Zápisník

Koishi

Spokojená návštěva, ale jen o prsa. Byl jsem hodně na vážkách a na konci vlastně i trochu otrávený. Sashimi i přes přítomnost sushi chefa mírně subpar (alespoň, že čerstvost ok). Hlavní rybí chody nebyly technicky blbě, ale nemělo to drive, jaký bych za tu cenu čekal (570, respektive 420 Kč). Třeba zrovna bílý vlk, vongole, dýně a brokolice co je na fotce. Ryba skvěle udělaná i ochucená, k tomu ale omáčka i pyré úplně bez jiskry. Zelenina i mušle bez jakéhokoliv propojení a oba talíře s rybími chody nepříjemně rychle chladly.

K jídlu navíc nosí z kuchyně i naprosto šílené rozpeky (ehm – rozpékané pečivo ze zmraženého polotovaru), které to úplně zbytečně srážejí dolů. A měli jsme i smůlu na výběr vín k jídlu. Takže opravdu nešťastná série malých a zbytečných protivností. Pokud se nevytasí s nějakým osvěžením konceptu nebo novou výraznou osobností v kuchyni, tak nadobro vyřazuji ze svého brněnského seznamu.

EMA espresso bar

Nový tým bez Adama. To jsem prostě musel čeknout. Těším se na novou sezónu!

BTW Ema je i navečer moc fajn. Irská nebo vína z Veltlinu = ideální cvičební pomůcky na hodinu peoplewatchingu.

Banh Mi Makers

Zdejší banh mi s grilovaným vepřovým (85 Kč) je pro mě při přímém srovnání s banh-mi-ba jasný vítěz. Jednoznačně lepší pečivo – tvarem, gramáží, kůrkou, střídkou i chutí.

Příznivější je i poměr náplně k pečivu i celkové dochucení. Bageta pak působí šťavnatěji. Určitě to ještě jednou porovnám, ale zatím u mě Banh Mi Makers vedou 1:0.

Prý budou brzy otevírat v gurmet pasáži Dlouhá, takže banh mi wars můžou pak propuknout na plno.

Kdo to sledujete, tak tady ještě jeden nejnovější přírůstek na Václaváku – Banh mi Freta.