Zápisník

Proč rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst

Tady je zrovna perfektní příklad – procházka aktuálním degustačním menu Noma Japan.

Za prvé
Jsem strašně zvědavý. I kdybyste pod takový odkaz schovali atomovou bombu, kliknu na to. Ekvivalent štěnete, kterému musí hlavu ze zábradlí soustružit hasiči. Nemůžu si pomoct!

Za druhé
Každé takové menu bývá natřískané surovinami, které ale lautr neznám. Následuje dlouhé hledání v knihovně, gůglení a tak podobně. Jinými slovy – rád si u toho připadám úplně hloupě a pak to ještě raději napravuju. A v noci ve snu mě pak z těch surovin zkouší Jan Rosák v imaginárním kvízovém pořadu (kecám, ale jednou to přijde).

Za třetí
U surovin, které naopak znám, jsou zase použity techniky, které bych u nich nečekal, nebo by mě v životě nenapadly realizovat. To samozřejmě okamžitě svádí k domácím pokusům.

A fakt už poslední důvod
Chuťové kombinace! Nad některými fakt kroutím hlavou (tady třeba syrové krevety a lesní mravenci), jiné mě ale zaujmou natolik, že si je pak chci zkusit i v domácích podmínkách (kedlubna vařená s kvasnicemi).

Shrnuto podtrženo – závislák jak jelen!

Bar Tartine: Techniques & Recipes

K takovému typu kuchyně máme v Česku asi tak 5 let vývoje (optimistická varianta), takže nezbývá než to všechno projít s vykulenýma očima a vyzkoušet alespoň doma. Skvělé nové techniky i suroviny a spousta inovativních jídel se zeleninou v hlavní roli. Povinná četba pro bistra a ambiciózní kavárny, kde se vaří.

Relæ: A Book of Ideas
Prý zásadní kniha roku, tak uvidíme. Recepty jsou až úplně na konci drobným písmem. Zbytek povídání, obrázky a NÁPADY. V Relæ jsem jedl v roce 2011.