Paralelní polis a Bitcoin Coffee

1. NÁVŠTĚVA

Paralelní polis a Bitcoin Coffee

Spokojená návštěva! A taky moje první. Paralelní polis je opravdu jako z jiného světa. Černej barák, bitcoiny, 3D tiskárna, otevřený bar a sci-fi kávovar Synesso. Nevím jak to říct jinak – čuměl jsem.

Jako hlavní pražírnu mají na čepu berlínskou Bonanzu. Na dripu a v rámci pravidelných čtvrtečních cuppingů ale střídají všechno možné.

Platí se bitcoiny, ale nebojte se toho. I když třeba nevíte jak to celé funguje, všechno vám moc mile vysvětlí a předvedou.

Nejdřív jsem si stáhnul a nainstaloval bitcoin pěněženku do telefonu (mám Bread Wallet). Pak jsem vyměnil peníze za bitcoiny v bitcoin automatu, který mají hned u vchodu, a bylo hotovo.

Platí se tak, že vám obsluha ukáže kód na tabletu, který si naskenujete a přímo z mobilu okamžitě zaplatíte (je to rychlejší než kreditkou). Ceny jsou uvedeny v korunách a bitcoiny se vám odečtou podle aktuálního kurzu (který tu taky mají na on-line panelu). Platil jsem takhle vůbec poprvé v životě a jsem nadšený.

Určitě to nebyla moje poslední návštěva. Jestli vás zajímá víc o Bitcoin Coffee– mrkněte na článek z KafeBloku.

8. únor 2015 17:02:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

1. NÁVŠTĚVA

Dvůr Hoffmeister

Spokojená návštěva, ale jeden z těch případů, kdy jsem nad tím musel dlouho uvažovat. A na doporučení pro výlet vyloženě za jídlem bych taky dost váhal.

Dvůr jsme dnes zkusili ve čtyřech lidech na oběd a polovina jídel byla spíše s rozpaky. Samotné místo je fakt moc pěkné a posezení venku nemělo chybu. Obsluze v tomhle vedru opravdu nezávidím (a obdivuji), tady to ale vázlo, i když jsme byli zrovna jako jediní hosté.

Na začátek jsem měl třeba úplně skvělé a osvěžující gazpacho (65 Kč). Na hlavní potom ale bok z mladého selete (325 Kč), který jsem ani nedojedl. S bůčkem i tučnými jídly nemám problém (ehm, spíš naopak :) a třeba selečí ve Story je jedno z mých nejoblíbenějších jídel.

Tady bylo maso ze sous vide pěkně měkké, ale bez vykřupané kůžičky, takže děsně monotónní, bez kontrastu. K tomu ne moc vyvedená omáčka, povadlé bramborové krokety a hrudkovité cibulové pyré. No – nebyl jsem z toho moc nadšený.

Ostatní spolustolovníci na tom byli podobně – jeden chod fajn (třeba chobotnice s chorizo marmeládou – mňam!), druhý zas mimo (mrkvový krém). Celkově tedy 50:50 a to u výletních míst není moc dobrá motivace vyrazit.

Pár dobrých referencí jsem slyšel a třeba jsem je jen zastihl ve špatný den. Jestli jste tam udělali výrazně odlišný zážitek, dejte vědět.