Zápisník

Jiří Sládek a jeho vítězný recept na Aeropress

O víkendu bylo v Praze české mistrovství v přípravě Aeropressu. Vítězem se stal Jiří Sládek, kterého určitě dobře znáte ze sobotních trhů a Brewbaru na Náplavce.

Recept, se kterým soutěž vyhrál, si můžete vyzkoušet i doma. Tady je přímo od autora, krok za krokem:

1) Předehřátý aeropress v normální pozici s propláchnutým filtrem, hrubost kávy na aeropress

2) 17,5 g kávy zalít 40 g vody o teplotě 95 °C, pořádně promíchat

3) Po 30 s dolít 100 g vody (na celkových 140 g), rychle vložit píst a podržet 1 m a 30 s bez tlaku

4) Poté opatrně prolomit krustu (pokud je) a extrémně lehce stlačit cca 30 s

5) Výsledný koncentrát naředit 90 g vody o teplotě 80 °C, promíchat a případně ještě více zchladit a dekantovat. Výsledná extrakce míří na 21 %.

Jak triviální, milý Watsone... :)

Aktualizace: pro kompletní obrázek ještě přidávám soutěžní kávu pro finále – Burundi Kinyovu z La Boheme Cafe (90 bodů z Cup of Excellance Burundi 2014).

Nejrozšířenější potravina postavená na GMO technologii? Sýr!

Hledal jsem si teď něco o syřidlech kvůli nově otevřené vege sýrárně Vegsýr. Ano, opravdu takový žánr existuje a celé je to postavené na použití alternativního syřidla, které se získává extrakcí z kultivované plísně.

Tradičně se živočišné syřidlo (chymosin) získává extrakcí z telecích žaludků. V poměru ke spostřebě sýra jsou ale malá telátka poměrně nedostatkové zboží, a tak si sýraři museli pořídit alternativní zdroj.

Současná produkce chymosinu je postavená na geneticky modifikovaných mikroorganismech (bakterie, kvasinky nebo plísně), do kterých byl přenesen telecí gen (ehm) pro tvorbu chymosinu.

Ty se pak v průmyslovém měřítku namnoží, chymosin se vyextrahuje a pročistí. Ve výsledku je pak naprosto shodný s chymosinem z telecích žaludků.

Čistě technicky je to dost dobrá ukázka GMO technologie v potravinářství, jejíž využití se schválilo různě po světě už cca v devadesátých letech. A v dnešní době je na takovémto syřidle postavena naprostá většina vyráběných sýrů (v US a UK okolo 90 % produkce).

Na obalech sýrů se GMO původ syřidla značit nemusí. Samotné syřidlo neobsahuje ani ň z mikroorganismů a stejně tak hotový sýr neobsahuje ani syřidlo.

Pokud si ale doma pěstujete strach z GMO, tak teda bacha i na sýry. Bu bu bu! GMO! Baf! :)

Související:
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO

Boji proti plýtvání s jídlem fandím, ale...

Aneb uvažování spotřebitele pokrytce v kostce:

1) Když vidím v obchodě sekci se zlevněnými potravinami s prošlou trvanlivostí, považuji všechny zákazníky, kteří to kupují, za totální socky.

2) Pokud existuje technologie, která snižuje plýtvání živočišným proteinem a dokáže zvednout výtěžnost masové výroby (strojně oddělené maso), je to samozřejmě chemie a průmyslové zlo hodné odsouzení.

3) To samé s prodejnami, které efektivně distribuují potraviny s prošlou trvanlivostí. Vždyť je to přece hrozná věc. Mělo by se to zakázat!

Ok, trošku trollím, ale přišlo mi to jako zábava, dát to takhle vedle sebe.

Na jedné straně – aktuálně sexy boj proti plýtvání jídlem a na druhé – tradiční opovrhování potravinami nižší jakosti.

Inspirováno zkušenostmi z boje proti plýtvání jídlem z Dánska, kde se za 5 let povedlo snížit množství potravinového odpadu v domácnostech o 25 %.

Dánové na to šli primárně přes osvětové kampaně zaměřené na veřejnost a domácnosti, které jsou největším zdrojem plýtvání. Zemědělci, výrobci potravin a obchodní síť se připojili až postupně.