Zápisník

Vlašák je předurčen k oživení

Vůbec se mi nechce věřit, že se vlašáku ještě nikdo pořádně nechytil. Diskuze okolo receptury a složení mají až mytologický charakter a skoro každý v Česku chová k vlašskému salátu silné emoční pouto (ať už jakékoliv).

Přitom by stačilo málo. Udělat recepturu, která naplno využije vlašákový sentiment a zároveň kompletně oživí surovinový základ. Pražská šunka nebo Kšánův gothaj? Jo! Znojemské okurky, skvělé salátové brambory a pořádná majonéza nacvakaná žloutkem.

Podáváno do papírového kornoutu (do ruky) nebo do krabičky (na doma) s pěkným potiskem. K tomu neméně dobrý rohlík. Osmdesátkový, rolovaný. Z jemného kynutého těsta se slušným podílem mléka a úplně obyčejného másla.

Jen to píšu a mám na něj strašnou chuť. Tý jo. Tak jednoduché a tak dobré by to mohlo být. Není už na čase přestat se trestat vlašákem z průmyslové výroby?

Inspirováno dnešním testem vlašáků v MF Dnes. Doplněno vlašským salátem od Viléma Vrabce ze 4. vydání jeho veleúspěšné Studené kuchyně. Čistě na chuť!

Why I went from working in a top restaurant to making school meals

"We now make our own fresh fish goujons that I serve with samphire because the children love it so much. We also serve salmon cooked in a seaweed broth with Japanese rice and fish korma with squid rings, giving them the bit of crunch they like so much." – no dyť!

Poznáte všechny druhy?

Vlevo nahoře a vodorovně hadovka. Vlevo dole a na stojáka je svačinka, úplně vpravo a největší je okurka polní (salátová). Uprostřed hladké i pichlavé nakladačky a mezi nimi buclaté okurky na kvašáky.

To je bohatství, co? :)