Zápisník

Jak na ztracená vejce

Proč se u ztracených vajec vždy zdůrazňuje čerstvost? A proč se do vody na vaření (nesprávně) doporučuje přidávat ocet?

Důvod pro obojí je bílek. Čím je vejce starší, tím víc je bílek řidší a hůře se sráží. Mladá vejce mají bílek pěkně pevný (po vyklepnutí se neroztéká) a jeho řídké části je jen minimum (těsně pod skořápkou).

Právě řídká část bílku dělá ve vodě při vaření neplechu. Nedrží tvar a sráží se do podoby nepěkných cucků.

Abychom se tomu vyhnuli, používáme vždy čerstvá vejce. Druhým účinným opatřením (na rozdíl od octa, který je zbytečný) je scezení vajíčka v děrované naběračce. Žloutek i hlavní pevná partie bílku je v bezpečí a řídká část v pohodě odteče.

S takto připraveným vajíčkem je to pak už děsně snadné. Stačí voda pod bodem varu. Pár minut, než ztuhne bílek a máte to.

Pamatujte, je to jednoduché. Povedená ztracená vejce = čerstvá vajíčka + děrovaná naběračka! ;)

Živé fůdbložení V. - u Pecka a v jídelně

Odpolední šlofíček po dnešním výpadu se malinko prodloužil. Pod okny činžáku mi vyhrávala milánska ulice a zdálo se mi o těch bajéčných strojích, na kterých se tady všichni prohánějí. Dnes píšu o lahůdkářství a o vydařeném obědě...

Živé fůdbložení IV. - dining s Milanem

Tak ten přímý mezinárodní bložink není až taková sranda, jak jsem předpokládal. Winebar a pořádné několikachodové menu dokáže s publikační kázní pořádně zamávat... ,)

Živé fůdbložení III. - dopoledne s Milanem

Vaše zeleninová spojka s Milanem pokračuje ve výpovědi o tomto podivudhodném městě. Typická snídaně, panini a kulturně-lynčovací vložka.

Živé fůdbložení II. - aperitivo

Včerejší plánovaný půlnoční update dostáváte až nyní. V bytečku, kde dočasně přebývám, na noc pro jistotu vypli internetové připojení. Tím, že jsem byl offline, je to celé vlastně ještě více online! :) Poznáte podle úvodního obrázku z večerní procházky odkud píšu? Schválně si tipněte!