Zápisník

Proč rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst

Tady je zrovna perfektní příklad – procházka aktuálním degustačním menu Noma Japan.

Za prvé
Jsem strašně zvědavý. I kdybyste pod takový odkaz schovali atomovou bombu, kliknu na to. Ekvivalent štěnete, kterému musí hlavu ze zábradlí soustružit hasiči. Nemůžu si pomoct!

Za druhé
Každé takové menu bývá natřískané surovinami, které ale lautr neznám. Následuje dlouhé hledání v knihovně, gůglení a tak podobně. Jinými slovy – rád si u toho připadám úplně hloupě a pak to ještě raději napravuju. A v noci ve snu mě pak z těch surovin zkouší Jan Rosák v imaginárním kvízovém pořadu (kecám, ale jednou to přijde).

Za třetí
U surovin, které naopak znám, jsou zase použity techniky, které bych u nich nečekal, nebo by mě v životě nenapadly realizovat. To samozřejmě okamžitě svádí k domácím pokusům.

A fakt už poslední důvod
Chuťové kombinace! Nad některými fakt kroutím hlavou (tady třeba syrové krevety a lesní mravenci), jiné mě ale zaujmou natolik, že si je pak chci zkusit i v domácích podmínkách (kedlubna vařená s kvasnicemi).

Shrnuto podtrženo – závislák jak jelen!

Margarínová lobby

Naposledy jsem na tohle svinstvo narazil u pitné vody. Začnete tak, že vezmete nic netušící přírodní produkt. Pak přidáte několik osvědčených mluvicích hlav (tituly před i za jmény podmínkou) a necháte je zcela //nezávisle// odříkat dovedně poskládané sdělení. V jednotlivostech je pravdivé a v zásadě se proti němu nedá nic moc namítat. Ve výsledku vás ale zlehka pošťuchuje k určitým závěrům a zároveň vás hned pohodlně nasměrují k světlým zítřkům.

Záskok

Co se stane s rubrikou recenzí restaurací, když jede foodkritik na prázdniny? Zaskočí jiný! Zcela výjimečně a pouze v srpnu zaskakuji za Petru Pospě...

Obrázky z kapsy

Mrcha jedna, nedá si pokoj. Přes noc jsem do postranní lišty přidal novou rubriku — obrázek z kapsy. Jedná se o přímé propojení zápisníku a mého kapes...