Zápisník

Vlašák je předurčen k oživení

Vůbec se mi nechce věřit, že se vlašáku ještě nikdo pořádně nechytil. Diskuze okolo receptury a složení mají až mytologický charakter a skoro každý v Česku chová k vlašskému salátu silné emoční pouto (ať už jakékoliv).

Přitom by stačilo málo. Udělat recepturu, která naplno využije vlašákový sentiment a zároveň kompletně oživí surovinový základ. Pražská šunka nebo Kšánův gothaj? Jo! Znojemské okurky, skvělé salátové brambory a pořádná majonéza nacvakaná žloutkem.

Podáváno do papírového kornoutu (do ruky) nebo do krabičky (na doma) s pěkným potiskem. K tomu neméně dobrý rohlík. Osmdesátkový, rolovaný. Z jemného kynutého těsta se slušným podílem mléka a úplně obyčejného másla.

Jen to píšu a mám na něj strašnou chuť. Tý jo. Tak jednoduché a tak dobré by to mohlo být. Není už na čase přestat se trestat vlašákem z průmyslové výroby?

Inspirováno dnešním testem vlašáků v MF Dnes. Doplněno vlašským salátem od Viléma Vrabce ze 4. vydání jeho veleúspěšné Studené kuchyně. Čistě na chuť!

Margarínová lobby

Naposledy jsem na tohle svinstvo narazil u pitné vody. Začnete tak, že vezmete nic netušící přírodní produkt. Pak přidáte několik osvědčených mluvicích hlav (tituly před i za jmény podmínkou) a necháte je zcela //nezávisle// odříkat dovedně poskládané sdělení. V jednotlivostech je pravdivé a v zásadě se proti němu nedá nic moc namítat. Ve výsledku vás ale zlehka pošťuchuje k určitým závěrům a zároveň vás hned pohodlně nasměrují k světlým zítřkům.

Záskok

Co se stane s rubrikou recenzí restaurací, když jede foodkritik na prázdniny? Zaskočí jiný! Zcela výjimečně a pouze v srpnu zaskakuji za Petru Pospě...

Obrázky z kapsy

Mrcha jedna, nedá si pokoj. Přes noc jsem do postranní lišty přidal novou rubriku — obrázek z kapsy. Jedná se o přímé propojení zápisníku a mého kapes...