Zápisník

Proč rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst

Tady je zrovna perfektní příklad – procházka aktuálním degustačním menu Noma Japan.

Za prvé
Jsem strašně zvědavý. I kdybyste pod takový odkaz schovali atomovou bombu, kliknu na to. Ekvivalent štěnete, kterému musí hlavu ze zábradlí soustružit hasiči. Nemůžu si pomoct!

Za druhé
Každé takové menu bývá natřískané surovinami, které ale lautr neznám. Následuje dlouhé hledání v knihovně, gůglení a tak podobně. Jinými slovy – rád si u toho připadám úplně hloupě a pak to ještě raději napravuju. A v noci ve snu mě pak z těch surovin zkouší Jan Rosák v imaginárním kvízovém pořadu (kecám, ale jednou to přijde).

Za třetí
U surovin, které naopak znám, jsou zase použity techniky, které bych u nich nečekal, nebo by mě v životě nenapadly realizovat. To samozřejmě okamžitě svádí k domácím pokusům.

A fakt už poslední důvod
Chuťové kombinace! Nad některými fakt kroutím hlavou (tady třeba syrové krevety a lesní mravenci), jiné mě ale zaujmou natolik, že si je pak chci zkusit i v domácích podmínkách (kedlubna vařená s kvasnicemi).

Shrnuto podtrženo – závislák jak jelen!

Jak být uvnitř chilli in v 9 bodech

Včera jsem byl na veletrhu SALIMA 2008. Úderné trio ve složení Cuk, Gurmetklub & ChilliJulie prolétlo celým výstavištěm skoro bez následků. Z několika málo střípků, které se mi po cestě zasekly do saka, jsem připravil malý výběr...

Pinkule

Aneb lehce transparentní a naleštěné kulky, které nemusíte brát vážně. Než si článek rozkliknete dále - uhodnete, z čeho jsou vůbec vyrobené? ;)

Chléb bez hnětení

Jsem v kuchyni a cucám si puchýř na popálené ruce. Místností se line sladká vůně roztaveného linolea, všude na zemi je bílý poprašek z mouky a vedle trouby se válí napůl zuhelnatělá utěrka. Právě jsem dopekl chleba.

Kuchyňské pověry

Budu vás otravovat ještě s jednou knížkou v angličtině. Musím! Nejednám pod vlivem božského vnuknutí, ale z prostého nadšení, které do mě z listů knihy proniklo. Molecular Gastronomy: Exploring the Science of Flavor od Hervé This.