Zápisník

Nové značení masa přehledně aneb konečně možnost jak poznat tuzemské vepřové a kuřecí maso

Dnes vstoupilo v plastnost nové nařízení EU o značení potravin, které odstraňuje dosavadní paradox, kdy zákazník neměl šanci zjistit zemi původu u vepřového a kuřecího masa (přesné označení dosud platilo jen pro hovězí). Dosud stačilo maso jednoduše přebalit a z brazilského kuřete se najednou stalo kuře české.

Zákazníkům tak zůstávala skrytá velká část potravního řetězce, ve kterém se zvíře v jedné zemi narodí, ve druhé jde na chov, ve třetí na porážku a teprve ve čtvrté do prodeje.

To se teď výrazně mění a nové nařízení tyto základní údaje konečně dostane přímo na etiketu.

Jak vypadají a co znamenají?

Chov
Údaj označuje zemi, ve které bylo zvíře chováno. U prasat starších 6 měsíců je to např. země, kde došlo k poslední alespoň čtyřměsíční době chovu. U drůbeže jde o poslední měsíc chovu. Pokud zvíře prošlo více zeměmi a kratšími intervaly, můžete na etiketě najít i Chov v: několik zemí EU a mimo EU (a jeho kombinace) nebo jmenný seznam několika zemí. U mletého masa je označení o něco volnější a výrobci můžou na obaly dát i např. jen Chov v: EU.

Pokud se ale nepletu a čtu to správně, tak třeba u vepřového je stále možné dovézt selata z ciziny (do ČR se jich v roce 2014 dovezlo přes 300 tisíc), dochovat je v ČR a označit je jako český chov. Údaj o narození zvířete měl být původně na obalech také, kvůli kompromisu s producenty masa ale nakonec vypadl.

Porážka
Tady je to jednoduché a na etiketě najdete vždy jednoznačný údaj o zemi, kde bylo zvíře poraženo.

Původ
Je třetí možný údaj a stojí nad údaji o chovu a porážce. Značí totiž to, že zvíře se v jedné zemi narodilo, chovalo a bylo i poraženo. Na rozdíl od značení chovu tedy zahrnuje i nutnost doložit zemi narození zvířete.

Označení původu tedy doporučuji sledovat nejvíce, protože vám dává nejvíc informací. A pokud např. hledáte 100% tuzemské maso, tak je to jediná možnost, jak takové maso na etiketě rozpoznat.

Další detaily a přesné definice pro značení najdete v prováděcím nařízení k označování původu masa (PDF).

Nové značení se týká i označování ryb a podávání informací o surovinách v restauraci. O tom ale někdy příště (až to pořádně nastuduju). Stejně tak se další velká bitva povede o značení masných polotovarů a výrobků, kde tato povinnost zatím není.

Fermentovaná káva

Šmankote, tohle je snad tísící šílený nápad, který na Kickstarteru okolo kávy vidím. 99 % z nich je totální BS. Teď ale, kde je to 1 %, že jo.

Může to být třeba fermentovaná káva? Spíš ne, ale co kdyby.

Autoři projektu o samotné fermentaci nic moc neprozrazují. Jisté je jen to, že fermentují zelenou kávu až po zpracování na farmě. Tedy kávu, která už má jednu přirozenou fermentaci za sebou.

Je pak otázkou, jestli se lépe nezaměřit na řízenou fermentaci už při zpracování, s čímž se už ve světě kávy také experimentuje (viz nedávná mléčně kvašená Kolumbie.

Tak jako tak, tohle je v kávě určitě zajímavý směr. A jeslti někdy narazíte na kávu, u které se někdo na fermentaci speciálně zaměřil – určitě ochutnejte.

Špagety v kornoutu

Amíci na to zase kápli. Proč jíst špagety z talíře, když si je můžete v klidu nandat do papírového kornoutu. Aha! Samozřejmě je to jen obyč kravina, ale jako publicita pro hospodu dobrý.

Vlastní hřiby na zahradě? Teoreticky prý ano

To jsem netušil, že vůbec jde, tak si to tu jen odkládám pro každý případ. Firmu, která by se tím pořádně zabývala, jsem ale zatím nenašel.

A nejsem si ani moc jistý, jak to bude fungovat v našich podmínkách. Člověk si sice může vysázet již naočkované stromky, nemá ale žádnou záruku, že se naočkovaná houba uchytí a že ji nevytlačí houby původně zabydlené.

Nejlepší období pro patizovny

Patizony jsou jedlé i v těch klasických velikostech, kdy mají něco mezi půl kilem a kilem. Tyhle malé patizonky do deseti patnácti čísel jsou ale vzácná sezónní specialita.

Málokdo je totiž v téhle velikosti prodává a to období, kdy jsou jen takhle malé je hodně krátké. Jestli je uvidíte, určitě nezaváhejte a naberte si.

Zapomeňte na dlabání a zapékání a přistupujte k nim v kuchyni jako k cuketám. Z krátkých tepelným úprav grilování a prudší opékání na pánvi. Z delších (a vcelku) braising (i konfit ve voňavém oliváči). Hlavně se jich nebojte. Jsou úžasně slaďoučké a je velká škoda je nezkusit!