne, když patří do stejné čeledi brukvovitých). Podobně jako rukola je potočnice skvělá na ochucení sendvičů a do salátů. Škoda, že nám tu úplně chybí!

Kerblík
S kerblíkem se pravidělně setkávám jako s oblíbenou bylinkou fine dining restaurací. Pokaždé si říkám, že bych ji chtěl v kuchyni taky používat, pak ale narazím a vůbec nikde kerblík nemůžu sehnat. Má lehkou a velmi příjemnou vůni po anýzu – podobně jako estragon, ale napůl i směrem k listové petrželi. Semínka jsou i u nás docela běžně k dostání, tak vůbec netuším, proč je tak málo vidět.

Mladé hořké listy a microgreens
Loni jsem si směs na mladé hořké listy koupil jako semínka, která jsem zasel v několika vlnách. Celou sezónu jsem pak sklízel křehké a výrazně aromatické lístečky, které jsem trousil všude možně po kuchyni. V mixu bývá nejčastěji rukola a asijské listové bylinky (mizuna, mibuna, listová hořčice). Kdybych nebyl limitovaný svým nešikovným pěstěním, spotřeboval bych jich fakt hodně. Na trhu v New Yorku jsem je viděl prodávat na stánku (s více než 20 druhy) už čisté a oprané listy hotové k použití v kuchyni.

Microgreens jsou mladým listům podobné. Jsou to celé drobné rostlinky, které se sklízejí krátce po vyklíčení, kdy mají jenom několik prvních zárodečných lístků. Už podle názvu jsou pěkně titěrné, zato ale velmi výrazné aromaticky a chuťově (někdy i barevně). Sám bych se s jejich pipláním doma dělat nechtěl, na trhu bych si je ale k ostatní zelenině a bylinkám přihodil okamžitě. U nás je zatím dělají jenom dodavatelé pro restaurace.

11. leden 2015 19:01:34 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Čestr

Spokojená návštěva. Už jsem tu nebyl tak dlouho, že ani nevím, jak se řekne oponka. Čestr mě pořád baví a nejvíc právě ty staré dobré klasiky.

Tatarák, oponka medium rare, perigordská omáčka, hranolky. A na finiš jak jinak – buchtičky. Uznávám, objednávám jak důchodce!

30. březen 2015 21:03:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Czech Cup Tasters Championship 2015 má vítězku!

Titul nejlepšího degustátora kávy o víkendu v Olomouci obhájila Zuzka Černá z Original Coffe (viz moje poslední návštěva a ochutnávky kávy). Určitě pěkná záminka k ochutnávce jejich káv nebo k návštěvě cuppingu, který občas pořádají!

A jak se vlastně v degustaci kávy soutěží?
Základem je porovnávací senzorická zkouška tzv. triple test neboli trojúhelníková zkouška (používá se např. při zkouškách profesionálních degustátorů vína). Degustátor při ní před sebe dostane tři vzhledově stejné vzorky, ze kterých jsou dva shodné a jeden odlišný. Jeho úkol je s pomocí smyslů správně určit vzorek odlišný.

Při kávové soutěži mají takto soutěžící určit celkem osm trojic na čas. Rozhoduje počet správně určených vzorků a při shodě pak i rychlost určení. To všechno samozřejmě před publikem a proti ostatním soutěžícím.

Po soutěžících se nepožaduje nic navíc (např. určování odrůdy, metody zpracování, regionu) a je pouze na nich, jak se k odlišnému vzorku dopracují (vzorky se mohou lišit v chuti i ve vůni).

Zkouška paradoxně nevyžaduje žádnou profesionální znalost kávy jako takové. Pravidelným ochutnáváním kávy a trénováním smyslů se ale na ni dá lépe připravit. Při ochutnávaní vzorků mezi sebou se musíte spoléhat na senzorickou pamět. A musíte v nich velmi rychle najít typické znaky, které by se daly použít pro porovnání. Liší se vzorky specifickým aroma, mají jinak silnou aciditu, jsou jinak hořké, nebo mají odlišné tělo? Čím lépe kávu znáte, tím to jde samozřejmě snadněji.

30. březen 2015 11:03:08 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Přiznání lidí z gastronomie

No. Radši ani nechtějte vědět jak to vlastně ve skutečnosti chodí. Jinak byste si už žádné jídlo v restauraci tak dobře neužili. Skvělá série, ve které se profíci z oboru svěřují o svých frustracích, bolístkách i nočních můrách. Krev, pot, drama!

29. březen 2015 21:03:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nejlepší francouzská cukrařina v Praze? Votre Plaisir!

Možná jste mysleli, že řeknu Saint Tropez, ale poslední dobou mě opravdu baví víc věci z Votre Plaisir.

Jejich Paris-Brest už jsem vychvaloval opakovaně. Podle mě lepší verzi v Praze nikdo nedělá.

Dnes musím přidat ještě mille-feuille s dvojím vanilkovým krémem a křupavé odpalované těsto se slaným karamelem. To druhé je opravdový technický majstrštyk a není moc často k vidění. Obojí je perfektně chuťově vyladěné, skvěle zpracované a ještě k tomu s bezchybnou prezentací.

Je vždycky skvělé vidět někoho, kdo umí. Cukrařina dnes láká kdekoho. Dotáhnout to ale od upatlaných cupcakes k profesionálním dezertům, to se tu teď daří jen sporadicky. V tomhle Votre Plaisir vyčuhují nad ostatními o hlavu.

28. březen 2015 18:03:58 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Farmářské trhy na Kulaťáku

Spokojená návštěva.

28. březen 2015 11:03:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další