Síla přírodní fermentace aneb jak být kvasič domácí

Fousáč, pankáč a vrchní krotitel mikrobů – Sandor Katz má konečně knížku v češtině! Pokud vám to jméno nic neříká, nic se neděje, mile rád napravím.

Sandor Katz je americký autor a propagátor domácího kvašení. Jeho kniha Wild Fermentation vyšla poprvé v roce 2003 a od té doby má na kontě tisíce blázněných pomatenců, kteří se s nadšením vrhají do kvasného dobrodružství v domácích podmínkách.

U nás knížku pod názvem Síla přírodní fermentace vydala Grada a o překlad se postarala Zuzana Ouhrabková, kterou určitě dobře znáte z blogu Zkvašeno. Málokdy má kniha štěstí na překlad přímo od erudovaného nadšence.

Jsem zatím v půlce. Stihl jsem projet úvod do kvašení, kvašenou zeleninu, luštěniny a velkou část z mléčného kvašní. Čekají mě ještě obilniny, chléb a všechno co teče (těším se hlavně na octové kvašení).

Katz dobře mixuje vědecký základ, historický kontext i rady z praxe. Navíc tak hezky nadšenecky, že máte hned chuť všechno zkusit. To v mém případě asi nedopadne dobře, ale co už.

V jídle fermentaci nikdo neuknine!

Pokud o knize přemýšlíte, určitě se nelekněte obálky (podobně šílenou verzi měl i originál) a nenechte se odradit ani excentrickým autorem. Na zdar kvasu nemá nic z toho pražádný vliv.

Pro pořádek: za recenzí výtisk děkuji Zuzce Ouhrobkové ze Zkvašeno a nakladatelství Grada.

9. únor 2015 20:02:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Pečené papriky s oháňkou á la Casa Mono

Jen si to tu odložím na později, protože po dočtení recenze na Casa Mono jsem na ně dostal neuvěřitelnou chuť!

15. září 2015 21:09:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Perfektní průmyslové rajče, které nikdo nechce

Dlouhé čtení pro fanoušky rajčat. O odrůdě, která v sobě odolnost vhodnou pro supermarkety a chuť tradičních rajčat. Proč je nikdo nechce?

15. září 2015 20:09:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kuře v remosce

Rýmičky i nachlazení se můžou jít zahrabat a všichni marodi vás budou blahořečit.

Moje nejoblíbenější a nejlenivější jídlo z remosky vůbec. Zvládnete ho vlastně i v situaci, kdy jste ten marod sám.

Na dno dávám plátky brambor, cibuli a trochu mrkve. Vše hodně osolit a udělat místo na kuře. To nechávám nesvázané (aby nebránilo zaklapnutí víka) a jen silně osolím uvnitř i venku.

Peču, dokud není hotovo. Sním a ze zbytků ještě udělám killer vývar. Comfort food!

Čtěte dál:
Recept na pečené kuře