Zápisník

Mladá krev rulez!

Michal Černý ve Story.
Petr Kunc v SOHO+.
Pavel Buchwaldek ve Zlaté Praze.
Lukáš Nečas v Simplé (brzy otevírá v Brně).
Přemek Forejt v Hodolanech (také se teprve chystá).

Tak že bychom se konečně dočkali generační výměny v českých restauracích? Mladé kuchaře, kteří se v gastronomii vyformovali za hranicemi (nejčastěji zaznívá Londýn!), potřebujeme jako sůl. A já jen doufám, že jich tam ve světě poletuje ještě víc. A že se budou postupně vracet a otevírat další nové podniky.

Ohromně jim fandím a všechny budu pozorně sledovat! :)

A schválně. Zkuste si v hlavě projet seznam nových a relevantních podniků za poslední dobu. Kolik z nich otevřeli lidé odchovaní v gastronomii za socialismu nebo v polistopadové éře? Moc toho nebude, co? Jednoznačně převládají lidi s kulinárními kořeny v zahraničí nebo lidi, kteří přišli do gastronomie zvenčí. Bez nich to nedáme.

Aktualizace – přidávám ještě Jana Kaplana, který převzal Pavillon po Michalu Göthovi. Za tip díky @sanger_foodblog. A ještě je tu Lukáš Greguš, který se vrátil do La Bouchée, díky za echo @sirjackal_cz.

Sklenice na víno Zalto

Vliv tvaru sklenice na chuť a aroma ve víně se sice často přeceňuje. V přímé konfrotaci s nádherným sklem ale změkne mozek úplně každému. Obzvlášť v kombinaci s vínem to vlastně ani moc nevadí (obojí tak nějak směřuje ke stejnému cíli).

Sám mám asi největší fetiš na tenkou stopku a super lehké sklo. Ano, přesně to, do kterého stačí drnkout ve dřezu a je okamžitě po něm. Dlouho jsem jel Riedelovky. Teď jsem ale rozmlátil i ty poslední a bylo třeba pořídit něco nového.

Ke sklenicím Zalto mě navedl Jižní svah a bral jsem podle něj i tvar universální sklenice (koupeno v dejvické prodejně Vinospol, 880 Kč za kus).

Sklenice jsou z bezolovnatého ručně foukaného skla (výroba na Slovensku). Mají extrémně tenkou stopku a jsou fakt parádně vyvážené. Objem je 530 ml a hmotnost jen 93 g (LOL!!!).

Moje stará Riedelovka Vinum Riesling vedle toho vypadá jako krumpáč (je to ale samozřejmě nefér srovnání s nižší řadou).

Pokud je nerozmlátím nějak závratně rychle, určitě je tu teď uvidíte častěji. Jdu rychle něco otevřít a započít kochání.

BTW, pokud budete někdy v Rakousku, porozhlédněte se i po skle od Marka Thomase.

Aeropress v Café Louvre a recepty vítězů

V sobotu bude v Café Louvre české kolo soutěže v přípravě Aeropressu. Program začíná už od 10 hodin. Soutěžících je ale několik desítek, takže počítám, že se tam budou mydlit až někdy do večera.

Soutěží se v řadě vyřazovacích kol, kdy proti sobě bojují trojice soutěžících. Mimo soutěže tam bude ještě prodejní výstava o domácí přípravě kávy a předpkládám, že i kvanta kafe na ochutnání. Tak se tam zítra stavte!

Pokud se vám nebude chtít nebo nestíháte, zkuste si alespoň některý z vítězných receptů světových šampiónů. Jsou docela zběsilé, ale najdete tam i jednoduché postupy, které si můžete v pohodě vyzkoušet i doma.

FUDS: A Complete Encyclofoodia

Tak tohle mě nějak minulo. Bavím se ale myšlenkou na český překlad. Ááá!! Mario Batali je bůh.