Zápisník

Sklenice na víno Zalto

Vliv tvaru sklenice na chuť a aroma ve víně se sice často přeceňuje. V přímé konfrotaci s nádherným sklem ale změkne mozek úplně každému. Obzvlášť v kombinaci s vínem to vlastně ani moc nevadí (obojí tak nějak směřuje ke stejnému cíli).

Sám mám asi největší fetiš na tenkou stopku a super lehké sklo. Ano, přesně to, do kterého stačí drnkout ve dřezu a je okamžitě po něm. Dlouho jsem jel Riedelovky. Teď jsem ale rozmlátil i ty poslední a bylo třeba pořídit něco nového.

Ke sklenicím Zalto mě navedl Jižní svah a bral jsem podle něj i tvar universální sklenice (koupeno v dejvické prodejně Vinospol, 880 Kč za kus).

Sklenice jsou z bezolovnatého ručně foukaného skla (výroba na Slovensku). Mají extrémně tenkou stopku a jsou fakt parádně vyvážené. Objem je 530 ml a hmotnost jen 93 g (LOL!!!).

Moje stará Riedelovka Vinum Riesling vedle toho vypadá jako krumpáč (je to ale samozřejmě nefér srovnání s nižší řadou).

Pokud je nerozmlátím nějak závratně rychle, určitě je tu teď uvidíte častěji. Jdu rychle něco otevřít a započít kochání.

BTW, pokud budete někdy v Rakousku, porozhlédněte se i po skle od Marka Thomase.

Déjà vu (skrz želatinu)

Furt mě pronásledují chlebíčky, respektive v nich pořád nemám jasno. Je to teda česká specialita nebo není? A jsou ty naše něčím unikátní?

Věda a vaření na Harvardu

Minulý týden jsem narazil na jeden z nezajímavějších materiálů současnosti o vaření. Vše má na svědomí School of Engineering and Applied Sciences na Harvardu. Podařilo se jim namíchat populárně-vědecký koktejl o dvou složkách: věda + světová špička vaření. Dal jsem si zatím jen dvě sklenky, ale je to síla!