Zápisník

Czech Cup Tasters Championship 2015 má vítězku!

Titul nejlepšího degustátora kávy o víkendu v Olomouci obhájila Zuzka Černá z Original Coffe (viz moje poslední návštěva a ochutnávky kávy). Určitě pěkná záminka k ochutnávce jejich káv nebo k návštěvě cuppingu, který občas pořádají!

A jak se vlastně v degustaci kávy soutěží?
Základem je porovnávací senzorická zkouška tzv. triple test neboli trojúhelníková zkouška (používá se např. při zkouškách profesionálních degustátorů vína). Degustátor při ní před sebe dostane tři vzhledově stejné vzorky, ze kterých jsou dva shodné a jeden odlišný. Jeho úkol je s pomocí smyslů správně určit vzorek odlišný.

Při kávové soutěži mají takto soutěžící určit celkem osm trojic na čas. Rozhoduje počet správně určených vzorků a při shodě pak i rychlost určení. To všechno samozřejmě před publikem a proti ostatním soutěžícím.

Po soutěžících se nepožaduje nic navíc (např. určování odrůdy, metody zpracování, regionu) a je pouze na nich, jak se k odlišnému vzorku dopracují (vzorky se mohou lišit v chuti i ve vůni).

Zkouška paradoxně nevyžaduje žádnou profesionální znalost kávy jako takové. Pravidelným ochutnáváním kávy a trénováním smyslů se ale na ni dá lépe připravit. Při ochutnávaní vzorků mezi sebou se musíte spoléhat na senzorickou pamět. A musíte v nich velmi rychle najít typické znaky, které by se daly použít pro porovnání. Liší se vzorky specifickým aroma, mají jinak silnou aciditu, jsou jinak hořké, nebo mají odlišné tělo? Čím lépe kávu znáte, tím to jde samozřejmě snadněji.

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

Uzavřené provozovny nově na Potravinách na pranýři

SZPI jde za svými nově přidělenými pravomocemi na kontroly restaurací jako buldog. Po trochu improvizované praxi zveřejňování výsledků prostřednictvím tiskových zpráv se budou nově uzavřené provozovny zveřejňovat na stránkách portálu Potraviny na pranýři.

K propracovanému systému zveřejňování výsledků kontrol to má ale ještě daleko. Zvěřejňují se totiž jen kontroly, při kterých došlo k uzavření provozovny a chybí i detailní zápis z kontroly. Srozumitelný protokol z kontroly mi dává určitě větší smysl než často nechutné fotky z provozů, které mohou situaci bez znalosti kontextu dost zkreslovat (navíc na webu zůstávají vystavené napořád).

Pozitivní je ale aspoň to, že SZPI u každé provozovny uvádí aktuální status. Snadno si tak můžete zjistit, jestli se provozovateli povedlo provoz obnovit nebo ne. Ve většině případů je to totiž otázka několika dní.

Ta nepopsatelná jarní chuť

Nandat tepláky a jít se rýpat do hlíny. Ou!

V Brně je nová Mikrofarma

K první pobočce Mikrofarmy v Maloměřicích teď konečně přibylo nové místo v centru (přímo na Moraváku). Maso z farem, vyzrálé hovězí a zbrusu nové bistro. Fandím!