Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
O ujetých pivech z edice MAD Beer jsem už tu myslím psal. Teprve teď jsem ale měl trochu času si s jedním takovým pořádně vyhrát.
Pivo MAD Salt (koupeno v Beergeeku) je dělané na rozhraní stylů Sour a Wild Ale. Na fermentaci se podílely kvasinky bretanomyces a mimo přidané soli šly do piva i japonské švestky umeboshi.
Zní to fakt šíleně a trochu šíleně to i chutná, protože MAD Salt je kromě lehké kyselosti (a vůně citrusů) i zřetelně slaný. Po krátké adaptaci ale zjistíte, že je to celé vlastně hodně dobrý nápad a že se všechny ty zdánlivě protichůdné vjemy pěkně doplňují.
Za mě je MAD Salt jednoznačně pivo k jídlu, které si říká o výrazně kořeněná, aromatická nebo smažená jídla, která dokáže bez problémů uzemnit. Experti stylu @sanger_foodblog a coq_auvin ale měli ještě lepší nápad a MAD Salt rovnou napárovali s ústřicemi.
Musím potvrdit, že to funguje. Ale nečekejte nic rafinovaného a uťápnutého á la pairing s Chablis. To si nechte pro babičku. MAD Salt vedle jídla funguje s razancí panzerfaustu.
První ústřice jsou se šalotkou, koriandrem a cider octem. Ta druhá v detailu je pošírovaná. Začal jsem svařením octa, piva a šalotky na sirup. Přidal jsem studené máslo, rozmíchal a povolil šťávou z ústřic. Pak už jen přidat ústřice, nechat prohřát a šup do lastury.
Pošírovaná verze fungovala asi nejlíp. Zkuste to někdy!
25. leden 2015 21:01:32
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
První ročník jsem si loni nechal ujít, letos ale stejnou chybku neudělám. Do kalendáře si zapište 6. a 7. června, zámek Troja.
Už jen ohlášený lineup vypadá naprosto úžasně:
Peter Stegovec, I Dolomitici, Foradori, Cesconi, Meinklang, Radoar, Maso Cantanghel, Burja, Hager, Bruttler, Kosovec, Riffault, Ploder, Weninger, Šumenjak, Zillinger, Menti, Kis, Czerny, Pok, Slobodne vinarstvo, Flajšinger, Nestarec, Abrle, Marada, Syfany, Válka, Dva Duby, Stapleton-Springer, Osička, Kočařík, Dobrá Vinice, Koráb, Strekov 1075, Kasnyik, Mátyás, Velich, Fleury, Tarlant, Terpin, Casa Caterina, Vodopivec a další.
Srovnatelné množství naturálních vinařů bylo zatím k vidění jen za hranicemi. Tady navíc s důrazem na ty ze střední Evropy. A lepší příležitost k seznámení s těmito víny letos asi nikde jinde nebude.
6. březen 2015 10:03:28
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Nespokojená návštěva. Na bagety odsud jsem dostal spoustu doporučení, ale teprve teď jsem se k nim pořádně dostal.
Nadšení chápu. Je to roztomilé místo hned u farmářského trhu. Bagety jsou na pohled pěkné, nejsou drahé (30 Kč) a pečou se přímo na místě. Provozovatelé si také dali nemalou práci a zajistili si originální suroviny i technologii. Za tohle všechno palec nahoru.
Se samotným pečivem mám ale problém. Čekal jsem krásnou otevřenou střídku plnou lesklých bublin. Bagety z Le Caveau jsou ale po nakrojení někde úplně jinde. Střídka je uzavřená, hutná a slušná bublina se mihne jen občas. Kůrka je také jen slabě křupavá a ne moc dobře vyvinutá.
Pěkné ukázkové bagety přitom sami inzerují, takže určitě ví, jak by měl výsledný produkt vypadat. Nějak se jim ale k němu nedaří dopracovat.
Jestli tam někdo narazíte na povedený kus, dejte mi vědět. Rád tam zajdu znovu. Nadšenému přístupu k francouzskému pečení určitě fandím! :)
Spokojená návštěva. Osud tohoto ruského kávového řetezce bude zajímavé sledovat (do konce roku prý chtěji otevřít ještě dvě kavárny v Praze).
Stran kávy a investic je to hodně nabušené, tím spíš ale zarazí strohý a podle mě i dost nepovedený interiér první pobočky. Je to velký prostor se spoustou denního světla, ze kterého by se dalo udělat fantastické místo (a ne, nemyslím tím černé tabule, bar z masivního dřeva, zavařovačky a průmyslová svítidla).
Káva mi ale dost chutnala (60 Kč, standardně dávají double espresso, dnes jednodruhová Etiopie). A ještě víc mě bavilo jejich menu, ve kterém docela dobře míchají svět výběrové kávy a kávové drinky, které jdou naproti konzumentům lattéček (já vím, strašný slovo).
Odkazuje to na takový zvláštní paradox současné kávové scény. Kdy špičkoví baristi na soutěžích připravují sofistikované signature drinky plné redukovaných ovocných šťáv, aromatických sirupů a exotických sladidel. V reálném provozu ale tyhle nápoje zákazníkům vůbec nenabízejí a tlačí je spíš do asketického pojetí kávy bez cukru a mléka.
V tomhle je Double B trochu jiné, tak uvidíme jak takové pojetí uspěje. Vinohrady jsou už teď kávově přesycené a podivný interiér tomu asi taky moc nepomůže. I přesto jsem ale na ně dost zvědavý.
Spokojená návštěva. První medvědí česnek v sezóně. 30 Kč za miniaturní svazeček, což je sice šílené, ale stejně jsem neodolal. Člověk z města, no... :)
HLEDAT
